Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

pajosek2 píše:Špatně sis přečetl,co Franta napsal. Katodový proud teče vláknem a ten se zrovnoměrní,i když je to v podstatě zanedbatelné.

Máš pravdu, přehlédl jsem, že se to týkalo jen katodového proudu.
Ale v případě nepřímo žhavené elektronky E1 to stejně nepříchází v úvahu. Tam ani katodový proud trimrem neteče.

To máš pravdu. Stejně je to zajímavé u nepřímožhavených lamp jsem z brumem nikdy neměl problémy.Myslím u vlastních konstrukcí nemusel se vytvářet uměly střed . Stačilo uzemnit jeden konec žhavení všech lamp a bylo. Zkoušel to někdy někdo jak moc je to podstatné? No je pravda,že je rozdíl jestli je katoda na nějakém potenciálu nebo přímo na zem. No to jsem odbočil.

>barnodaj - Myslím, že nelze v tomto případě zjednodušovat problematiku pouze na vazbu Loftin-White. Tady jde také o to, že E1 musí zároveň fungovat jako mřížkový detektor, tzn., že nesmí příliš pracovat v lineární části převodní charakteristiky, ale s co nejmenším mřížkovým předpětím, takže nelze použít automatické předpětí na katodovém odporu, ale pouze předpětí "vyrobené" mřížkovým proudem.
Je možné, že Pajoskovo zkušební zapojení bude pracovat jako nf zesilovač dobře, ale neznamená to, že tím bude automaticky dobře fungovat i jako přijímač.

Tak detekce se nebojím,nikdy jsem s ní neměl problémy. Jet taky pravda,že s EF 80 jsem to ještě nestavěl,ale myslím,že tohle problém nebude.

Zaujalo mě, že ta radia mají i vstup pro gramo přenosku, tak že předpětí tvořené mřížkovým proudem musí stačit i pro přiměřeně kvalitní přenos nf.

Barnodaj: je to malinko jinak,i když vlastně.... odpor v katodě tvoří předpětí pro G1,takže ta lampa je v oblastikde je to potřeba vzhledem k ss navázání na další stupeň. Ale vstup,ať už gramo nebo z laděného obvodu je zapojen mezi katodu a G1,takže to celé plave na tom katodovém předpětí a k detekci dochází přímo mezi G1 a katodou a detekovaná signál je suprponovaný na určitou část prac.charakteristiky. proto je to tak citlivé,i když to vypadá,že lampa je přivřená velkým napětím na katodě.

>barnodaj -
To ano, ale i tak je předpětí velmi malé a signál z přenosky je zatížený relativně malým odporem 10kΩ popř. 5kΩ.

pajosek2 píše:... odpor v katodě tvoří předpětí pro G1,takže...

To právě netvoří, protože mřížkový odpor je zapojen mezi mřížku a katodu.

Vím, že jsem mimo téma, ale ještě se zeptám, gramo přenosky v době používání těch rádii byly krystalové (piezo) nebo elektromagnetické ?

masar píše:

pajosek2 píše:... odpor v katodě tvoří předpětí pro G1,takže...

To právě netvoří, protože mřížkový odpor je zapojen mezi mřížku a katodu.

Jóó...máš pravdu,zapoměl jsem.

To s tou přenoskou do 10k bude asi nějaký omyl, to by hrálo jak ve starém telefonu...

No Hi-Fi to určitě nebylo, ale omyl to také nebude.

breta1 píše:To s tou přenoskou do 10k bude asi nějaký omyl, to by hrálo jak ve starém telefonu...

žádný omyl,
tehdejší přenosky bývaly elektromagnetické (neplést s magnetodynamickými) a ty mívaly odpor cca kolem 5000 ohm.
jehly bývaly z různých materiálů, od ocele po různá dřeva a i z bambusových vláken . . .
vkládaly se do držáčku a zajišťovány byly šroukem . . .
piezo přenosky se objevily až kolem začátku druhé světové války
a používanější byly až od padesátých let . . .

ok1hga > jen taková drobnost: s datováním gramofonových přenosek magnetických/piezo je to tochu jinak. Ocituji zde pasáž z legendární knížky Ing. Pacáka "Praktická škola radiotechniky" vydané r. 1942, odstavec pojednává o úpravách amatérské dvoulampovky pro reprodukci z gramofonu. Jestliže Pacák v r. 1942 píše, že "magnetické přenosky jsou dnes již méně časté" (dole), plyne z toho, že tehdy již byly běžně a častěji používané přenosky krystalové.

"První elektronka přístroje, V1, ve funkci elektronky detekční nepotřebovala mřížkového předpětí, když ji však budeme prohánět jako zesilovač nízkofrekvenční, pak musíme upravit v její kathodě podobný odpor a kondensátor, jako byly R10 a C11. Hodnoty jsou vepsány do schematu a R11 má asi 3000 ohmů, C12 25 až 50 μF pro napětí 6 V (suchý elektrolytický). Mřížkový svod nezapojíme na zemi, jako dosud, nýbrž na kathodu. To je důležitá změna; kdybyste na ni zapomněli, pak by přístroj jako přijimač pracoval velmi špatně. Přenosku však nebudeme zapojovat mezi mřížku a kathodu, nýbrž mezi mřížku a zemi. Z toho si jistě sami vysledujete, že sice při detekci elektronka stálé předpětí nemá, avšak při přenosce tu předpětí je. Přívod od přenosky nasazujeme vždy na místo sejmutého přívodu od ladicích obvodů. — Druhá změna, kterou vyžaduje krystalová přenoska, je v odporech R12, který je mřížkovým svodem první elektronky při zapojené přenosce a R13. Krystalová přenoska má však ještě jiné vlastnosti, které vyžadují, aby byla připojena přes odpor R13 a C13. Tím se dosáhne jednak zesílení hloubek, jednak
zesílení výšek, při čemž platí: čím větší R13 (1—5 MΩ), tím silnější hloubky, a čím větší C13 (100—500
pF), tím silnější výšky. Přitom je tu ještě jeden vliv: volíme — li větší R13, můžeme pro týž účinek zmenšit C13 nebo ponecháme — li jej, stoupne zesílení výšek. A tak si tedy se svým gramofonem trochu pohrajte, abyste mu zajistili nejlepší přednes. Připomeneme vám ještě, že pro přenosky magnetické, které jsou dnes již méně časté, nemá filtr zpravidla význam, anebo by měl být upraven docela jinak. Magnetickou přenosku proto připojujeme zpravidla bez filtru."

Konec citace. Mimochodem, ta knížka je plná užitečných informací, v časech let padesátých kdy jsme byli mlaďoši jsme ji čítávali jako Bibli. Celá knížka včetně obrázků a schemat je dostupná na našem klubovém webu zde:
http://radiojournal.cz/schemata/pacak01.pdf

To jen potvrzuje, že Compas byl konstruován pro elektromagnetickou přenosku. Navíc u něj není provedena změna předpětí E1, jak doporučuje Pacák a nf zesilovač pracuje s minimálním mřížkovým předpětím.