Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nějaké fotky FM jednotky, snad to někdo pozná.
Přiznávám bez mučení, že to vidím asi tak potřetí v životě, protože vf technika mě míjela.
Asi tak dvakrát-třikrát jsem myslím měnil oddělaná koncová ACčka, protože rádio celý den doslova řvalo na dílně.
V tom posledním případě jsem v tom plechu od ACček udělal příslušné díry, namontoval pár GD608/618 a bylo definitivně po problému..

Poradíte prosím někdo, jak to dostat aspoň do těch 102-106MHz, co umí jedna z jednotek, zakreslených na tom schématu Prominentu 5 z Radiomusea?
Děkuju předem všem za jakoukoli pomoc.

Omlouvám se za poněkud připitomělé dotazy, ale mně skutečně vf technika nikdy nic moc neříkala..

Schéma, stažené z Radiomusea jsem dal sem:
http://servisdok.sweb.cz/Robotron%20Prominent%205.pdf

Tady je ještě nějaký zkrácený SM z ElektroTanyi tuším:
http://servisdok.sweb.cz/Robotron%20Pro ... 20Luxe.pdf

Tady ve schématu RFT Prominent z roku 1972 máš schémata obou jednotek (to vpravo je do 108 MHz). Zjevně jde o totéž schéma, cos tu postoval.
A v tom manuálu z Táni máš na straně 7 i rozmístění součástek v tuneru.
Tak zkontroluj především kapacity C102 a C124, případně je vyměň za hodnoty podle schématu, a vyštípni C105 a C114.
Protože ti ujede i dolní konec stupnice, budeš muset trochu vytočit obě hliníková jádra L102 a pak na maximální citlivost na dolním konci pásma i L101.
Podobně horní konec pásma dojedeš pomocí trimru C115 (usadíš konce střídavě cívkou L102 a trimrem C115 a pak už na ně nesaháš+ AFC musíš přitom mít vypnuté).
A pak na střídačku pomocí L101 a C106 z toho dostaneš maximální citlivost v první a poslední čtvrtině pásma.

Vše se tady dá najít i s obrázky ve starších vláknech. Když se ti nechce hledat, tak poslechni Hilla a výsledek bude velmi dobrý. Mám z praxe několikrát ověřeno, že již po vyštípnutí C105 a C114 se objeví CCIR pásmo. K úplné dokonalosti je vhodné zmenšit kondenzátor v obvodu AFC C124 a doladit. Pokud se to vše povede, tak budeš překvapen, co ještě takový starý germaniový přijímač umí. Nakonec bych jen připomenul, že u této řady dojde k vypnutí AFC stlačením příslušného tlačítka - v drtivé většině přijímačů je tomu naopak.

Ještě jsem se chtěl optat - ty AC187K/188K jsou maďarské výroby Tungsram a mají příšerný Icbo i Iceo. Pokusně jsem nastavil trimrem 100R klidový proud jen asi 10mA a termistor zmenšil na 47R. Nepomohlo, furt to leze nahoru.
Asi to dopadne tím párem GD608/618 a bude po ptákách. Ta GDčka mají Icbo jen okolo 50uA, což je oproti jednotkám mA u těch ACček nesrovnatelný. Selen má úbytek jako prase, je zestárlý, takže ho tam sice nechám, ale desky mu překlenu Si DDR diodami SY200 či SY210 (nějaké zásoby ještě jsou) a pokusím se nějak kultivovaně zvětšit kapacitu pro napájení konce aspoň na 2.200uF, když najdu vhodný "starý" kondenzátor. S těmi GDčky to může hrát i do externí kisny s impedancí 4R, což původní koncáky neumožňovaly. Trafo to má jako kráva a sekundár pro konec je nahoře a je slušně tlustý.
Odbočka na poťáku hlasitosti se mi nelíbí, má to divně dutý zvuk, tak až s tím počaruju, dám vědět podrobnosti.

Zatím všem moc díky. Sám bych to na CCIR přeladit nesvedl.

Hifista píše:...K úplné dokonalosti je vhodné zmenšit kondenzátor v obvodu AFC C124 a doladit...

Máš pravdu, vzpomínám, že jsem v jedné RFT vstupní jednotce musel ten kondík měnit, i když ve schématu mají, že v jednotce do 100 MHz je 5 pF, ale v jednotce do 108 MHz je 10 pF, což mi připadá poněkud paradoxní.
Ale, když to bude zapnuté AFC držet s původním kondíkem, nech to tak, jinak po jeho výměně budeš muset zase trimrem oscilátoru znovu "usadit stupnici".

Pokud jde o AC187K/188K, docela mě ty zbytkové proudy překvapují. Koncem sedmdesátých let jsem jich, označených jako mimotolerantní, koupil v Týništi v bazaru po deseti kouskách, kus za korunu, což za pokus stálo. Že, když z nich nevyberu ani jednu dvojici, ještě hrst jich koupím zítra.
Zbytkové proudy měly ale stejné, jako GC511K/521K, jen žádný neměl betu přes 100. To ale nevadilo ani pro koncové stupně, z těch 20 kousků jsem vybral čtyři páry, možná ještě někde hrají. Ostatní postupně skončily v násobičích kapacity ve zdrojích třeba pro VEFy, Seleny a jiné žrouty baterek, nebo v regulátorech motorků z Pluta, když jsme laborovali s řemínkovými pohony gramofonů.
Fakt je, že v době, kdy GC511K/GC521K byly několikrát dražší, když už se daly vůbec sehnat, ale choulostivé na odpaření zrovna tak, to byla docela výhra.

Přemýšlel jsem nad tím, že bych z původních kostek vyškubl ty ACčka a vpasoval tam tovární páry GC511/GC521, kterých mám ještě na tři životy. Pokud to nahřátím nepůjde, půjdou tam ta GDčka, majitel na nějaké historické původnosti netrvá.

No tak to já zase měl štěstí na ty GD608/618, protože to jsou evidentně nějak "plánově honěné" páry a s největší pravděpodobností jsou to jenom jinak označené GD607/617, nebo AD161/162, jsou jako všecky exempláře této řady výroby Tungsram.
Odpovídá tomu totiž jak Ucbo, Uceo, tak i beta - všecky mají rozhodně přes 140, žádné výjimky nejsou ani 180.
Ten SC206d by je určitě vybudit mohl, možná bude potřeba zmenšit ten termistor, co je pod jakýmsi plastovým deklíkem na chladiči.
Selén sice byl funkční, ale měl tak strašný vnitřní odpor, že ten zesilovač dával do vestavěného 8R reproduktoru sotva 0,5W, tak rychle padalo napětí na filtračním elytu. Překlenul jsem obě desky selénu nenápadně a stylově enderáckými diodami SY360/1 a se staženým kliďákem už to dává přes 1,5W.
Bučivý zvuk loudnessu způsobuje RC člen pro hloubky, vyměnil jsem jej za 68n+12k a je po bučení, ani přechod přes odbočku není už tak znatelný, jako předtím. Výškový kondenzátor 1n tam nechávám, protože použitý reproduktor není při tišší reprodukci zrovna přeborník na výšky a je to tak akorát.

Díky moc za všechny rady, budu se jimi řídit a snad se mi povede ten vstup přeladit.

Nahřívat germanium moc dobré není. Nevím, jak jsou dělané tyhle kostky, ale u GC511/521 stačilo mírně zapáčit šroubovákem.

Tak pokud už s ním nechceš nic dalšího podnikat, nemusíš se nahřátí bát. A když už to bude nahřátý, tak předem do mrazáku strčený ty "gécéčka" 511/521 naopak do těch teplejch kostek zapadnou jak Skopčáci do krytu ...

No na tom vnitřku té kostky už hovno záleží .
Potřebuju ty původní nabourané AC187/188 dostat z Al kostek ven a pak do nich narvat maďarské verze GC511/521 či GC510/520.

Beztak jsou AC187/188 jedny a tytéž tranzistory, jako "naše" GC510/520. Liší se jenom tím, že část výroby s kostkami i bez, běžela zpočátku v Rožnově a jakmile Maďaři zakoupili licence na výborné siemensácké dvojice AC, AD, ADY a ASY, tak byla komplet výroba těchto trandů předána do MLR. Četl jsem to v jednom starším amáru v referátu z polovodičové konference v Rožnově.
Naše české verze GC510/520, mají klasické pouzdro ala 106NU70 s obtiskem a s vývody v řadě. GC510K/GC520K měly pro těch pár statisícových sérií kostky mosazné, niklované, po jedné straně naříznuté a také byly s klasickým černobílým obtiskem, můžu je někdy nafotit, pár jich ještě zůstalo.
Maďarské AC/GC verze, mají zásadně půlkulatý vršek pouzdra ala např. pouzdro Siemens AC127 (nedávno jsem z nich vybíral kusy s F=3dB, což je teda bomba, z deseti čtyři!). Maďary mají zásadně vývody do trojúhelníka, s výstupkem u emitoru, ať už s kostkou či bez.
Maďarské provedení GC510K/520K, nebo AC187K/188K se podle mého měření vůbec ničím neliší. Jen mají hliníkovou kostku, ze které při ohřátí asi na 100°C vadný systém pohodlně vyjede ven a po zchladnutí asi na 50-60°C tam jde nový systém pohodlně zarazit.

Totéž se týká tranzistorů AD161/AD162, nebo GD607/617 vyráběných Tungsramem.
Jde o jedny a tytéž tranzistory (což se bezpečně potvrdilo sundáním klobouků u vadných GD i AD), jenom GD608/618 by teoreticky měly mít podle "papírů" nižší Ucbo a vyšší betu, ale nebývá to pravda, jsou téměř nafous stejné, jako "vyšší" modely.
No a GD609/619 jsem snad ani nikdy neviděl a nepamatuju si, že by to prodávali, nebo byly v něčem použity. To už byl snad vyložený výmět z výroby - a ostatně, kdo z výrobců by stál o 4W tranzistory s Uceo=16V, že..
Zaráží mne jen jedna věc, že u maďarských AD161/162 je uváděn sice stejný ztrátový výkon 4W, mají viditelně naprosto stejný systém i tloušťku přívodu emitoru, ale AD161/162 mají všude uváděny Icm=2A, kdežto u "našich", ale fakticky také maďarských GD607/617, je uváděn Icm pouze 1A. Mám vyzkoušeno, že GD607/617 se při Uce=2V a Ic=2A nijak nebrání prudkým poklesem bety, neodešel mi ještě ani jeden a tak mám za to, že jde o pouze marketingovou záležitost, neboť původní Siemens AD161/162, které Maďaři dělali v licenci, měly dovoleno rovněž Icm=2A.

Když už jsem tady zmínil enderácké přístroje - je tam velmi dobře možno vypozorovat, jakým způsobem používali nám známý (AZS215-218 atd.) tříodbočkový potenciometr TGL24483 s průběhem 57 a tolerancemi průběhů od 2 do 4dB.
Výrobci v NDR používali u těchto potenciometrů kompenzace nejenom na hloubkách, jako se to ve 100% případů dělalo u nás, ale i na výškách a to docela důkladně.
Dobře je to vidět např. u HiFi sestav Robotron Stereo Set 4000 a všech jeho verzí, dokumentace je k nalezení na Táně.
V této souvislosti mne napadá, kde se vlastně vzala obecně přijímaná poučka, že fyziologické regulátory mezi 20-50k se mají napájet z co nejnižších impedancí - a já přitom vidím, že 50k regulátor je napájen ne z emitoru, ale z kolektoru předchozího stupně, který má kolektorový odpor 68k a tedy poměrně velký vnitřní odpor.
Poprvé jsem tuhle "poučku" zaregistroval v knize B. Smetany "Korektory", ale co od té doby vidím, tak se tahle teorie dosti rozchází s praxí

No, tak po odpoledním rauši z megaúspěšné, asi pětihodinové opravy zatraceně svinského NADu 208THX, si teď na noc půjdu hrát s Robotronem. On je to jinak skvělý zesilovač, ale nesmí se posrat...
Kdo ten 208THX zná, nebo aspoň viděl schémata a rozuměl popisu činnosti, tak asi bude vědět, co je to za pekelnou strojovnu, současně výtopnu a počtem drátů Temelín zároveň. Je to teprve asi šestý-sedmý kus, co dávám po neskutečném týrání dokupy a tak snad se to povedlo.
Jak sakra mohou mít značkový fety IRFP350, ještě vyrobený u IR, zbytkový D-S proudy přes miliampér??
Ještě mě čeká Ukrajincema či Rusákama z Ebay koupený a doslova rozkurwený, jinak výborný zesilovač C370, to bude taky chuťovka.
Hlavní filtrační elyty (ruské výroby!) jsou k čemusi připáskované vývodama nahoru a připojený do desky kusama drátu jak z CYKY kabelu..Na zbytek jsem se raději nedíval.

Tak teďka půjdu po tom rauši z 208THX na noční. V noci se mi líp dělá. Nikdo netelefonuje, s ničím neotravuje a rádio hraje i věci, co by si během dne hrát nedovolili.
No věřili byste, že to nový rádio po RockMaxu, běžně v noci hraje Aničku Malinovou?
Hrát mi u toho potichu bude ten opravený 208THX (poctivě změřený odstup -110dB/A), co i při tichém poslechu žere skoro 200W, topí jak Petry a to nepočítám poměrně velký topení NADu C116, který ho budí a nemá žádný žábry).
Na noční se zase trochu popasovat se s Robotronem Prominent, konstruovaným evidentně bílými konstruktéry, ale pod dozorem.
Toho aparátu mi byl kurwa čert dlužen a někde se ten hajzl chechtá, jak se mnou vyjebal, kolik na tom strávím času.
Ale je to pro známého, co mě zásobuje polotvrdým hliníkem, sklolaminátem, různými profily a to se prostě a jednoduše vyplatí, udělat to slušně jak nejlíp umím.
A jen pomalu rohatej. On ten blbej sinclair už za ta léta cosi přeskákal a takováhle sračka z NDR ho rozhodně nepoloží..
Mimochodem - přijímače Proxima, k nám hojně dovážené, ty vyráběl ve svých provozech a s týmiž konstruktéry taky Robotron Elektronik GmbH?
Ať vím, nač se mám připravit, neboť jich mě čeká (Proxim) asi tak pět..

Vypadá to tak, že v letech výroby Prominentů, ti kožení soudruzi ze Stasi v té fabrice probrali nácky a bílý konstruktéry tak důkladně, že tam zbyli jenom ti oprsklí, co se nestydí dát před 220k potenciometr hlasitosti 2uF elektrolyt - a ani ten elyt neopřou o zem, aby chudák měl aspoň nějakou polarizaci..
Polarizace odporem vlastního poťáku - přes běžec. to je kurwa to nejhorší, co může bílej konstruktér udělat, aby ušetřil jeden, třeba 470k polarizační odpor. No, už jsme o tom vlastně psali v souvislosti s MBA810 a TP160, že...
No, takže i s doformovaným původním elytem Frolyt 2uF/10V, jinak naprosto perfektně vyčištěný, tahový poťák s dokonalým přítlakem chrastí asi podobně, jako po ránu kuřákům plíce. Tak to budu muset nějak pořešit, nejspíš asi odporem okolo 100k na vstupní zásuvce, protože nic kromě nějakého telefonu či mp3ky k tomu stejně už připojovat nebude. Mmch, DIN5 zásuvka je viditelně československé provenience a v přístroji jsou další 4 axiální elyty řady TE98x. Museli na tom být tehdy v NDR blbě.
Já chápu, že si asi tehdy nechtěli moc zbytečně snižovat vstupní impedanci toho ta/tb externího vstupu (stejně pro žádnou levnou přenosku ani omylem nevyhovuje), ono totiž to chrastění po připojení generátoru do toho vstupu zcela zmizí. Což je zajímavé, neboť na tom externím vstupu je oddělovací svitek 47n...
Ale takhle naprázdno, při přepnutí na externí vstup to vypadá fakt blbě. Jinak zcela čistý, ze strany třecích ploch plastů lehce namazaný poťáky Lukosanem M20 chodí krásně plynule, úplně jako "japonský poťáky" - ale chrastí, až to třese bednou.
Jináč - Maďarama evidentně zfušovaný AC187K/188K jsem už pořešil.
Povedlo se do filtrace zesilovače (ten pravý elyt na trafu) naprosto nenápadně vpašovat původně žlutý, oloupaný axiál ERO 2.200uF/25V, přesně stejně velký, jako byl původní Frolyt 1000/15. Selén měkký, jak moje hovno po ránu, je skoro neviditelně překlenutý diodami SY360/1 a tak je na hlavním filtráku nějakých 17,5V bez buzení.
Tak jsem na ten poměrně velký 2mm plech po ACčkách, narval pečlivě spárovaný GD608/618.
Mimochodem, ta mnou vlastněná GDčka 608/618 jsou naprosto bezproblémové tranzistory. Do Ucbo nějakých 25V se Icbo drží v podstatě konstantní okolo 50uA a nebylo třeba ani žádných dramatických úprav. Stačilo jenom vyměnit trimr, co je paralelně s termistorem za velký Piher 50R (je zhruba ve 3/4 dráhy) a bylo bohužel nutný vyměnit i trimr symetrie konce ze stávajících 250k až na 470k, protože já vůl v tom ajfru, dal namísto fakt mizerných SC206 (beta 85 na mulťáku) a SC207 (šuměl výstřelově jak u Berlína, beta jen asi 150) mnohem novější SC239e s betou jako kráva, kolem 500 oba - a rázem nešla doštelovat symetrie konce.
Jak bude hotovo, pořídím pár usvědčujících fotek, jak jsem to uvnitř doprasil. Ale majitel měl v prdeli historickou hodnotu, trval jen na precizní funkci, jakou si pamatoval, když to bylo nový..
Omlouvám se za delší příspěvek, slabší povahy nechť to nečtou

Pred 3 rokmisom opravil toto slabo hrajúce rádio výmenou vyschnutého elytu. Rádio odvtedy nebolo používané až doteraz. Po zapnutí znova hralo dosť slabo (aj keď nie až tak slabo, ako vtedy pred opravou), na "izbovú" hlasitosť musel byť potenciometer hlasitosti vytočený nadoraz. V reprodukcii chýbali basy, reagoval iba poťák výšok, na všetkých rozsahoch. Pri prepnutí na gramo vstup a dotýkaní sa kolíkov vstupného konektora bolo síce počuť brum, no slabo. Napätia okolo MDA4290 sedeli. Znova som skúsil vymeniť C64 - bez zmeny. Podozrenie padlo na susedný C61 a po jeho výmene rádio začalo hrať normálne a aj korekcie začali reagovať. Prikladám výrez zo schémy, kde som označil vymenené kondenzátory.

vicious píše:Znova som skúsil vymeniť C64 - bez zmeny. Podozrenie padlo na susedný C61 a po jeho výmene rádio začalo hrať normálne a aj korekcie začali reagovať.

jaký typ kondíků to byl ?
hádám lanškrounská zelenina . . .

Žiadna zelenina, toto bol teslácky TF009 v modrej fólii. V pôvodnom príspevku som pridal aj jeho foto. Kondenzátor z dnešnej výmeny je zhodný typ aj hodnota.

vicious píše:toto bol teslácky TF009 v modrej fólii.

zajímavé, ikdyž né nemožné . . .
obvykle TF009 a TF012 jsem hodnotil jako dobré i mnoha letech.
ale možné je všechno, možná nějaká vadná série,
špatně utesněné, nebo něco takového.
. . . proto je dobré měřit součástky.