Poznáš, až tam blbě zavřeš kazetu. Pak, abys ji vyndal, musíš ji vrchem naklopit k sobě, což se při skoro zavřených dvířkách dá jedině tak, že tam začneš něčím šprtat..
Nějakou podobnou závadu mám tuším na jedné SP210, ale ještě jsem ji neřešil.
Tesla SM 260
Moderátor: Moderátoři
Pokud to tedy při přetáčení kazety drží a vypíná to pouze při funkci přehrávání, tak bych se nejprve zaměřil na obvod koncového vypínání. I když tento obvod také hlídá i při převíjení kazety, ale otáčky unášeče jsou vyšší. V nízkých otáčkách unášeče již může začínat vyhodnocovat jakkoby zastavení unášeče. Na kolektoru T15 musí být stále kladné napětí, pokud toto napětí klesne, je to to samé jako by sme stalčili stop, neboť i toto tlačítko je napojeno taktéž do tohoto místa a ještě spolu s dvojicí pérových kontaktů. Jeden z těchto kontaktů je pod tlačítkem otevření dvířek kazety a druhý když jsou dvířka otevřená. Takže třeba když jsou dvířka otevřená, tak je stále aktivována funkce stop (to samé jako bych stále držel stlačené tlačítko stop). Nic jiného již nevyvolává funkci stop. Pravděpodobně problém bude ve vyschlém kondenzátoru C23, C25 či C26. Na zkoušku lze obvod koncového vypínání vyřadit z činnosti uzeměním kolektoru T14.
- Přílohy
-
-
Jeremy2001
- Příspěvky: 68
- Registrován: 13 lis 2005, 00:00
Asi to sem patří, tak to dávám sem. Už jsem rozebral, složil, opravil a i neuspěl u "pár" kousků. Vždy mě překvapovala teplota chladiče v napájecí části. Byla u všech velká, ale vždy stejná, tak jsem to bral, že to tak má být.
Teď, když mám nad sebou čtyři "stroje" tak na tom horním by se mohli smažit vajíčka. Mám proto takový dotaz, proč se to tak hřeje? Dva tranzistory a jeden stab. Jestli byla zvolena špatná (malá) velikost chladiče, nebo jestli se po těch součástkách chce moc (jsou držena na horní hraně výkonu) nebo proč se to tak moc hřeje. Na teorii nejsem moc dobrý hráč:-) Nebo jak by jste to udělali, aby byl menší vývin tepla?
---Když se nedopídím výsledku, tak na každou stranu chladiče přidám žebrovaný chladič, ale nevím jestli to pomůže, teplota součástky by se měla snížit. Ale je to takové neandrtálské řešení, leč nejspíš funkční. Dík za názor, popř. rady.
Teď, když mám nad sebou čtyři "stroje" tak na tom horním by se mohli smažit vajíčka. Mám proto takový dotaz, proč se to tak hřeje? Dva tranzistory a jeden stab. Jestli byla zvolena špatná (malá) velikost chladiče, nebo jestli se po těch součástkách chce moc (jsou držena na horní hraně výkonu) nebo proč se to tak moc hřeje. Na teorii nejsem moc dobrý hráč:-) Nebo jak by jste to udělali, aby byl menší vývin tepla?
---Když se nedopídím výsledku, tak na každou stranu chladiče přidám žebrovaný chladič, ale nevím jestli to pomůže, teplota součástky by se měla snížit. Ale je to takové neandrtálské řešení, leč nejspíš funkční. Dík za názor, popř. rady.
- Přílohy
-
ronoda píše:proč se to tak hřeje?
Jednotlivé zařazené funkce na magnetofonu jsou uskutečňována pomocí elektromagnetů a ta také mají největší podíl na celkové spotřebě. Když navíc celá napájecí část je řešena z jednoho vinutí trnsformátoru, na kterém je po nynějším zvýšení síťového napětí kolem 20V a dále stabilizována lineárními stabilizátory, tak se veškerý výkon přesahující napětí stabilizátorů v lineárních stabilizátorech převádí v teplo. Je prakticky jedno jak velký chladič bude, na větší ploše bude sice nižší teplota ale zase na celé té větší ploše a když je uvnitř, kde je mizerný odtah tepla, stejně to bude celkově zhruba stejně hřát.
Řešit to lze různými způsoby, třeba nuceným chlazením, nižším napětím před stabilizátory atd...
Já to třeba kdysi řešil přesunutím stabilizátorů na venkovní zadní stěnu na které byl žebrovaný chladič.
Také na jednom kuse jsem zkusil výměnu lineárních stabilizátorů za DC-DC měniče (moduly china). Chladič pozbyl jakýkoliv význam, nic se nehřeje, celková spotřeba ze sítě při funkci Play klesla o 12W - (původně měnící se v teplo).
- Přílohy
-
-
Naposledy upravil(a) lubos1961 dne 21 bře 2021, 10:48, celkem upraveno 1 x.
ronoda píše:Nebude to rušit při nahrávání?
Zatím jsem si ničeho nevšiml, ale je fakt, že jsem dlouho nic nenahrál. Nechtěl jsem přepisovat nahrané kazety, už mi přišli nové, tak to otestuji.
Edit:
Zkoušel jsem i nahrávat z CD a chová se to zvukově stejně jako původní zapojení (žádné zvýšené ruchy, šumy, pískoty atd...).
Dobrý den, prosím, poradíte, komu svěřit vyčistění, seřízení příp. opravu(co by bylo třeba) / výměnu obvyklých součástek u Tesla SM260?
Co jsem si tady stihl ve vláknech všimnout, tak uživatelé lubos1961 a ronoda jsou, zdá se, hodně znalí, ale nevím, zda to dělají i pro jiné :/, samozřejmě za poplatek.
Děkuji za případnou pomoc.
Lokalita nejlépe Plzeňsko, ale klidně i dál (řešeno posláním).
Co jsem si tady stihl ve vláknech všimnout, tak uživatelé lubos1961 a ronoda jsou, zdá se, hodně znalí, ale nevím, zda to dělají i pro jiné :/, samozřejmě za poplatek.
Děkuji za případnou pomoc.
Lokalita nejlépe Plzeňsko, ale klidně i dál (řešeno posláním).
Docela odvážný krok, s těmi DC/DC měniči. Sám bych si nic podobného nelajsnul.
Ale komu čest, tomu čest a pastýřovi trúba - risknul jsi neodrušený měniče v očesaným katalogovým zapojení do magneťáku - a vyšlo to. Kdo nic neriskuje, nic nemá, se říkalo
Ohledně té teploty:
60 až 65°C na 20W/2A tranzistoru v pouzdře TO66, není ještě nic vážného, co by ho ohrožovalo.
Horší je to s okolními součástkami, to je jasný. Schnou 85°C elyty, dost uhýbá keramika, odpory i horší trimry.
Jsou teda asi 3 zásadní možnosti, jak to řešit - s tou Lubošovou už čtyři:
Buď odmotat 14-18 závitů z trafa /podle zjištěného počtu závitů, je původní trafo 9WN668 47 ze SM260 vinuté na sycení 0,85T, subtyp 47.1 ale nevím/, zvětšit chladicí plochu uvnitř /to původní účko není nic moc/ nebo chladiče vystavit ven, anebo ty měniče. Jenže ty asi nejsou všecky úplně stejné, taky si jimi můžeš pěkně nadrobit.
Trafo 9WN668 47 a téměř všechna předchozí i další, používané Přeloučí, jsou vyrobené v Dubnici. Impregnované jsou měkkou hmotou T102, podobnou včelímu vosku, jdou tedy už za teploty asi 50°C dost snadno rozebrat i složit.
Pozor na izolační podložky na svorníkách trafa.
Výrobce musel podle tehdejších podmínek EZÚ, zajistit bezchybnou funkci přístroje v rozsahu kolísání síťového napětí ±10% od tehdejší, jmenovité hodnoty síťového napětí 220V. To jest v rozsahu 198-242V. Bývávalo to někdy napsaný i na zadní stěně televizorů a jiných přístrojů, funkčně háklivějších na hodnotu síťového napětí.
Posunem na jmenovitou síť 230V se to dostalo jen trochu blíž k horní hranici tolerance. Ještě ale ne tolik, aby to ničilo polovodičové prvky - to bys musel mít trvale v síti 240-245V, jako občas někdo má.
No ale samozřejmě, že výrobci se ani ve zlém snu nezdálo o tom, že někdo postaví čtyři, stejně topící stroje, těsně na sebe
Ale komu čest, tomu čest a pastýřovi trúba - risknul jsi neodrušený měniče v očesaným katalogovým zapojení do magneťáku - a vyšlo to. Kdo nic neriskuje, nic nemá, se říkalo
Ohledně té teploty:
60 až 65°C na 20W/2A tranzistoru v pouzdře TO66, není ještě nic vážného, co by ho ohrožovalo.
Horší je to s okolními součástkami, to je jasný. Schnou 85°C elyty, dost uhýbá keramika, odpory i horší trimry.
Jsou teda asi 3 zásadní možnosti, jak to řešit - s tou Lubošovou už čtyři:
Buď odmotat 14-18 závitů z trafa /podle zjištěného počtu závitů, je původní trafo 9WN668 47 ze SM260 vinuté na sycení 0,85T, subtyp 47.1 ale nevím/, zvětšit chladicí plochu uvnitř /to původní účko není nic moc/ nebo chladiče vystavit ven, anebo ty měniče. Jenže ty asi nejsou všecky úplně stejné, taky si jimi můžeš pěkně nadrobit.
Trafo 9WN668 47 a téměř všechna předchozí i další, používané Přeloučí, jsou vyrobené v Dubnici. Impregnované jsou měkkou hmotou T102, podobnou včelímu vosku, jdou tedy už za teploty asi 50°C dost snadno rozebrat i složit.
Pozor na izolační podložky na svorníkách trafa.
Výrobce musel podle tehdejších podmínek EZÚ, zajistit bezchybnou funkci přístroje v rozsahu kolísání síťového napětí ±10% od tehdejší, jmenovité hodnoty síťového napětí 220V. To jest v rozsahu 198-242V. Bývávalo to někdy napsaný i na zadní stěně televizorů a jiných přístrojů, funkčně háklivějších na hodnotu síťového napětí.
Posunem na jmenovitou síť 230V se to dostalo jen trochu blíž k horní hranici tolerance. Ještě ale ne tolik, aby to ničilo polovodičové prvky - to bys musel mít trvale v síti 240-245V, jako občas někdo má.
No ale samozřejmě, že výrobci se ani ve zlém snu nezdálo o tom, že někdo postaví čtyři, stejně topící stroje, těsně na sebe
sinclair***klidně jich může být na sobě i deset, mechanicky to unesou. Ještě že doba "množení" kazet (nahrávek) je dávno pryč 
Zatím mám objednané ty měniče (sada 3ks za 47,-Kč objednány 4 sady ale bohužel termín měsíc až dva) A jinak se výrobci určitě zdálo, že se stroje budou stavět nad sebou, to by nedělal prolisy pro gumové nožky na horním krytu stroje.
Zatím mám objednané ty měniče (sada 3ks za 47,-Kč objednány 4 sady ale bohužel termín měsíc až dva) A jinak se výrobci určitě zdálo, že se stroje budou stavět nad sebou, to by nedělal prolisy pro gumové nožky na horním krytu stroje.Ty prolisy na nožky má i 820A a SP210. Ty výlisky spodek-vrch byly nejspíš univerzální. Jenomže 820A má hlavní chladič vzadu, uvnitř 820A nic tolik netopí a SP210 netopí už vůbec.
Máš teda odvahu. Ví se aspoň zhruba, na jaké frekvenci ty měniče běží?
Sám bych to řešil, tedy mít tu potřebu u 1ks, asi tím trafem. Nejhorší možný stav bych vzal 230V -5%.
Pokud by se mi nechtělo hrabat do traf /Tobě jistě ne, když jich máš 10/, tak bych to nejprv zkusil řešit přišroubováním přídavných žeber z každé strany toho účka, nebo černěný "prstový" chladič na koso.
Ten typ, jako je použitý pro chlazení MDA1670 na televizním V modulu, nebo ten "o číslo větší", co byl i na TO3.
Ale na občasné použití, na pár hodin denně, bych nějakých 60°C na tom účku vůbec neřešil, to hlavně.
Jestli máš čas a régl, tak prosím zkus pro zajímavost změřit, od jakého síťového napětí /plus 5% rezerva na denní kolísání sítě/ je SM260 schopen bezchybně fungovat.
Tipuju si tak těch 195V - a to už bude všecko cajk, magnety při síle a na všech stáblech bude ještě 2V rezerva.
Máš teda odvahu. Ví se aspoň zhruba, na jaké frekvenci ty měniče běží?
Sám bych to řešil, tedy mít tu potřebu u 1ks, asi tím trafem. Nejhorší možný stav bych vzal 230V -5%.
Pokud by se mi nechtělo hrabat do traf /Tobě jistě ne, když jich máš 10
/, tak bych to nejprv zkusil řešit přišroubováním přídavných žeber z každé strany toho účka, nebo černěný "prstový" chladič na koso.
Ten typ, jako je použitý pro chlazení MDA1670 na televizním V modulu, nebo ten "o číslo větší", co byl i na TO3.
Ale na občasné použití, na pár hodin denně, bych nějakých 60°C na tom účku vůbec neřešil, to hlavně.
Jestli máš čas a régl, tak prosím zkus pro zajímavost změřit, od jakého síťového napětí /plus 5% rezerva na denní kolísání sítě/ je SM260 schopen bezchybně fungovat.
Tipuju si tak těch 195V - a to už bude všecko cajk, magnety při síle a na všech stáblech bude ještě 2V rezerva.
Vůbec bych do strojů nezasahoval, zvlášť pokud jich je více. Jako první bych je skusil napájet přes společný transformátor, na jehož sekundáru by se ze síťového napětí odečítalo kolem 20V. Když by to nestačilo, za sloup 261ček bych přidal nějakou desku s pomalu běžícími v podstatě neslyšícími ventilátory, nebo bych je k přístroji přichytil magnetem. Stačí velmi slabý, sotva postřehnutelný "průvan".
Je to jednoduché a "čisté" řešení nezasahující do přístrojů, druhak při výměně nebo rozšíření počtu SM není potřeba znovu úpravu opakovat.
Zásah do chladičů teplotu horního krytu ani teplotu v přístroji nijak nezmění. Pořád se na nich bude generovat stejné teplo, byť by byly jakkoli veliké.
Je to jednoduché a "čisté" řešení nezasahující do přístrojů, druhak při výměně nebo rozšíření počtu SM není potřeba znovu úpravu opakovat.
Zásah do chladičů teplotu horního krytu ani teplotu v přístroji nijak nezmění. Pořád se na nich bude generovat stejné teplo, byť by byly jakkoli veliké.
Pokud chcete jít cestou snižování napájecího napětí, tak můžete s napětím klesnout do max. 185V kdy ještě bude na vstupních kondenzátorech 15V, což je minimum pro 3V rezervy stabilizátoru.
Nejjednoduššeji to lze provést vložením malého trafíčka, třeba i toho kontrolkového TAH2 na 24V/2W a zapojit jej tak, aby odčítalo od napájecího napětí. Protože je hodně měkké tak naprázdno na sekundární straně má kolem 30V. Když je zapojené aby odčítalo, tak zatížením to napětí sekundáru vlastně neklesá, ale ještě stoupá a může dosáhnout až 40V. Při funkci Play má magnetofon největší spotřebu a proudově prochází přes sekundární vinutí asi 130mA, což je pro toto trafíčko už přetížené, jenže ono je jednak blbuvzdorné a přetížení v tomto zapojení funguje zvyšováním sekundárního napětí. Když zapojíme k sekundárnímu napětí žárovku 230V/40W, ta bude zhruba 70mA procházejícího proudu přebírat a pro trafíčko zbyde zbylých 70mA. Takže když magnetofon nebude odebírat žádný proud, primár trafa bude krmit 70mA žárovku a když bude odebírat maximální proud, žárovka přebírá z celkového procházejícího proudu svých 70mA a zbytek zbude pro sekundár trafíčka. Takže i toto miniaturní trafíčko nejede nadoraz. I když se nezapojí žárovka, tak trafíčko nijak neprotestuje, žárovka kompenzuje měkkost výstupního sekundárního napětí.
V tomto zapojení při funkci Play byla spotřeba samotného magnetofonu kolem 23W a vstupní napětí někde kolem 200V.
Nejjednoduššeji to lze provést vložením malého trafíčka, třeba i toho kontrolkového TAH2 na 24V/2W a zapojit jej tak, aby odčítalo od napájecího napětí. Protože je hodně měkké tak naprázdno na sekundární straně má kolem 30V. Když je zapojené aby odčítalo, tak zatížením to napětí sekundáru vlastně neklesá, ale ještě stoupá a může dosáhnout až 40V. Při funkci Play má magnetofon největší spotřebu a proudově prochází přes sekundární vinutí asi 130mA, což je pro toto trafíčko už přetížené, jenže ono je jednak blbuvzdorné a přetížení v tomto zapojení funguje zvyšováním sekundárního napětí. Když zapojíme k sekundárnímu napětí žárovku 230V/40W, ta bude zhruba 70mA procházejícího proudu přebírat a pro trafíčko zbyde zbylých 70mA. Takže když magnetofon nebude odebírat žádný proud, primár trafa bude krmit 70mA žárovku a když bude odebírat maximální proud, žárovka přebírá z celkového procházejícího proudu svých 70mA a zbytek zbude pro sekundár trafíčka. Takže i toto miniaturní trafíčko nejede nadoraz. I když se nezapojí žárovka, tak trafíčko nijak neprotestuje, žárovka kompenzuje měkkost výstupního sekundárního napětí.
V tomto zapojení při funkci Play byla spotřeba samotného magnetofonu kolem 23W a vstupní napětí někde kolem 200V.
- Přílohy
-