Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

ok1hga píše:škoda, že jsi to ještě nepochopil . . .
musíš ten signál vysílače hodně zeslabit aby ti neovlivňoval všechny polovodivé přechody a i bez napájení . . .
odpoj anténu a vysílej jen do zátěže (umělé antény)

Bohužel Tě musím zklamat, stav, který popisuji , není způsobený tím, že mám na vysílači staženou anténu, obě předchozí verze přijímače takto bez problému fungovaly a dosud fungují. Samozřejmě pro finální sladění je optimální anténu sundat abych nemusel s vysílačem "chodit k lesu", ale obecně ten přijímač přece musí fungovat i s vysílačem v bezprostřední vzdálenosti a s plně vytaženou anténou, jinak by nešlo s modelem odstartovat, není to tak ?
Protože mám vf část přijímače již úspěšně naladěnou (tady se omlouvám - asi jsem to měl zdůraznit) nevidím důvod, aby dekodér nefungoval i v bezprostřední blízkosti vysílače s vytaženou anténou, alespoň všechny moje předchozí výtvory takto fungovaly. Problém tedy bude někde jinde.

Dopustil jsem se v návrhu minimálně dvou chyb.
1. LM358 nedokáže zavřít tranzistor, protože při proudu, který teče ze dvou vstupů CLK, jeho výstupní napětí je >+0.6V (viz datasheet). Lze to opravit např. přidáním odporu mezi bázi a emitor, který Ube podělí na bezpečně malou velikost (volil bych 3k3).
2. Zesílení druhého stupně (221x) je možná zbytečně velké a zesiluje se tak i rušivé pozadí. Zmenšením R15 se úměrně sníží i zesílení.
Dále je třeba se podívat na kmitočet zbytků vf rušení (ta hustá "tráva" na pinu 7 OZ) a případně toto rušení "zabít" zvětšením kapacity C13 (např.1n) popř. C15. Každý zásah kontrolovat osciloskopem.
A platí slova ok1hga i o dostatečně malé velikosti signálu vysílače. Rozhodně by se nemělo "podařit" naměřit cokoliv měřitelného na kolektoru T1 při vypnutém přijímači. Zde hraje roli také návrh napájecích a zemnících cest na dps a umístění blokovacích kapacit (je vhodné blokovat OZ přímo na napájecích pinech). Např. vedení země přes kryt MF2 není podle mne moc šťastné. Není podle mne možné naměřit na kolektoru T1 27MHz průběh takové amplitudy, tzn. přímo na C16 (!680nF!). Nemáš tam ještě něco špatně?

„Přéčinó byla chebná elektrónka E13 z našeho podniko Katóda Holomóc.“
Přepojujo se k homluvě...
-----
Ještě přikládám jinou variantu opravy spínání T1.

masar píše:... umístění blokovacích kapacit (je vhodné blokovat OZ přímo na napájecích pinech). Např. vedení země přes kryt MF2 není podle mne moc šťastné....

Toho ne příliš šťastného vedení země přes kryt MF2 jsem si byl vědom, jen jsem byl při návrhu DPS líný to zkusit jinak, a to se nikdy nevyplácí... Každopádně jsem to již v počátku opravil propojkou.
Než začnu "párat a letovat" mám dotaz k tomu blokování -
1) neměl jsem k dispozici 100uF tantal, tak jsem použil 220uF tantal, ale myslel jsem , že v případě , že se jedná o blokovací kapacitu, tak Faradů není nikdy dost...
2) můžu dodatečně na piny 8 a 4 OZ připojit další tantal, řekněme 47uF, pokud by to mělo smysl...

ad1 - správně.
ad2 - zde spíše vf blokování, tzn. keramiky řádu desítek až stovek nF.

ok1hga píše:. . .odpoj anténu a vysílej jen do zátěže (umělé antény)

Googlil jsem, co je umělá zátěž resp. anténa, princip už je mi zhruba jasný, ale jen nevím, jak to aplikovat na můj případ - tedy co mám konkrétně připojit na výstup vysílače místo antény.

Bezindukční a bezkapacitní odpor 75Ω (popř. 50Ω), dimenzovaný na výkon vysílače.
Např. u starých pojítek VXW..(PR..) to byl šroubovací konektor s trpasličí žárovkou.

JanK3 píše:tedy co mám konkrétně připojit na výstup vysílače místo antény.

klidně žárovku, která se dávala do zadního světýlka na kole . . . 6V/0,1A
ta má kolem 60ti ohmů . . . a 0,6W
to by mohlo fungovat a dostatečně to zeslabí vyzářený výkon
a do googlu si dej dummy load

masar píše:....přidáním odporu mezi bázi a emitor, který Ube podělí na bezpečně malou velikost (volil bych 3k3)...

Tak hned první návrh přinesl významný úspěch (viz. snímek kolektoru T1 s přidaným odporem 3k3 mezi bázi a emitor).
Taky ta "tráva" z pinu č.7 OZ zmizela (viz. snímek pinu č.7 OZ, ale to spíš přičítám tomu, že jsem konečně sejmul z vysílače anténu (zatím jsem ještě nevyrobil umělou zátěž, tak to měřím s vysílačem s úplně sejmutou anténou, samozřejmě jen velmi krátkou dobu).
Zkusím ještě přidat blokovací keramický kondenzátor 100n na napájení OZ a dám vědět, jak to dopadne.
Ještě než definitivně zapájím ten Reb 3k3, má cenu s tou hodnotou hýbat nahoru nebo dolu, nebo hodnotu nechat na 3k3...

Pravděpodobně se přidání blokovacího kondu do napájení na oscilogramech nijak významně neprojeví, ber to jako zabezpečení. Tu "trávu" na pinu 7 OZ ještě vidím a bylo by dobré se pokusit ji odstranit zvýšením kapacity C13 (hlavně), aby při silném signálu nerušila.
Hodnota odporu mezi bází a emitorem není kritická. Jinou opravu jsem přidal do předchozího příspěvku. Připadá mi z principu "čistší", ale "účel světí prostředky"...
Dalším řešením by byla výměna T1 za nějaký vhodný mosfet bez dalších úprav.

masar píše:....Dalším řešením by byla výměna T1 za nějaký vhodný mosfet bez dalších úprav...

Nechci z Tebe zase dělat pana "L", ale můžeš mi poradit konkrétní mosfet -já vím, jen že existují, ale najít vhodný typ je nad moje síly, nicméně tohle řešení by se mi líbilo asi ze všech nejvíc.
Co se týká C13 - jeho hodnota je opět "čím větší, tím lepší-řekněme 100n" nebo bych mohl nadbytečným zvýšením hodnoty přestřelit? Ono v tom simulátoru se zdá, že je to jedno, ale je to jen simulátor, že, zelený je strom života....

Edit: tak se omlouvám, není to jedno , při zvýšení hodnoty C13 na 110n synchronizace zcela zmizela

Můžeš zkusit BS170, ale nevím, velký výběr v THT asi nebude.
A kapacita C13 (s R11) určuje zlomovou frekvenci dolní propusti a je ji nutno volit tak velkou, aby příliš neovlivňovala průběh nf modulace, řádově max. jednotky nF.

masar píše:....Jinou opravu jsem přidal do předchozího příspěvku. Připadá mi z principu "čistší", ...

Po zvážení pro a proti jsem se nakonec rozhodl pro tu čistší variantu s diodou - jen pro sichr - ta anoda diody D2 1N4148 je připojená na větev + 4,8V, pochopil jsem to správně?

Nikoliv, to by byl tranzistor pořád sepnutý. Anoda na výstup (pin7) OZ.
Ale nejprve to otestuj, jak to funguje. Na bázi T2 by dolní hranice průběhu měla být o nějakou desetinu Voltu blíž k nule, než v zapojení s rezistorem mezi b-e. Můžeš to měřit bez signálu i voltmetrem.
Na simulátoru obě řešení vycházejí stejně dobře.

masar píše:...Na bázi T2 by dolní hranice průběhu měla být o nějakou desetinu Voltu blíž k nule, než v zapojení s rezistorem mezi b-e...

Řešení s diodou zapojené a změřené, na osciloskopu funguje stejně dobře jako samotný R17be 3k3 .
Jen pro zajímavost napětí na bázi T1 bez signálu :
0,65V bez úpravy,
0,45V s R17be 3k3,
0,5V s diodou+R17 4k7.

Tos' asi dobře nezměřil nebo to není bez signálu. Bez signálu by na pinu 7 OZ mělo být kolem +0.6V a na bázi T1 kolem +0.15V (tzn. méně o úbytek na diodě nebo vydělené děličem).
Trochu ten rozdíl objasním:
Zapojení s děličem 10k/3k3 vydělí napětí +0.6V na hodnotu +0.15V, což spolehlivě zavře tranzistor. Ovšem vydělí i proud otevíracího impulzu, což není žádoucí, ale nevadí, protože tranzistor i tak je dostatečně otevřený (saturovaný).
Zapojení s diodou sníží napětí+0.6V o úbytek napětí na diodě (Uf podle typu diody) také na hodnotu +0.15V, což zavře tranzistor stejně jako v prvním případě. Ale proud otevíracího impulzu do báze se téměř nesníží a tranzistor je tak lépe saturován.
Takže praktický rozdíl v obou zapojeních není.