Výkon přenášený jádrem transformátoru

[Kremik]

Ekkar > Možná jsem to blbě napsal - průřez sloupku i sycení by bylo stejné.
microlan > To těžko. Zářivkové tlumivky se snad vyrábí především s ohledem na cenu. Navíc v čelech běžných traf je polovina drátu.

[tomasjedno]

A čemu ta vyší teplota jádra vadí, až na zvýšení odporu mědi?
A to myslíš vážně, že se EI vinutí chladí na jádro přes minimálně 1mm izolace kostry? A v jádru ztráty nejsou ?

Vyšší teplota jádra je myslím každému u p....e, limitující je teplota laku na mědi.

V jádru ztráty jsou, ale myslím že dominují ztráty v mědi. A že se to chladí přes tu izolaci, to myslím smrtelně vážně. Mimochodem, to trafo, co jsem tu postnul někdy v začátcích tohoto threadu, má teplotní pojistku pod primárem, tj. mezi primárem a jádrem, a od jádra je odizolovaná stejně jako od primáru. Asi by ji tam nedávali, kdyby se od vinutí nehřála

[microlan]

Zářivkové tlumivky

Se vyrábí s ohledem na jejich umístění ve svítidle poněkud podlouhlém

//Co se týká tepelného odporu kostry tak je srovnatelný se slídovou podložkou pro polovodiče, ta je sice 20x tenčí, ale taky má 20x menší plochu než nějaký 100 VA EI sloupek.

[EKKAR]

Ekkar > Možná jsem to blbě napsal - průřez sloupku i sycení by bylo stejné.
...

Ne, tys to nenapsal vůbec:

...
Dvě EI trafa stejných parametrů, lišící se pouze jádrem. Jedno standardní rozměr, druhé "natažené" jako zářivková tlumivka. V čem se budou lišit?
Podobně toroid - jeden jádro jako prsten, druhý jako dlouhá trubka.
Budou ty "natažené" v něčem lepší?

O nějakým zachování průřezu ani zbla.

Jinak trafa poskládaný z prstenců se dělaj - impulsní třeba do průmyslovejch bodovejch svářeček, vinutí je tvořený na primáru páskem izolovaným omotáním kaptonem a namotaným "á la toroid" na sloupec poskládanej z jednotlivejch kruhovejch segmentů a sekundárem je půlzávit Cu trubky, prostrčenej středem a kvůli chlazení zapojenej do kapalinovýho chladicího okruhu. Všecko je postahovaný armaturama jak řopík z druhý světový a stejně to při svařování dává akustický rány jak střelba z pistole (mechanický efekty magnetostrikce a dynamickýho působení elmag pole na vodiče) ...

[danhard]

Vyšší teplota jádra je myslím každému u p....e, limitující je teplota laku na mědi.

Máš divný přadstavy, běžně se používají dráty s polyuretanovou izolací s pracovní teplotou do 180°C a s teplotou přehřátí 230°C, které jsou ještě samopájitelné.
Ale co vadí je, že odpor mědi a tím i ztráty stoupnou při ohřátí o 100°C asi o 40%.
Tepelná pojistka se dává pod spodní vrstvu primáru, protože je tam nejvyšší teplota, logicky protože se to tam přes izolační kostru nejhůř chladí
A jádro malých EI transformátoru hřeje slušně i naprázdno, protože je přasycováno až k 1,3T aby se snížily ztráty v mědi při zatížení.

[danhard]

Kontrolní otázka:
Při stejném materiálu jádra, které trafo bude mít nejdelší primár 230V/50Hz ?
a) 10VA
b) 100VA
c) 1000VA

[EKKAR]

V podstatě by ho měly mít stejně dlouhej - protože co nažene velký 1kVA jádro na rozměrech ve srovnání s malým 10VA jádrem, to se na tom velkým musí ubrat na počtu závitů na Volt ...

[pajosek2]

No já Ti nevím Ekkare,ale se průřez se jádra se zvyšuje s druhou mocninou,ale obvod nikoliv a výkon je dán druhou mocninou průřezu a výpočet závitu na volt se odvozuje od průřezu,takže rozhodně obvod nenarůstá stejně aek klesá počet závitů na volt. Na druhou stranu se zvyšujícím výkonem narůstá průměr použitého drátu,a tak s každým závitem se obvod zvyšuje rychleji. Já si myslím,že trafo s největším výkonem bude mít nejmenší délku drátu.

Aha otázka zněla jinak,takže si myslím,že Trafo 10W bude mít nejdelší primár.

[Bernard]

Z té známé rovnice

U₁ = 4,44·Bmax·f·Sfe·N₁ ;

se dá usoudit, že součin Sfe·N₁ je pro jinak stejné podmínky konstantní a rovný např.:

Sfe·N₁ = 230/4,44/1/50 = 1,036 [m²];

Když uvažujeme EI jádro s průřezem sloupku a·a, je střední délka závitu primáru z = 4·(a+a/2) = 6a = 6·√Sfe, když budou vinutí vedle sebe. A z toho se dostane délka primáru Lp:

Lp = N₁·z = 1,036/Sfe · 6·√Sfe = 6,216/√Sfe ; [m, m²]

No a když se považuje sa platné, že průřez jádra je úměrný odmocnině příkonu trafa, tak trafo a s příkonem Pa a trafo b s příkonem Pb mají nepřímý poměr délek primárních drátů

La/Lb = ⁴√(Pb/Pa) ; tedy čtvrté odmocnině poměru příkonů.

[mtajovsky]

Čím je dáno,že výkon jádra tranformátoru se počítá průřez jádra na druhou?

Je to dáno technickými optimalizacemi s ohledem na parametry a možnosti materiálů, frekvenci 50 Hz, provedení, ceny atd., tudíž je to v podstatě náhoda.

OMG, na tohle večné téma je teoretická odpověď jednoduchá a už to tu bylo řečeno - teoreticky je maximální přenášený výkon trafa dán pouze možnostmi jeho ochlazování. Průřez jádra s nějakou limitací výkonu primárně nemá co do činění. (Pozor neplést s akumulační tlumivkou se dvěma vinutími, která se podobá trafu, ale pracuje jinak.)

[danhard]

OMG, na tohle večné téma je teoretická odpověď jednoduchá a už to tu bylo řečeno - teoreticky je maximální přenášený výkon trafa dán pouze možnostmi jeho ochlazování.

Nikoliv, maximální výkon je limitovaný vnitřním odporem trafa.

[microlan]

Já myslím, že všichni rozumí. Ano maximální výkon je dán vnitřním odporem, ale ten je krátkodobý, než se trafo upeče, trvalý maximální výkon je dán schopností odvést ztrátové teplo

[danhard]

Mám tu teď na stole tráfko 4,5VA 2x15V a to se neupeče, ani když je trvale ve zkratu.
Nic Ti nebrání, dát ten transformátor do olejové lázně a chladit a chladit, ale stejně z něj nedostaneš víc, než maximální výkon daný vnitřním odporem.
Tak tady laskavě nepleťte pojmy a dojmy

[mtajovsky]

Ok, vnitřní odpor beru. Otázka je, jestli se u konkrétního trafa narazí dřív na limit vnitříního odporu nebo ochlazování.

[danhard]

V podstatě všechny transformátory pracují na vyšší účinnosti zdroje, než 50%, ale u malých pod 5VA jsi už blízko.
https://www.gme.cz/ei-transformator-do- ... 1-0144-2x9
https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.610-854.1.pdf
Takže nemíchat maximální přenášený výkon a jmenovitý výkon pro nějaké oteplení.