Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Saljut-7

ransom píše:

tomasjedno píše:To jsou zrovna okolnosti, které by mě až tak neznepokojovaly. Šlo spíš o to, jakou techniku tam ti dva měli k dispozici a jak snadné asi bylo udělat fatální chybu.

Proto jako první přistával Armstrong.
Před tím se několikrát dokázal dostat z fatální šlamastyky. Na stíhačce, na X-15, při selhání demonstrátoru měsíčního modulu...

A taky proto ho k tomu Deke Slayton nesilomrdně vybral. A pak jemu dal na výběr, koho chce k sobě jako "pilota LM", i když ten ve skutečnosti nic pilotovat neměl, ale plnil funkci koordinátora všech průzkumnejch prací na povrchu - řízení LM totiž bylo striktně jedno a to měl před sebou velitel lodi, posádky i LM v 1 osobě. Ti dva spolu museli bejt schopní umřít na Měsíci a zároveň museli bejt schopní jeden druhýho tam pohřbít a na zpáteční let odstartovat sami - kdyby k čemukoliv došlo. A spolu se Slaytonem pak velitel lodi s pilotem LM k sobě vybírali "toho třetího" = člověka s nejnevděčnějším osudem, pilota velitelský sekce. Ten totiž musel sám na oba čekat na orbitě kolem Měsíce, nemoh se na něj podívat z menší dálky jak asi 15km - a zároveň musel bejt schopnej tam ty dva nejodvážnější nechat umřít a sám odletět zpátky domů na Kouličku - zas, kdyby se něco až tak fatálně posralo - a nezbláznit se z toho aspoň do špláchnutí do oceánu. Ty nervy jako ne špagáty, ale lodní lana.

Představte si sami sebe v libovolný z těch rolí - technika se spolehlivostí spočítanou na 99,999%, ale v případě tý jedný tisíciny % skoro 100% jistota smrti. Že to Kmotře Zubatý v případě Lovella, Swigerta a Haiseho nevyšlo, za to zas mohlo jedině nadrilování havarijních postupů a to, že se někdo iniciativně předem zabejval tak zdánlivě nesmyslnou eventualitou, ve který vypoví funkci hlavní motor lodi. Včetně Apolla 8, který poprvé na Vánoce 1968 obletělo Měsíc, k němu v letech 1968 až 1972 odstartovalo 9 lodí s 3člennýma posádkama - ale nebylo to 27 chlapů, jak by se zdálo. Bylo jich jen 24 (nebo 26 se započteným Apollem 9), protože některým (Lovell, Cernan a Young, kdyby se počítalo i Apollo 9, tak i Scott) se povedlo "urvat si sedačku" 2x.
Byli to:
Apollo 8 - (první oblet Měsíce) - velitel Frank Borman, pilot CM James A. Lovell a pilot LM William Anders;
Apollo 9 - (let jen po LEO, zkouška pilotáže samostatnýho LM) - velitel James A. McDivitt, pilot CM David R. Scott a pilot LM Russell L. Schweickart;
Apollo 10 - (první sestup k povrchu Měsíce bez skutečnýho dosednutí) - velitel Thomas P. Stafford, pilot CM John W. Young a pilot LM Eugene A. Cernan;
Apollo 11 - (první přistání) - velitel Neil A. Armstrong, pilot CM Edwin E. (Buzz) Aldrin, pilot LM Michael Collins;
Apollo 12 - (druhé přistání) - velitel Charles P. Conrad, pilot CM Richard F. Gordon, pilot LM Alan L. Bean;
Apollo 13 - skoro katastrofa - velitel James A. Lovell, pilot CM Fred W. Haise a pilot LM John L. Swigert;
Apollo 14 - (třetí přistání) - velitel Allan B. Shepard, pilot CM Stuart A. Roosa a pilot LM Edgar D. Mitchell;
Apollo 15 - (čtvrté přistání - první s "Lunar Roverem") - velitel David R. Scott, pilot CM Alfred M. Worden a pilot LM James B. Irwin
Apollo 16 - (páté přistání) - velitel John W. Young, pilot CM Thomas K. Mattingly a pilot LM Charles M. Duke;
Apollo 17 - (šesté přistání - zatím poslední) - velitelem Eugen A. Cernan, pilotem CM Ronald E. Evans a jako pilot LM geolog Dr. Harrison H. Schmitt;
Zatím ještě žijí (v pořadí jak letěli k Měsíci) Borman, Lovell, Anders, Schweickart, Stafford, Aldrin, Haise, Scott, Duke, Mattingly a Schmitt, zatímco McDivitt, Cernan, Young, Armstrong, Collins, Conrad, Bean, Gordon, Swigert, Shepard, Mitchell, Roosa, Irwin, Worden a Evans už se odebrali na let bez návratu ...

(Přesné znění jmen a data čerpána z MEK - https://mek.kosmo.cz )

Karle, zapoměls na Apollo 7. Sice lítalo jen kolem naší koule ale bylo hódně důležitý, první lidé v Apollu, první spojovák se druhým stupněm. Ale četl jsem něco o tom, že za letu udělala posádka vzpouru a po přistání byli časem vyhozemi. Asi na tom něco bude, protože o jménech Walter Schirra, Donn Eisele a Walter Cunningham se už dál nikde nepíše.
A taky jsem hledal jak dokázali bezpilotní Apollo 4 rozjet na druhou kosmickou a za 8,5 hodiny s tím zase prásknout pod správným úhlem o atmosféru. Co to bylo za dráhu? GTO (přechodovka na GEO) časově nevychází a na ní snad plná druhá kosmická (11 km/s) ještě není potřeba jako při letu na Měsíc.

Wally Schirra byl veterán první skupiny astronautů, narodil se už v roce 1923 a poprvé letěl sám v programu Mercury v lodi "Sigma 7" jako start "Mercury-Atlas 8" jako 3. americkej orbitální let už v roce 1962. Druhej let absolvoval v roce 1965 s Tomem Staffordem na Gemini 6A, letěli "ve skupině" s Gemini 7 (Borman, Lovell). Apollo 7 byl jeho třetí let, bylo mu už 45 roků a kvůli seškrtání financí Kongresem na Apolla 18 až 20 na něj prostě "nezbylo sedadlo", sice se už plánoval Skylab, ale zas - k letům byli vybíraní mladší, takže to radši zabalil a dal se na soukromou dráhu - https://cs.wikipedia.org/wiki/Wally_Schirra

Donn Eisele byl člen "druhý vlny" a z mančaftu aktivních astronautů odešel ze stejnýho důvodu jako Schirra - finanční škrty a nedostatek "míst" v naplánovanejch a zafinancovanejch letech včetně Skylabu. Dal se na dráhu mírovýho pozorovatele a vyjednavače a obchodníka - a asi se mu to na zdraví podepsalo víc než astronautika, protože umřel v Tokiu v 57 letech na infarkt: https://cs.wikipedia.org/wiki/Donn_Eisele

(Ronnie) Walter Cunningham byl z nich nejmladší, narodil se v roce 1932 a do týmu přišel stejně jako Eisele v roce 1963. A úplně stejně jako u Eiseleho "na něj nezbylo křeslo" v dalších odsouhlasenejch výpravách. Na rozdíl od něj mu civilní život managora a komentátora svědčil, takže se dožil 91 let - https://cs.wikipedia.org/wiki/Walter_Cunningham

O nějaký vzpouře nemohlo bejt tenkrát moc řeči, největším buřičem byl v mančaftu na palubě Apolla 1 v roce 1967 uhořelej Virgil "Gus" Grissom - ale o čem se kolem posádky Apolla 7 ví, je to, že oni nejhůř nesli právě to seškrtání rozpočtu na program, protože jako "testerům lodi" jim byly přislíbený právě místa v pozdějších výpravách - protože na ty ranější už by se nestihli připravit, uvědom si, že výcvik na konkrétní let tenkrát trval přibližně 2 roky a oni vlastně byli jediní, kdo neměl zařazenej výcvik s LEMem, při jejich letu nebyl potřeba ... a po skončení jejich letu už byly expedice až po číslo 17 naplánovaný. Takže i když oni by se na tu "osmnáctku" až "dvacítku" připravit s vysokou pravděpodobností stihli, Kongres jim to uťal na penězích - a vzpomeň si kolik ukecávání a nejspíš i podplácení kongresmanů musel během celejch sedmdesátek i osmdesátek NASA absolvovat, aby dostal dost prachů na dokončení vývoje programu Space Shuttle ...

No a jak docílili u Apolla 4 tak rychlej návrat do atmosféry na hranici II.kosmický rychlosti, aniž ho poslali až k Měsíci, odkud by se vracelo "volným pádem do gravitační studně" po zhruba stejný době letu, jako to trvalo Apollu 13, po "dráze přímýho návratu"?
Jednoduše. Navedli ho Saturnem po startu na vysokou excentrickou dráhu s apogeem přibližně 18 200km, oddělili ho od nosiče a po průletu apogeem během letu po sestupný části elipsy mu po příslušný orientaci "zatopili pod kotlem" pomocí ještě neodhozenýho motoru SPS, takže dosáhlo stejný rychlosti, jako by "padalo" od Měsíce ... Pak jednoduše znovu příslušně zorientovali loď, odhodili servisní sekci a samotnou kabinu v příslušným kvaltu navedli do sestupovýho koridoru ... https://mek.kosmo.cz/pil_lety/usa/apoll ... dex.htm#a4

Tak mám to o tý vzpouře hledat? Mělo se jednat o to, že jim toho naložili moc a oni nestíhali. A za trest jim řekli že již nikam nepoletí, tak na začátku 70-tek sami odešli protože perspektiva žádná. Myslím, že to bylo na encyklopedia Astronautic. Tomu bych věřil víc než nějakejm přepisovačům nebo opisovačům dějin na wikiprdeli.

Celeron píše:Tak mám to o tý vzpouře hledat?

Karel Pacner: Tajný závod o Měsíc, strana 125

Asi to nebyla vyloženě vzpoura, ale prý si během letu hodně stěžovali na podmínky, teplotu, jídlo... A před přistáním si odmítli nasadit přilby. A ano, C. Kraft pak prohlásil, že tahle posádka by už neměla letět.

A v Apollu 10, resp v jeho LEMu, zase měli záměrně málo paliva, aby je to odradilo od přípaného přistání. LEM sestoupil pouhých 16 km nad povrch Měsíce a pokušení dosednout muselo být obrovské...

Ale děte...lety Apollo byly polovojenské mise a piloti vyšší důstojníci, ti měli své rozkazy
modul letěl podle softwaru jakkoli počítač byl primitívní jak pokladna v supermarketu.
O nějakém neplánovaném přistání nemohla bejt tudíž řeč.

Ale prd. U modulu šlo samozřejmě převzít ruční řízení, což třeba Armstrong udělal.

šlo, tak například Gagarin byl vlastně pasažér a vostok letěl sám, jenom v nouzi mohl přepnout na manual, kód byl v zalepené obálce

Jenže přesně proti tomuhle se Američani vzbouřili (Rusové brblali taky, ale tam si moc nevyřveš...) už při projektu Mercury, takže ano, měli doporučení jet na automatiku, ale měli možnost to přepnout. A taky to párkrát využili a díky výcviku úspěšně, viz třeba Apollo 13.

Amíci se manuál učili plánovaně, přímo se záměrem dělat některý manévry v režimu ruční pilotáže. Proč? Protože jim nějaká chytrá statistika z rozborů simulátorovejch zkoušek vyhodila zajímavej výsledek - zatímco automatika měla úspěšnost nestandartních spojovacích a jinejch 3D manévrů kolem 66%, človíček s minulostí stíhače nebo zkušebního pilota byl na 85-90% úspěšnosti a ještě měl o 15-20% menší spotřebu manévrovacího paliva. Prostě intuice a cit pilota-starýho psa, okopanýho tisícema letovejch hodin, byla lepší než (tehdejší) počítače. A že to platí i dneska, dokazujou dosavadní neúspěšný pokusy o vytvoření plně automaticky řízenýho auta - na dálnicích s namalovanýma lajnama a extra zřetelným značením jim to jakž-takž jde, ale zkuste nechat automat obkroužit náměstí s dlažbou a stánkama po pěší zóně, bez nalajnovanejch pruhů a svislejch značek. Zblázní se z toho a někoho akorát zrakví ... I proto byli Amíci schopní spojovat LM a CM/SM na dráze za Měsícem bez rádiovýho spojení se Zemí, i proto byli schopní opravit při startu poškozenej Skylab a udělat na něm skoro všechny původně plánovaný výzkumy ... To všecko se ruSSáci začali učit až s příchodem dvojuzlovejch orbitálních stanic = Saljutem 6 počínaje.

nostalcomp píše:Asi to nebyla vyloženě vzpoura, ale prý si během letu hodně stěžovali na podmínky, teplotu, jídlo... A před přistáním si odmítli nasadit přilby. A ano, C. Kraft pak prohlásil, že tahle posádka by už neměla letět.

Vidíš Karle, že jsem neměl vlčí mhu. A že potom už nikdy neletěla je fakt.

Já s Dekem Slaytonem tenkrát nespal, ani s Kraftem. Takže co bylo SKUTEČNOU příčinou jejich dalšího neletění nebudu zkoušet hádat. To s těma zkrouhnutýma miliardama $ Kongresem je jeden fakt, kterej je doložitelnej. To co se povídalo o astronautech a jejich chování při letu by se možná dalo zdokladovat z přepisů komunikace, nevím ale jak jsou dostupný takhle historický věci.

Co je důležitější je, že Eloun Muskojc chystá další prskavku - v Boca Chica už mají na rampě další booster Super Heavy a chystají druhej start se Starshipem jako vynášeným nákladem. Čekají hlavně na povolení od bezpečnostního úřadu, jinak ale jejich startoviště proti prvnímu startu viditelně nedostálo žádným výrazným změnám - viz tohle video v čase 5:58. Ty zvenku pobóchaný tlakový nádrže vpravo za rampou tam přímo tlučou do očí ...

Poznal jsem ho osobně, během besedy s vojáky záklaďáky v Praze (1988) tehda byl podplukovníkem...vše nám povyprávěl co a jak výcvik obnášel
čest jeho památce
kosmonaut

Boha jeho! A zrovna Olda...!
R.I.P.!