Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No promiň, ale vodivost se fakt neměří v Ohmech, to není chytání za slovíčko. Co bude další krok, měření proudu ve Voltech? "Dyť ve vf je všude 50Ω, tak si to přepočti, teoretiku."

Cívku jsem vyhodila už včera, ale na měření jsem se ještě nedostala, jsem líná tahat zase všechno měřicí harampádí na půdu.
O výšce λ/4 na 80m si můžu nechat leda zdát, stejně jako o délce λ/2.

No tak dej izolátor místo cívky a změř kde to rezonuje a potom výpočtem zkrať do pásma.

No vidíš a já jsem myslel, že ve vf je všude 75R, aspoň to za mejch mladej let bejvalo

Jo to se řekne snadno, změř to. Změřila jsem to a vyšly dost nesmyslný hodnoty, na 80 i 40m se těch 20,5m chová šíleně kapacitně a hlavně ta grafická vyhodnocovací metoda selhává, neprotínají se mi kružnice. Tuším zradu v tom odpojeným uzemnění.

danhard píše:Jakou tam máš protiváhu při měření impedance "ze vzduchu" ?

Nejlepší protiváha je vodivá rovina kolmá na zářič o poloměru 1/4 lamda

Hahaha. Kašlu na to, furt jenom lezu na na střechu a dolu a nikam se to neposouvá, je to čím dál horší. Jdu ten krám odmontovat z komína a seru na celý RF.

Chtěl jsem jen upozornit na to, že x metrů dlouhej drát připojenej k zakopaný desce 1x1m nemusí být dobrá protiváha pro měření impedance antény.
Měříš totiž součet impedací protiváhy (to je tvoje umělá zem, o kterou měřák opíráš) a zářiče.
Tobě se to ještě na střechu leze, to je radost ty pitomá

Jenom dotaz od jinud, kde se dají ještě pořídit ty pěkné NDR vzduchové ladící kondenzátory AM-FM ?

Na oplátku tu mám klubo 75R koaxiálu s plným PE dielektrikem

A o co mám teda ten měřák opírat, aby to měření mělo nějakej smysl?

Jestli myslíš ten kondenzátor ve VFO, tak ten jsem, spolu s různýma dalšíma, koupila před lety na Aukru. Asi pozůstalost po nějakým opraváři, byly na nich napsaný rádia, do kterých patřily.

Před pár lety se to mihlo ve výprodeji, bohužel jsem hrubě zaspal.
https://www.denkl.cz/eshop/kond.lad.360-320+2x14.7-6821
Teď jsem byl rád, že jsem koupil do zásoby pár Tesla plastovejch, na přijímači to stačí.
http://racvonka.cz/kondenzatory/ladici- ... ovaci.html

Zkus jako protiváhu tabuli plechu ale beze srandy, když tam připojíš nějakou větší vodivou plochu v místě tvé lokální země, tak by se neměly výsledky (hlavně při měření malé impedance) změnit.
Zrovnatak tam můžeš přivést druhou půlku dipólu (1/4 vlny) z několika směrů a tím, že jsou paralelně, tak vydělíš impedanci.
Zase je to nějaká část té roviny protiváhy, buď paralelně naladěné paprsky 1/4, nebo menší plocha, která se chová jako velká kapacita proti prostoru.

Pripoj k tomu dratu stred koaxu opleteni k tomu zemniči a pak jen najdi rezonanci merakem v pracovne i s koaxialem. Pak to zespodu zkracuj do pozadovane frekvence, co je na tom tak slozityho?

Kdybys Aničko chtěla, třeba celou krabici opravdu precizních, ladicích kondenzátorů vzduchových i s pevným dielektrikem různých velikostí i kapacit, většina je vojenský provedení, tedy žádný z nějakýho komerčního rádia. Tlustý stříbro, keramika a zřejmě i podle provedení izolací určený na buď vysoký napětí i výkony, nebo naopak kvůli nízkým parazitním kapacitám.
Pak i nějaký keramický a trolitulový /polystyrolový/ vf stříbrný přepínače z nějaký větší vojenský jednotky, pracující na kmitočtu řádu GHz - můžu Ti toho na experimenty poslat celou bednu.
Je tady i velký klubo vojenskýho koaxu khaki barvy, průměr asi 12mm, plný PE dielektrikum, 50 Ohm, do 700MHz a vnitřní drát má průměr 1,6mm. Tak asi padesát metrů. Jedna z "památek" z vojny
Pak je tu zbytek balení československého, 75R kabelu VFKV633, což je jakoby klasický "zelený" tlustší koax s drátem asi 1mm, měděným opletem, dielektrikum je pěna. Ale je oproti jiným běžným kabelům dvouplášťový - proti jeho zničení slunečním UV zářením, které běžný koax zničí za dvě sezóny. Obecně se i kvůli ceně používal pouze v STA a pouze na venkovní aplikace - např. výstupy z antén k zesilovačům STA apod.
Je fakt vynikající i nad deklarovaných 500MHz, nepoužitý a ten "zbytek" z původního 100m balení z Kabla Bratislava má okolo 25m.
Jsou tu pro anténní členy i keramický kostry ze zářezy pro vinutí silného drátu, je tu klubko CuAg drátu okolo 1mm, zřejmě k tomu vinutí určenej a spousty dalších vf komponentů.
Kdyby se Ti něco z toho hodilo, rád Ti to pošlu.

microlan píše:Pripoj k tomu dratu stred koaxu opleteni k tomu zemniči a pak jen najdi rezonanci merakem v pracovne i s koaxialem. Pak to zespodu zkracuj do pozadovane frekvence, co je na tom tak slozityho?

Nic na tom není složitýho, jen to neřeší to obrácené chování impedance antény v závislosti na frekvenci a další divnosti.

danhard píše:Zkus jako protiváhu tabuli plechu ... Zrovnatak tam můžeš přivést druhou půlku dipólu (1/4 vlny) z několika směrů

To už je trochu složitější.

Právě že, řeší. Napájení blíž proudové kmitně je výhodnější. Toto píšu pro to, aby jsi pochopila princip a jednotlivé závislosti. I když můžeš s minimální námahou z toho co máš dostat anténu srovnatelnou se zvonkovým drátem. A povzbuzena úspěchem vymyslíš, jak se na pozemku vymotat s nějakým lomeným dipólem. Toto bych nazval lomeným vertikálem

První obrázek je náčrt antény s křivkami průběhu proudu. Druhý obrázek výsledek ze simulace, kde je jasně patrná indukční změna se zvýšením frekvence.

//Mana do výpočtu nezahrnuje zemní ztráty, takže celkový odpor antény bude určitě nad 35Ω, ne kolem 9Ω jak je uvedeno ve výpisu

lesana87 píše:Nic na tom není složitýho, jen to neřeší to obrácené chování impedance antény v závislosti na frekvenci a další divnosti.

A kde máš to obrácené chování ?
Všechny divnosti se dají vysvětlit, fyzika se nechová divně, jenom něčemu úplně nerozumíme.
Stačí vidět za každou vodivou plochou kapacitu, za každým drátem vedení a za každým drátem, kterej je nějak pokroucenej, že má vzájemné vazby, tak cívku, nebo cosi komplexnejší, podle toho, jaké vazby převažují
Všechno je to mamtematicky popsaný od nějakýho Maxwella

Jasně, ale u antény, která by měla mít teoreticky v ideálním případě v místě napájení nekonečnou impedanci, v reálném volném prostoru nějakých 50 kΩ, s ideální zemí cca 9 kΩ a naměří se na ní 450Ω, nemůže čekat zázraky a mohou se dít divnosti. Teď jde o to, zda chce studovat příčiny, nebo mít použitelnou anténu.

//U jednopásmových antén je vždy ideální napájení v proudové kmitně. U vícepásmových je důležité, aby délka 1 drátu nebyla při žádném z požadovaných rozsahů rovna půlvlně či jeho násobku, protože ty vysoký impedance se blbě přizpůsobují k nízkoimpedančním vedením a vysokoimpedanční vedení se špatně realizují.