Nemíchej, prosím, čistě digitální přenos dat s DVB-T, o kterém je toto vlákno. Přenos DVB-T totiž probíhá původními analogovými cestami a od modulátoru TV vysílače přes antény, tuner a mezifrekvenční zesilovač v televizi (nebo settopboxu) se s ním musí nakládat stejně, jako se zacházelo se signálem analogovým.
Teprve na výstupu mezifrekvence v televizi se začíná rozlišovat, co že to v té smršti vlastně znamená jedničku a co nulu.
Když budeš mít amplitudově (a navíc fázově) deformovaný signál v celé šířce TV kanálu, což ti vedení, které není pro analogový přenos vhodné, snadno spáchá, bude toto rozlišení nespolehlivé, při překročení určité chyby vůbec nedojde ke zjištění digitální informace obsažené v dosud analogovém signálu.
Přenos po krouceném páru nebo optickém vláknu je určený pro jiný druh komunikace, kabely jsou pro něj optimalizované, a to nemá smysl srovnávat, protože převodníky pro tato datová vedení by tě vyšly dráž, než všechny televize, co je tím vedením chceš krmit, dohromady.
A taky bychom se dostali daleko OT.
DVB-T príjem
Moderátor: Moderátoři
Musel bys mít tuner přímo u antény, detekovat přímo určitý kanál do základního pásma a signálem budit nejméně AlGaAs LEDku, na druhém konci vlákna rychlou fotodiodou detekovat a přes linearizační zesilovač to dostat zase do AM modulátoru vysílajícího na příslušném kanálu.
Proč? Jednoduše proto, že v balících dat vysílaných každým vysílačem je obsažena informace NIT (network informatin table), v níž nechybí číslo kanálu, na kterém je vysílaná.
Buď tedy proto musíš dál do rozvodu vysílat na stejném kanálu, nebo v proudu dat číslo kanálu v tabulce nahradit tím, na kterém signál dál skutečně distribuuješ, Jinak budeš odkázaný jen na přijímače, které tento údaj nezajímá. V těch "chytřejších" se prostě ladění na žádném kanálu nezastaví (nesouhlasí číslo kanálu s číslem uvedeným v NIT), a tedy si nezapíše ani programy do paměti...
Proč? Jednoduše proto, že v balících dat vysílaných každým vysílačem je obsažena informace NIT (network informatin table), v níž nechybí číslo kanálu, na kterém je vysílaná.
Buď tedy proto musíš dál do rozvodu vysílat na stejném kanálu, nebo v proudu dat číslo kanálu v tabulce nahradit tím, na kterém signál dál skutečně distribuuješ, Jinak budeš odkázaný jen na přijímače, které tento údaj nezajímá. V těch "chytřejších" se prostě ladění na žádném kanálu nezastaví (nesouhlasí číslo kanálu s číslem uvedeným v NIT), a tedy si nezapíše ani programy do paměti...
Duvsan píše:Keď anténa ani koax nie sú zemnené (náš prípad), koľko to mení na parametroch?
...
Vždycky jsou uzemněný, respektive spojený s nějakým bodem s co nebližším potenciálem k zemnímu - třeba právě přes to opletení koaxu a přes vnější části konektorů na kabelech až ke vstupnímu konektoru tuneru - a tam na kostru a GND zdroje a od něj většinou přes kondíky na N sítě. Touto cestou je vše minimálně v pásmu vf "uzemněno".
A proto taky dochází k propojení "zemí" přes STA nebo kabelový rozvod, když máš v jedný místnosti PC s TV kartou a (nebo) monitor s TV tunerem a ve druhý věž plus TV a chceš si tam dotáhnout signál pro HD filmy pouštěný z počítače po HDMI a k tomu zvuk digitálně po koaxu a ono se to přes všecky ty stínicí a společný vodiče propojí a KRÁÁÁSNĚ to udělá ZEMNÍ SMYČKU jako sviň...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Správně. Za normální peníz bys takto přenesl kmitočty tak do 15-20 MHz. Pro frekvence vyšší už cena vybavení pro optický přenos analogového signálu dost nepříjemně roste, protože vývoj se ubíral k digitálu, který volbou vhodného kódování dovoluje přenášet podstatně víc bitů, než by odpovídalo maximálnímu kmitočtu analogového signálu.
Jestli bys sehnal něco, co přenese 50MHz s minimálním amplitudovým i fázovým zkreslením, tak se nedoplatíš. Ovšem bude ti to na nic: DVB-T se zatím u nás vyskytuje až v pásmu od 470 MHz nahoru, na to snad ani žádná optika neexistuje.
Jak už jsem uvedl - kdyby existovalo něco s lepším poměrem užitných vlastností k ceně, než koaxiál, už by se to vyrábělo ve velkém.
Ale ten koaxiál zatím prostě ničím nenahradíš.
Jestli bys sehnal něco, co přenese 50MHz s minimálním amplitudovým i fázovým zkreslením, tak se nedoplatíš. Ovšem bude ti to na nic: DVB-T se zatím u nás vyskytuje až v pásmu od 470 MHz nahoru, na to snad ani žádná optika neexistuje.
Jak už jsem uvedl - kdyby existovalo něco s lepším poměrem užitných vlastností k ceně, než koaxiál, už by se to vyrábělo ve velkém.
Ale ten koaxiál zatím prostě ničím nenahradíš.
Malý dotaz- nevíte zda je v nejbližší době plánován multiplex 3 z Mikulova? http://www.digitalnitelevize.cz/vysilac ... kulov.html
Pokračování už rozjetého příběhu:
Ty uvozovky jsou tam velice případné: směr k vysílači Andrlův chlum je odtud jen o 4° vpravo od směru na Chlum u Hradce Králové. Od spuštění Andrláku tu začala všude pulsovat kvalita na settopboxech mezi 30% a 95% (bitová chybovost kolísá až o dva řády - od 2e-6 do 1e-4).
Kvůli rušení službami jsem už kdysi zařadil mezi anténu a selektivní předzesilovač odlaďovač 464 MHz, dnes přidal kanálovou propust pro STA typ H501/45k (a musím uznat, že v Terozu umí, mohl jsem vyhodit i zádrž 464 a zesilovač to nepřebudilo), z předzesilovače signál dál pokračuje do kanálové vložky Alcad. Všechny komponenty mají homologaci pro STA.
Do spuštění Andrláku jsme tu měli na zásuvkách signál srovnatelné úrovně s ostatními multiplexy, v kvalitě 95-97% trvale. Bitová chyba do 9e-6.
Rád bych zkusil využít minima v bočním příjmu antény.
Charakteristika použité antény síto husté velké, co tam je, vypadá docela pravděpodobně, jen mám trochu vítr z toho, že nejstrmější rozdíl zisku antény na potřebné 4° natočení je ve směru, kde pro užitečný signál bude mít zisk 0dB a možná i o něco menší, ale lze očekávat další potlačení příjmu z Andrláku o nějakých 15dB, to by mohlo stačit.
Než tam polezu, abych to vyzkoušel (nějak se mi do té zimy nechce): máte s tím někdo zkušenost? Nebo máte lepší řešení?
Obecně je totiž problém na internetu ke konkrétní anténě dohledat diagramy pro konkrétní kmitočet 666MHz (nebo alespoň blízký). Netrvám na sítu, ale už tam pro kanál 45 bylo za analogu.
Ne, že by na tomto multiplexu byly k vidění zázraky, ale například TV Sharp si umí na ČT1HD sama přepnout poměr stran, což na MUX1 nedělá (to zase umí Thomson, ale neumí HD). A viděl jsem, že na kabelovku je u nás ve stoupačce připojený už jen jeden klient, obávám se, že už teď se ji nevyplatí provozovat.
ok1hga píše:"radostná" zpráva !
od dneška funguje MUX4 CH45 z kopce Andrlův chlum v Ústí nad Orlicí s 10KW !
http://www.digitalnitelevize.cz/forum/d ... ici-158200
Ty uvozovky jsou tam velice případné: směr k vysílači Andrlův chlum je odtud jen o 4° vpravo od směru na Chlum u Hradce Králové. Od spuštění Andrláku tu začala všude pulsovat kvalita na settopboxech mezi 30% a 95% (bitová chybovost kolísá až o dva řády - od 2e-6 do 1e-4).
Kvůli rušení službami jsem už kdysi zařadil mezi anténu a selektivní předzesilovač odlaďovač 464 MHz, dnes přidal kanálovou propust pro STA typ H501/45k (a musím uznat, že v Terozu umí, mohl jsem vyhodit i zádrž 464 a zesilovač to nepřebudilo), z předzesilovače signál dál pokračuje do kanálové vložky Alcad. Všechny komponenty mají homologaci pro STA.
Do spuštění Andrláku jsme tu měli na zásuvkách signál srovnatelné úrovně s ostatními multiplexy, v kvalitě 95-97% trvale. Bitová chyba do 9e-6.
Rád bych zkusil využít minima v bočním příjmu antény.
Charakteristika použité antény síto husté velké, co tam je, vypadá docela pravděpodobně, jen mám trochu vítr z toho, že nejstrmější rozdíl zisku antény na potřebné 4° natočení je ve směru, kde pro užitečný signál bude mít zisk 0dB a možná i o něco menší, ale lze očekávat další potlačení příjmu z Andrláku o nějakých 15dB, to by mohlo stačit.
Než tam polezu, abych to vyzkoušel (nějak se mi do té zimy nechce): máte s tím někdo zkušenost? Nebo máte lepší řešení?
Obecně je totiž problém na internetu ke konkrétní anténě dohledat diagramy pro konkrétní kmitočet 666MHz (nebo alespoň blízký). Netrvám na sítu, ale už tam pro kanál 45 bylo za analogu.
Ne, že by na tomto multiplexu byly k vidění zázraky, ale například TV Sharp si umí na ČT1HD sama přepnout poměr stran, což na MUX1 nedělá (to zase umí Thomson, ale neumí HD). A viděl jsem, že na kabelovku je u nás ve stoupačce připojený už jen jeden klient, obávám se, že už teď se ji nevyplatí provozovat.
měl jsi na mysli tuto charakteristiku?
foto antény solidní mechanické provedení
zisk
PSV - poměr stojatých vln
foto antény solidní mechanické provedení
zisk
PSV - poměr stojatých vln
Jistě, to je ona.
Jak anténa, tak charakteristika, tu už znám - ostatně právě o jejím "sešupu" do minima jsem tu psal. Byla ideální pro potlačení rušivého signálu přicházejícího pod úhlem 35° až 70° od směru k vysílači. Ale tady mám jen 4°, tak se chci podívat po charkách jiných antén, když už tato situace není řešitelná dvojčetem - ty signály nejsou zcela synchronní s neměnnou fází, jako odrazy signálu jediného vysílače, takže fázovací vedení a vzájemný posuv antén jsou zbytečná práce.
Když už nemůžu přírodní zákony nerespektovat, aspoň bych je rád využil.
Proto bych rád našel anténu, která má hlavní vyzařovací lalok užší, ale s co nejstrmějším poklesem zisku na nejmenší úhlovou odchylku, ale současně, aby v přímém směru natočením od užitečného směru neklesl zisk pod 6dB.
Třeba nakonec bude stačit, aby nežádoucí signál, který je beztak slabší, se proti užitečnému "stáhl" o nějakých dalších 5-6dB. Ale je to zatím neověřený předpoklad, protože, jakkoli na oba vysílače je přímá viditelnost, vysílač Chlum u HK (zelený směr) je jednak poměrně nízko, jednak neznám jeho vyzařovací charakteristiku.
Do hajzlu s celým SFN!
Jak anténa, tak charakteristika, tu už znám - ostatně právě o jejím "sešupu" do minima jsem tu psal. Byla ideální pro potlačení rušivého signálu přicházejícího pod úhlem 35° až 70° od směru k vysílači. Ale tady mám jen 4°, tak se chci podívat po charkách jiných antén, když už tato situace není řešitelná dvojčetem - ty signály nejsou zcela synchronní s neměnnou fází, jako odrazy signálu jediného vysílače, takže fázovací vedení a vzájemný posuv antén jsou zbytečná práce.
Když už nemůžu přírodní zákony nerespektovat, aspoň bych je rád využil.
Proto bych rád našel anténu, která má hlavní vyzařovací lalok užší, ale s co nejstrmějším poklesem zisku na nejmenší úhlovou odchylku, ale současně, aby v přímém směru natočením od užitečného směru neklesl zisk pod 6dB.
Třeba nakonec bude stačit, aby nežádoucí signál, který je beztak slabší, se proti užitečnému "stáhl" o nějakých dalších 5-6dB. Ale je to zatím neověřený předpoklad, protože, jakkoli na oba vysílače je přímá viditelnost, vysílač Chlum u HK (zelený směr) je jednak poměrně nízko, jednak neznám jeho vyzařovací charakteristiku.
Do hajzlu s celým SFN!
- Přílohy
-
MUX4_CHJC.jpg- Když natočím síto tak, aby jeho zisk klesl o 11dB, t.j. cca na 0 dB při 666MHz, dostanu v nežádoucím směru zisk kolem -5dB (pokles o 16dB), což není moc. Vlivem počasí a odrazů tak malé potlačení ztrácí význam.
- (90.9 KiB) Staženo 58 x
Topuji toto vlákno:
přesto, že v diskusi na digitalnitelevize.cz nějaký expert tvrdí, že na to pomůže odsměrování antény, nejde to (viz můj předchozí příspěvek). Nejde to ani sfázovaným anténním dvojčetem, protože nosné na K45 nemají stejný kmitočet a tedy ani fázi. Na naměření úrovní užitečného a rušivého signálu v konkrétním místě by se musel vždy jeden z vysílačů vypnout, ale stačí, že mezi svátky byl Andrlák dva dny mimo provoz a nám tu Chlum u Všestar jel v plné kvalitě. Takže tvrzení, že se v Podkrkonoší nemůžou dva navzájem tak vzdálené vysílače SFN rušit, a že chyba je jinde, je kravinimum. Ruší se. A hnusně.
Přesto mám problém v domě vyřešený: zbyla nám tu vložka Alcad pro K23 (dříve ČT1 vysílač Černá hora), tak jsem napřed otočil anténu směrem na vysílač Černá Studnice (K25) a, když se ukázalo, že signál z něj je stabilní a dlohodobě má nulovou bitovou ztrátu a vyjímečně jich pár ztratí (jinak řečeno kvalita na settopboxech neklesá pod 97%), přeladil jsem už nepotřebnou vložku na K25 a je to.
Stihl jsem to minulý týden do fotbalu.
Sice by to ještě tak 6-9dB chtělo přidat, atenuátor v STA je na doraz, ale přidělávat si problémy s dalším předzesilovačem nemá smysl, když to všem šlape.
A navrhuji zkrácení obecného pojmenování těchto sítí o jedno písmeno - na "single frequency networ".
přesto, že v diskusi na digitalnitelevize.cz nějaký expert tvrdí, že na to pomůže odsměrování antény, nejde to (viz můj předchozí příspěvek). Nejde to ani sfázovaným anténním dvojčetem, protože nosné na K45 nemají stejný kmitočet a tedy ani fázi. Na naměření úrovní užitečného a rušivého signálu v konkrétním místě by se musel vždy jeden z vysílačů vypnout, ale stačí, že mezi svátky byl Andrlák dva dny mimo provoz a nám tu Chlum u Všestar jel v plné kvalitě. Takže tvrzení, že se v Podkrkonoší nemůžou dva navzájem tak vzdálené vysílače SFN rušit, a že chyba je jinde, je kravinimum. Ruší se. A hnusně.
Přesto mám problém v domě vyřešený: zbyla nám tu vložka Alcad pro K23 (dříve ČT1 vysílač Černá hora), tak jsem napřed otočil anténu směrem na vysílač Černá Studnice (K25) a, když se ukázalo, že signál z něj je stabilní a dlohodobě má nulovou bitovou ztrátu a vyjímečně jich pár ztratí (jinak řečeno kvalita na settopboxech neklesá pod 97%), přeladil jsem už nepotřebnou vložku na K25 a je to.
Stihl jsem to minulý týden do fotbalu.
Sice by to ještě tak 6-9dB chtělo přidat, atenuátor v STA je na doraz, ale přidělávat si problémy s dalším předzesilovačem nemá smysl, když to všem šlape.
A navrhuji zkrácení obecného pojmenování těchto sítí o jedno písmeno - na "single frequency networ".
O šíření vln na kanálech kolem K40 vím svoje - začátkem 90. let jsem po návratu z vojenský služby zatoužil po příjmu tehdy novinky - programu OK3, na kterým běžely v Česku do té doby nevídaný "zvěrstva" jako program Tutti-Frutti německý televize a podobně. Zjistil jsem, že OK3 se vysílal (v tý době) nejblíž od nás na Kamenný Horce = vysílač Svitavy, K39, horizontální polarizace. Ale taky se vysílal z vysílače Černá Hora (Janské Lázně) v Krkonoších - na K40 a taky H. Myslel jsem si bůhvíjak nebudu mít z Kamenný Horky kvalitní příjem, na Černou horu víc jak 3x daleko jsem radši nemyslel. Anténu jsem měl K91BL = klasika dlouhou "X-colorku" z Kovoplastu Chlumec, ubastlil jsem manuálně otáčenej anténní stožár a jaký bylo moje překvapení, když s doma bastleným preampem osazeným 2x BFR93A jsem přijímal nejenom ten K39 na vzdálenost asi 26km, ale po otočení antény skoro přesně o 180° jsem ve srovnatelný kvalitě přijímal i ten K40 z Černý Hory - jenže na vzdálenost asi 92km!!!
Potom ať někdo zkouší tvrdit cosi o synchronních sítích a nerušících se vysílačích - po omezení výkonů hlavní sítě vysílačů základních celoplošných stanic je po přechodu na digitál anténařina snad ještě větší "duchařina", než to bejvalo v době, kdy jsme se pokoušeli o DX příjem polský TV ze Śnieźnych Kotlow, Katowic nebo Klodzka - anebo na druhou stranu O3 z Vídně.
Potom ať někdo zkouší tvrdit cosi o synchronních sítích a nerušících se vysílačích - po omezení výkonů hlavní sítě vysílačů základních celoplošných stanic je po přechodu na digitál anténařina snad ještě větší "duchařina", než to bejvalo v době, kdy jsme se pokoušeli o DX příjem polský TV ze Śnieźnych Kotlow, Katowic nebo Klodzka - anebo na druhou stranu O3 z Vídně.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!Bežne sa nám stáva, že pri sledovaní dochácza k výpadkom v desatinách sekundy, čo sa prejavuje trhnutím obrazu a výpadkom zvuku tak na pol slova. Potom všetko pokračuje, akoby sa nič neudialo. Stáva sa to nepravideľne, niekoľkokrát za hodinu. Signál chytáme "sitom" s predzosilňovačom. Úroveň i kvalita sú normálne okolo 90%. Začína ma to rozčuľovať. Dá sa s tým niečo poriešiť? Smerovou anténou či nejakou vložkou? Ď