Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

pajosek2 píše:Čím je dáno,že výkon jádra tranformátoru se počítá průřez jádra na druhou?

K té základní otázce:
Když budu mít dva transformátory třeba s EI jádrem, tak zvýšení průřezu jádra 2x znamená že bude i 2x větší okénko.
Do jednoho závitu se bude indukovat 2x větší napětí a do okénka se vejde 2x tolik závitů. Sumasumárum tam bude při stejném drátu, proudu 4x větší napětí a tedy i přenášený výkon.
Patří k tomu ještě konstanta, která zahrnuje vše ostatní a ta náhodou pro 50Hz EI trafo, sycené 1T vychází kolem 1.

Tohle jsme si vysvětlili hned na první stránce,takže ano tohle mi bylo zodpovězeno už několikrát a já děkuji. Další otázky klem energie přenesené samotným jádrem se řešily a každý má kus pravdy záleží na úhlu pohledu a myslím,že aby tohle bylo zodpovězeno ,tak bychom museli zadat konkrétní situaci,konkrétní trafo a konkrétní kmitočet. Nejsou stejné podmínky přenosu na 50Hz a na 1Mhz. Nejsou stejné podmínky na jádru EI nebo na rozptylovém trafu,kde jsou cívky od sebe vzdáleny.

Má to jeden háček - nejde to brát absolutně. Kdybych např. zdvojnásobil průřez jádra tím, že přidám plechy, tak tam víc drátu nenacpu a výkon se mi jen zdvojnásobí. Prostě ty výpočty platí pro optimalizovanou geometrii.

danhard píše:

Kremik píše:Představ si třeba malý stejnosměrný motorek se třemi cívkami a statorem z magnetů. Tam pořád táhnou nejméně dvě cívky, v určitých polohách tři.

To jsi velký optimista

Nevím proč.
Dle polohy rotoru jsou buzeny:
a) dvě cívky paralelně, každá tak, aby roztáčela rotor stejným směrem (třetí cívka je zkratovaná - nachází se v poloze, kde je magnetický tok (téměř) nulový, takže to nevadí)
b) dvě cívky v sérii a s nimi jedna paralelně. Všechny se podílejí na pohonu rotoru stejným směrem.

Magnetický tok komutované cívky je v maximu, nulová je derivace toku podle otáčení.
Takhle to funguje ale jen staticky, zkratovaná cívka se odbuzuje nějakou dobu a také nějakou dobu trvá komutace.
Když se to otáčí nějakou rychlostí, tak to komutovaná cívka přibržďuje, proto se komutace dělá s předstihem.

danhard píše:Když budu mít dva transformátory třeba s EI jádrem, tak zvýšení průřezu jádra 2x znamená že bude i 2x větší okénko.
Do jednoho závitu se bude indukovat 2x větší napětí a do okénka se vejde 2x tolik závitů. Sumasumárum tam bude při stejném drátu, proudu 4x větší napětí a tedy i přenášený výkon.
Patří k tomu ještě konstanta, která zahrnuje vše ostatní a ta náhodou pro 50Hz EI trafo, sycené 1T vychází kolem 1.

Teoreticky áno, ale aké okienko má toroidný transformátor?

tomasjedno píše:Má to jeden háček - nejde to brát absolutně. Kdybych např. zdvojnásobil průřez jádra tím, že přidám plechy, tak tam víc drátu nenacpu a výkon se mi jen zdvojnásobí. Prostě ty výpočty platí pro optimalizovanou geometrii.

Presne tak. A ešte by som dodal že ten empirický výpočet platí len v určitom rozsahu povedzme bežných veľkostí transformátorov. Pre nejaký super miniatúrny alebo naopak pre nejaký megaWattový transformátor už ten výpočet nebude optimálny a bude treba rátať s iným empirickým vzorcom.

danhard píše:Magnetický tok komutované cívky je v maximu, nulová je derivace toku podle otáčení.
Takhle to funguje ale jen staticky, zkratovaná cívka se odbuzuje nějakou dobu a také nějakou dobu trvá komutace.
Když se to otáčí nějakou rychlostí, tak to komutovaná cívka přibržďuje, proto se komutace dělá s předstihem.

A ta cívka která je kartáčem přes dvě lamely zkratovaná brzdí už jen tím, že je ve zkratu a teče přes ni její zkratovej proud. Sice jen krátkou dobu z každý otáčky, ale brzdí. Tudíž nelze v žádným případě akceptovat něčí tvrzení, že "žádný brzdný momenty tam nejsou".

tomasjedno píše:Prostě ty výpočty platí pro optimalizovanou geometrii.

Zajisté jsem měl na mysli EI plechy s optimalizovanou geometrií, se čtvercovým jádrem, to má z těch hranatejch nejkratší obvod, délku závitu

Jasně, ale ten brzdý efekt je minimální, zanedbatelný (aspoň jsem si to doposud myslel), tady to vyznělo jako by se cívky mezi sebou praly podobnou silou, proto jsem reagoval. Tak kolik je to brždění, asi tak, do 5%?
Danhardovi děkuju za upřesnění poměrů komutované cívky.

samec píše:Teoreticky áno, ale aké okienko má toroidný transformátor?

U toroidu se uplatňuje ještě jedna závislost, odpor jednoho závitu se zvyšuje s výškou vinutí.

microlan píše:Jádro u kotvy motoru slouží ke 2 věcem.

1) nese cívku, která se pro větší momenty nedá udělat samonosně
2) odvádí teplo z drátů

To je prosím blbost, u motoru s kotvou a pólovými nástavci jsou síly určeny tím, co se děje ve vzduchové mezeře mezi nimi.
Staticky je to stejné, jako kdyby jsi si hrál s permanentními magnety, jen je neumíš elektricky komutovat

Ok, ještě mě sem dej vzorec pro sílu z 2 magnetických polí.

A přitažlivou sílu elektromagnetu umíš ?
Síla se počítá přes změnu energie v mag. obvodu.
A ani nemusí být dvě pole, stačí jedno
viz. reluktanční motor

Odkaz na primitivní základy jsem dával
https://physics.mff.cuni.cz/kfpp/skript ... /elmag/4_3
Ty jsi to nečetl ?

Stejně to vychází z ampérzávitů, kdybys dokázal to vinutí dostat do té mezery, tak ten výsledek bude lepší, bez toho vneseného magnetického odporu pólových nástavců.

danhard píše:U toroidu se uplatňuje ještě jedna závislost, odpor jednoho závitu se zvyšuje s výškou vinutí.

Ne že by to nebyla pravda, ale děje se tak i u jiných jader.