Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dostal jsem emailem několik žádostí o předlohu pro desku na sluch. zesilovač Ciuffoli. Protože původní předloha má některé nedostatky, vznikla nová, doladěná. Je oboustranná, rozměrově přizpůsobená do krabice Hammond 1455T2201, a připravená pro potenciometr Alps RK27112. Možno též zvolit levnější variantu potenciometru TP163A, který má rastr stejný jako Alps (ale Alps je Alps).
Doporučuji osadit kvalitními součástkami! Pokud zesilovač osadíte BCčky zametenými v Číně z podlahy (prodává GM), budete honit klidový proud kolem baráku, a stejně ho nedohoníte. Chce to nelitovat peněz, a objednat u Farnella.

Byl jsem v Praze u kámoše, a vzal jsem sebou svého starého Ciuffoliho, protože on si postavil Macurovo Dispre IV, tak jsme srovnávali a srovnávali. Nutno říci, že Dispre je fakt analyticky přesný, až to se-re. Zahraje fakt všechno do posledního detailu, ale delší poslech bez korekcí je docela nuda. Čistě uchometricky je Ciuffoli i s odpojenými korekcemi tak nějak lahodnější. Jakoby lampovitější. Pro nahrávací studio, kde je třeba opravdu přesný zvuk, bude asi Dispre pro sluchátka ta správná volba. Ale na doma bude zřejmě lepší Ciuffoli s jeho lahodným přednesem. Dispre po delším poslechu působí trochu plechově. Po odpoledni stráveném posloucháním a přehazováním sluchátek jsme se na tom s kolegou schodli.

Na foru se snížil limit pro velikost příloh (nevím proč) tak jsem novou desku pro Ciuffoli HPA upnul na rapida:
http://rapidshare.com/files/391510903/C ... 2-hamm.pdf

Měřil někdo toho Ciuffoliho? Docela by mě zajímala spektrální analýza.

mě by zase zajímal zdroj signálu a skladba kterým se ty zesy testovali.

bu2520: CD Technics SL-PG490, a S/PDIF výstup z PC přez Fubar IV. A muziku všeho druhu. Od techna po Ozbourna. Sluchátka Sennheiser HD555.

jef111: Tak si ho postav ty analýzo. Nejlepší analyzer je nakonec stejně ucho. Jinak měření je u původního projektu na webu Andrea Ciuffoliho.

…jen se divím, kolik se už kolem tohoto sluchátkáče /aplikace Ciuffoli/ nakomentovalo jak zde na EB, tak i na audiowebu, a zatím se kromě Bastlecse a mě do konstrukce nikdo nepustil. A přitom je to vcelku jednoduché, ověřené zapojení bezproblémově hrající hned po nastavení klidového proudu.
A navíc !! - co by pečeného holuba letícího do pusinky – dal Bastlecs volně k dispozici návrh plošňáku !! Moc práce to nedá, deska se dá pěšky namalovat cca ½ hodiny piplačky Eddingem. Leptání v HCl, vrtání, umytí v acetonu, konzervace – max. 2 hodiny práce. Předpokládám, že na takové zapojení má každý bastlíř součástky většinou po ruce…

To: svmbas ale neboj niekto ho este spravil, len som tam prihodil 1xBD139 na teplotnu regulaciu kludoveho prudu a zatail som sa nedokopal k tomu aby som ho zabalil do nejakej skatulky. A dokonca hraje, len po mne nechcite nejake popisovanie zvuku.

Dik Bastlecsovi za navrh plosaku.

BASTLECS píše:...Tak si ho postav ty analýzo. Nejlepší analyzer je nakonec stejně ucho. Jinak měření je u původního projektu...

No, taky že asi postavím, protože to měření na webu se mi zdá jakési podivné a zajímá mě to.
Samozřejmě že nakonec poslouchá jen to ucho a ne měřáky, ale snažím se hledat spojitosti mezi měřením a poslechovými testy. Kašlu na to jestli THD je 0,001% nebo 0,01%, až harmonická analýza a odezva na impuls někam vedou a stejně to není ono
Jinak poslechová sestava fajn, jen by to možná chtělo zkusit taky poslechnout něco z vinylu, projev desky ledacos odhalí. A sluchátka původní nebo s úpravou? Taky je mám.

To jef111: Jo tak to já nevím, ale můžu mu zavolat. Má je už dlouho a o žádných úpravách nic nevím. Já Sennheisery moc nemusím. Raději Beyerdynamic. S těmi Sennheisery to je jako s Oplem mezi auty. Vypadají dobře, jezdí dobře, ale Audi to nikdy nebude.

Sluchátkáčů jsem pár postavil a skončil u Dispre2. Poslouchám totiž akustickou hudbu, jazz, klasiku a tam je vše hned poznat..

Taky je důležité aby celý řetězec měl nejakou kvalitu- né jen drahé sluchátka a zbytek sračkoidní...Kvalita nahrávky, zdroj signálu, zesík, sluchátka (u hodně kvalitních to chce pohlídat i čistotu napájení, kabeláž..). To uváděné CD Technics je docela děs, takový plastoidní zvuk, měl jsem ho..

Takže na poslech obyč. rock-pop hudby může být D2 zbytečný přepych protože mezi náma ty nahrávky jsou většinou dost děsné a na analytickém aparátu neposlouchatelné...

Jinak návrh desky vypadá pěkně, máš to odzkoušeno? Rozlitá měd je přínos...Součástky doporučím koupit klidně v EZK, Semic, Ecom...

Velka vdaka BASTLECS. Mas moj velky odbiv za profesionalne spracovanie dokumentacie vratane navrhu noveho PCB

Můžete změřit jaké má tento preamp zesílení? Nějak to tam nevidím..

Může mi někdo potvrdit informaci, že zesilovač Grado RA-1 (za šílených 12tisíc) je zapojen tak, jak uváděl BASTLECS na druhé stránce tohoto vlákna (obrázek "M5218AL Datasheet.jpg") pouze s OZ NJM4556 a trochu jinými hodnotami ostatních součástek.
Právě se chystám na nějaký kvalitnější sluchátkový zesilovač a protože dost komerčně prodávaných zesíků je takto řešeno, tak nevidím důvod proč to taky nezkusit .
Pokud by měl někdo >zaručeně< dobrý tip na nějaký zesík, tak bych to přivítal (elektronkový ani Dispre zatím nechci).

AmarokCZ, jukni se sem: http://avforum.zive.cz/viewtopic.php?f= ... ilit=grado . Opravdu to není pomluva, krom hyperexkluzívního futrálu na tom Gradu nic jiného extra kvalitního není...

Mě to ani tak moc nezaráží, ona celá "značka" Grado je docela pochybná, jejich sluchátka jsou docela mizerná. Na těch fotkách na AVFÓRU je vidět ta jejich "ruční výroba"
EKKARe, v té diskuzi píšeš o tom, že sis stavěl zesilovač CMOY ... zajímalo by mě jeho schéma, když je podle tvých slov složitější než to Grado (já jsem CMOY stavěl a byl to jen OZ jako zesilovač - prostě jako ten zesík GRADO).

Moje "verze" sluchátkáče C-Moy neměla plynulou regulaci hlasitosti, ale přepínání zisku ve 2 stupních, už si přesně nevzpomínám, kolik jsem tam tenkrát nastavoval, myslím že 2,5x a 10x - s tím, že plynulá regulace se dělá výstupem přehrávače, ke kterému je C-Moy připojený - a tím přepínačem se volí pro jak citlivá sluchátka nebo pro jak výkonný přehrávač se zesiluje. Změna zisku se dělala zkratováním části zpětnovazebního odporu pomocí páčkového přepínače. Důvodem použití téhle koncepce byla nemožnost sehnat u nás na trhu malý a přitom kvalitní stereofonní potenciometr s logaritmickou dráhou - TP169 byl pro koncepci "zesilovač do krabičky od Energitek" příliš velký...
Ve výsledku pak byla ta moje verze C-Moye proti vyobrazenému Gradu složitější právě o to nastavování dvou stupňů zisku - Grado má zisk nastavený pevně a výstupní úroveň se nastavuje právě vstupní úrovní regulovanou stereopotenciometrem...