Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

pajosek2 píše:Tak a teď si můžeme probrat zesílení NF.... Jde o časovou konstantu,kdy je schopno to zesilovat stříďák...

Jako nf zesilovač pracuje pouze AL1. Dolní mezní kmitočet je dán kapacitami blokovacích a filtračních kondenzátorů a odpory (impedancemi), ke kterým jsou tyto kapacity připojeny. Myslím, že hodnoty zvolené výrobcem zajišťují dostatečně nízký dolní mezní kmitočet, který je ještě schopen použitý reproduktor vyzářit.
Jediná významnější záporná z.v. by mohla vznikat na budicí cívce magnetu. Jedná se o indukčnost cca 20H v sérii s odporem vinutí 6400Ω. Tento RL člen je blokován kapacitou 3uF.
Zkus si spočítat výslednou impedanci této kombinace např. pro 100Hz.

Tak na AF7 dochází k mřížkové detekci a pak je to výkonově zesíleno AL1,ale.......
No dnes už na to nemám brigádu. Chci si tohle zapojení poskládat na stole z jiných lamp,ale až se k tomu dostanu. Kámoš tohle rádio má,ale neví,kdy se s ním sejdu. No uvidíme.
Zatím dík za diskuzi.

Ano, máš pravdu, AF7 se také chová jako nf zesilovač, protože už na její g1 vzniká ss složka (modulace). Takže není pravda, že to je pouze AL1, jak jsem uvedl.

pajosek > Se spáleným trafákem si pajosku hlavu nelam, protože můj kolega z Rokycan mi slíbil, že prohrabe svůj sklep, kde by snad údajně měl mít vrak tohoto rádia s trafákem. Tj. jsou 2 možnosti: buď vzít ten trafák z vraku od kolegy (bude-li dobrý), anebo ten můj převinout. V klubové dílně máme tovární navíječku, drát CU mám také, akorát to nějakou dobu potrvá, protože na této navíječce umí pracovat akorát dva kolegové a já to radši svěřim jim, protože na ty tenké dráty už kvůli věku blbě vidím. Netřeba si kvůli trafu sypat popel na hlavu!

Funkci systému jsi popsal zhruba tak, jak to opravdu funguje - stručně podáno celý dvoustupňový zesilovač je stabilizován především funkcemi odporů R6 a R5 (Baudyš). Zmenšením hodnoty R5 na polovinu se systém destabilizuje a bude mít snahu stav dorovnat - zmenší se předpětí což má za následek zvýšení pracovního napětí na AF7 a tím pádem na g1 AL1 ,kvůli přímé vazbě.... Stručně řečeno - systém se bude snažit udržet proudové a napěťové hodnoty tak, aby AL1 pracovala ve třídě A. Systém však má své funkční limity a může se stát, že AL1 bude nucena posouvat pracovní bod ze třídy A směrem ke třídě B, tj. do nelineární oblasti charakteristiky. Tady se bude kladná půlvlna signálu zesilovat více, než záporná a dochází ke tvarovému zkreslení. Systém by se mohl i rozkmitat - to v krajním případě.

M. Beran ve svém SN doporučuje kompenzovat zmenšení Rss magnetizační cívky z 6k4 na 4k zvětšením hodnoty R5. Neuvádí sice tu novou hodnotu, ale měla by to být hodnota, která navodí vyvážení systému, aby AL1 pracovala v optimálním režimu. Osobně to odhaduju na změnu z původní hodnoty M2 někam k hodnotě M22-M23 (???), ale každopádně tak aby byl zachován Ik koncové lampy asi 32 mA.
Samozřejmě to nemám experimentálně ověřeno. Experimentování na chvílí nechám stranou. Ideální by bylo, kdyby se k R5 připojil sériový odporový trimr a hodnota by se dostavila měřením Ik koncové lampy.

masar píše:Jediná významnější záporná z.v. by mohla vznikat na budicí cívce magnetu. Jedná se o indukčnost cca 20H v sérii s odporem vinutí 6400Ω. Tento RL člen je blokován kapacitou 3uF.

Jak jsi přišel na 20H ?
A nezapomínejte také, že magnetické jádro je plný železný válec.

danhard píše:Jak jsi přišel na 20H ?...

Díval jsem se na uváděné hodnoty indukčností a odporu budicí cívky podobných reproduktorů, je to jen dedukce.

masar píše:

danhard píše:Jak jsi přišel na 20H ?...

Díval jsem se na uváděné hodnoty indukčností a odporu budicí cívky podobných reproduktorů, je to jen dedukce.

Na možnost vlivu cívky buzení jsem poukazoval už dávno. Psal jsem sice,že by mne zajímal rezonanční kmitočet LC členu budící cívky a paralellního kondenzátoru,ale v podstatě jde o to samé. Narážel jsem na 50Hz,kdy by tento obvod na tomhle kmitočtu tvořil zápornou zpětnou vazbu v katodě,ale byl to jen odhad.

Debata o případném resonančním kmitočtu obvodu M-C8 by jistě byla zajímavá, ale je zcela mimo praktický rámec zprovoznění diskutovaného rádia.

Jakákoliv střídavá složka v obvodu cívky M je bezpečně odfiltrována velkou kapacitou 1M kondenzátoru C8, navíc pamatujme, že M se chová jako tlumivka, tj., že pro ss proudy představuje jen obyčejný odpor s hodnotou 6k4, pro případné střídavé je impedancí.

Franta píše:Debata o případném resonančním kmitočtu obvodu M-C8 by jistě byla zajímavá, ale je zcela mimo praktický rámec zprovoznění diskutovaného rádia.

Jakákoliv střídavá složka v obvodu cívky M je bezpečně odfiltrována velkou kapacitou 1M kondenzátoru C8, navíc pamatujme, že M se chová jako tlumivka, tj., že pro ss proudy představuje jen obyčejný odpor s hodnotou 6k4, pro případné střídavé je impedancí.

Dovolím si nesouhlasit,protože C8 střídavinu na M nefiltruje vůbec,je k ní zapojen přes odpor 200kOhm,ale kond C4 v sérii s C5 je podstatný.

Edit: no stejně výpočtem vychází rezonance 21Hz,ale jak říkám byla to jen nepodstatná úvaha.

Franta píše:M. Beran ve svém SN doporučuje kompenzovat zmenšení Rss magnetizační cívky z 6k4 na 4k zvětšením hodnoty R5...

Pan Beran se v tomto případě prostě zmýlil. Je to opačně a lze to ze schematu jednoznačně dokázat. Zmenšení odporu cívky na 4kΩ má za následek zvýšení Ik AL1 a proto je třeba proud snížit na původní hodnotu 32mA. K tomu je třeba napětí g1 AL1 snížit a toho se dá dosáhnout snížením hodnoty R5, ne zvýšením. Až pajosek2 sestaví zkušební zapojení, jistě se o tom sám přesvědčí.

To: masar,ale s tím já souhlasím,tohle jsem nepopíral.Zmenšením odporu v katodě AL1 navýším její proud.

Pánové, vraťme se k představě, že by pajosek sestavil zkušební zapojení. Také jsem o tom přemýšlel a zajímalo by mne jaké elektronky bys pajosku do tohoto pokusu navrhnul.
Moje představa je, že na detekci bych ponechal klasiku AF7, těch je dosud dostatek a nadto je součást originálu.
Jako koncovou pentodu ale preferuji něco novějšího nepřímožhaveného, ne AL1, té by bylo škoda...
Co vy na to?

No mne prvně napadla 6F32 a6L31. V žádném případě bych AL1 neriskoval a ani žádnou její náhradu mám napš E443H,ale tohle prostě riskovat nebudu. Musím najít vhodné trafo a pod....tento víkend se k tomu asi nedostanu,mám omítat koupelnu a jít na dřevo do lesa.No,ale možná bude pršet.

Taková 4P1L 30mA/250V taky dobře snáší a odplechovaná 4Ž1L je taky pěkná
S E443H jsem to chtěl namodelovat, aby to bylo s reálnejma hodnotama, ale má bohužel přerušené vlákno a B443 mi nedá ten proud.
Podstatně to záleží na vlastnostech té AF7.

Pro 6L31 bych hlasoval, má dlouhou charakteristiku, je ochotná pracovat i při nižším Ua.
A co takhle namísto 6F32 dát EF86.
Jinak Philips E443H je totožná s Telefunken RES964 a totožná s AL1, akorát že ty předchozí mají nožičkovou patici.