Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ale soudruh Sinclair říkal, že tam chyby nejsou a že všem údajům věří ?

Mám tam další problém:
Klidový odběr při Un = 46V 30 až 80mA

Ať to počítám jak chci, tak přes 100R+150R teče při Un/2 = 23V 92mA

Ano, další doklad o tom, "že se jedná o úplně jiného žáka". Je to prostě jen "bordel", nelze z toho odvozovat, že autoři neznají Ohmův zákon.

Že můžete mít pravdu oba současně?

Jasně, že je takové řešení. Vyměnit budicí odpory za 2 x 680Ω, přidat jednu diodu mezi báze a KD607 nahradit

2N6284


A nikdo ani nepozná, že jsou tam nějaký úpravy

Já jsem snad někde psal o téhle obskurní knížce?
Je tu celou dobu řeč o zapojeních a konstrukcích J. Jandy, ne nepovedeně "upravených", rozuměj zprasených klonech, na kterých si přivydělal někdo jiný.

Tohle jsem cpal do TW120.

A máš ještě nějaký 2N6576? Na prodej?

//Ten zesilovač z Téčka postavil táta od spolužáka, tenkrát jsem na to koukal s obdivem, bylo mně 10 let. Asi nechám vypálit ty chladiče...

Do TW40 bych to necpal, když se dají dát tranzistory s dobrým zesílením.

xxx

Nesymetricky napájený konce s výstupním kondem se tehdy dělaly běžně.
Jde o to, že byl k dispozi jen konec NPN s mizernou betou, Ge PNP s dobrou betou a NPN budič.
A teď z toho něco uplácej
Těch konfigurací konce je mnoho, Janda použil jedinou.

Do TW40 bych to necpal

Máš pravdu, tam těch pár spálených wattů navíc nehraje takovou roli

Když se kácí les, tak lítaj třísky.
Tady mě v tom odpadu vývoje zaujalo, že to dá 200W do 2R.
Použité 2N3055 mají betu 50/5A 35/7A a 25/10A.
Klidový odběr jedné půlky 35mA, 4x KDY76 do můstku bez kondů a poctivejch 300W, papírovejch 400W
Jenže traktorista s páječkou umí opisovat jen ze "zavedených" zapojení

Všimněte si, že mezi bází a emitorem vstupního tranzistoru, jako to mají všechny trasiwatty, není další "zázračný" odpor. Pokud to bude chtít traktorista s páječkou vysvětlit, tak není problém, udělám to s veškerou parádou a citacemi. Záleží na něm

K čemu je to dobrý, Vašku?

Jejda qazikomplementár, a nešlo by to s PNP nahoře, jako SE?

Tak hele, Ty odpade z vývoje .
Když už máš nutkání k exhibicím v podobě podobných simulací, jako je o 3 příspěvky výše a co s tématem nijak nesouvisí:
Aspoň do toho schématu vepiš reálný polovodiče, se kterýma by to eventuálně bylo schopný nějaký funkce. Nás několik zúčastněných ví, že vepsanej matriál jsou jen modely, ke kterým máš v simulaci přiřazeny vlastní parametry. Ale někdo to může vzít vážně a opravdu to osadit 2N3055 a BD135. Co by se při 60V i bez buzení stalo, taky odhadne jen celkem málo lidí.
Jak je vidět ve vedlejším vláknu o "Mercury sw1800w 2.1", tak sem nechodí jenom samý gigamozky jako Ty Vašku, pro který je všechno samozřejmost.
Zázračnej odpor tam sice chybět může, ale taky Ti tam chybí kompenzace, bez kterejch to v reálu, s reálnými polovodiči a deskou prostě fungovat nebude.
Minimálně mezi C-B Q20, možná bude třeba i něco malého u Q9/Q12, zatímco C6 se v reálu ukáže spíš jako škodlivý. Nepochybně bude pro praktickou realizaci nutně chybět Boucherot a možná i tlumivka - je zajímavý, že tohle simulátoři neví a nepotřebují
Od monitoru se to dobře exhibuje, ale zkus to prakticky provést. To už je horší a k takové exhibici je už zapotřebí nějaký úsilí, kterýho se exhibicionistům nedostává. Až uvidím funkční vzorek, vytvořený podle téhle simulace, MOŽNÁ začnu věřit, že simulace neslouží jen k exhibicím

Do trasiwattu může traktorista podle Jandova návodu narvat katalogovou KC507 a mít problémy a taky tam problémy jsou
V simulaci jsou to typy z knihovny, nijak neupravované a takové, které odpovídají reálnému hnoji. Parametry se s napěťovým výběrem neliší, tak jsem to tam dal takhle, aby si traktorista s páječkou myslel, jak je bystrej.
Takže se můžem dohadovat o tom, kdo je větší prase, Janda nebo já ? Myslím, že mu v tom nesahám ani po kotníky
Na rozdíl od KC507, která je na horním konci výběru s 45V, tak BD135 je s 45V na začátku řady, která jde až do 80V.
Měřil jsem třeba několik stovek BD437/438 a všechny měly přes 90V.