Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To platí snad u každého zdroje,že nejvyšší výkon z něj dostanu,když se impedance zátěže rovná impedanci zdroje. Proto se antény a celé vedení přizpůsobovalo je to stejný případ. Teď jde o to,že nejde jen o vnitřní odpor ,ale snad o odpor celé soustavy. Primár-ztráty na mag.poli-sekundár. Nejvhodnější si myslím je si trafo změřit nakreslit VA charakteristiku a uprostřed mám nejvhodnější podmínky. Nebo se pletu?

No a když si to takhle pěkně změříš, tak zjistíš, že sekundár se chová jako zdroj napětí naprázdno s víceméně linearním vnitřním odporem a pro 50Hz zanedbatelnou indukčností.
Zatěžuj to odporem !
Ve vnitřním odporu je samozřejmě transformovaný i odpor primáru, není to jen dc odpor sekundáru, ale proti němu je cca 2x větší, pro jediný sekundár.
Napětí naprázdno a vnitřní odpor jsou mnohem důležitější parametry pro výpočet usměrňovače, než jen jmenovité výstupní napětí a výkon.

danhard píše:Kontrolní otázka:
Při stejném materiálu jádra, které trafo bude mít nejdelší primár 230V/50Hz ?
a) 10VA
b) 100VA
c) 1000VA

Dám se podat. Jaké je tvoje řešení? A proč?

Už to psal Bernard, nejdelší je primár trafa s nejmenším výkonem a také je nejměkčí a to i přesto, že se to snaží korigovat vyšším sycením a přenesením ztrát na jádro.
10VA trafo se navrhuje třeba na sycení 1,1T
100VA na 1T
1000VA na 0,9T
Od oka, na správné hodnoty bych musel najít nějaké tabulky

Bernarda jsem četl. Jako vždy brilantní řešení.
Myslel jsem, že uvedeš nějaký jiný postup nebo úvahu. Něco bez čtvrté odmocniny.

Nepoměr mezi obvodem vinutí a průřezem je snad na první pohled patrný.
2x větší rozměr jádra, 2x delší obvod závitu, 4x větší plocha jádra, 1/4 závitů, výsledek větší jádro má poloviční délku primáru při poměru výkonů 1:16.

Stejně jasný je nepoměr mezi objemem a ochlazovací plochou jádra.
Pokud by byly měrné ztráty stejné, tak se velké jádro hůř chladí.
Z toho důvodu se u velkých jader sycení snižuje a tím i ztráty v železe, naopak malé transformátory se mírně přesycují, aby se snížila délka vinutí a tím i ztráty v mědi.

Jelikož máme tema teorie dovolím si uvést /citovat/ svého učitele.
Připojíme li napětí na vinutí, vnutí napětí vinutí tok vyplývající z indukčního zákona.

To by mohlo být pro někoho zavádějící, jelikož to neobsahuje odpor vinutí a magnetické vlastnosti jádra

Jaký tok měl pan učitel na mysli?

To je podle poučky cívka-dívka, nejdřív napětí, pak proud ...

To je taky zavádějící,protože může jít o napětí jestli dívka vůbec přijde zato proud přijde nečekaně,když to není potřeba.

Pan učitel už dávno netokal neměl na to léta.

Danharde můj učitel nevložil do poučky odpor vinutí jako ty. Neznal to. Omlouvám se za něho.Půjdu mu to říct k jeho hrobu.

Možná jsi pana učitele necitoval správně, asi neřekl "tok", ale "rychlost změny toku". Ta v prvním momentu nezáleží na odporu cívky, a ani na vlastnostech magnetického obvodu.

Pokud je proud nulový, tak na odporu cívky skutečně nezáleží
Na vlastnostech magnetického obvodu záleží vždy, co když je to třeba plné jádro selenoidu ze železa ?