Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Poslední deltu měl jen Rubín 202 a Běrjozka. Rubíny 28x a 38x už měly obrazovky in line. Nedělej v tom hokej, prosím.
A věř tomu, kdybys měřil, přijdeš na to, co všechno musela automatika v 3505 (a podobných švábech) dotahovat, aby to zrnění bylo černobílé. A, jestli to vešlo do jejího regulačního rozsahu, byla častěji náhoda, než pravidlo.

Staré Rubíny měly Deltu a pěkné céčkové trafo, ty novější jako Selena měly in line, ale moc dobře regenerovat nešly, většinou došlo ke zkratu některé katody na žhavení a bylo to v čudu, nebo měly svod a obraz byl hrozný Tesly šly o dost lépe .

MDA3505 C416 musela dotahovat asi dost, protože C110ST byly velmi citlivé na pohyb RGB trimrů.

Ale všechno je to už OUT. Úbytkem CRT televiz a tedy i kádéček ve sběrných dvorech se zároveň blíží konec elektroniky, ale zase na druhou stranu se bude zvyšovat počet proražených IGBT bloků, takže do zesilovačů bude stále co cpát.

samponek píše:
S regenerací obrazovek mám zkušenosti, protože jsem zdědil regenerátor po jednom televizní opraváři, který už bohužel není mezi námi.

bylo by možné dát sem fotku toho regenerátoru ?

Hill píše:A věř tomu, kdybys měřil, přijdeš na to, co všechno musela automatika v 3505 (a podobných švábech) dotahovat, aby to zrnění bylo černobílé. A, jestli to vešlo do jejího regulačního rozsahu, byla častěji náhoda, než pravidlo.

A když se to do rozsahu nevešlo, šlo to u 3505 zase snadno předělat na klasické zapojení bez měření. I když pochybuji, že by s tím Philips při návrhu počítal

Zdržte se prosím případných posměšků z úcty ke člověku, který ho sestrojil, bohužel už není mezi námi.

Přístroj je funkční od roku 1976. Patice je vyměněná, původní byla prasklá a rozpadávala se.

To mám hezčí, z nějakýho učňáku . Čekal jsem nějaký KÖNIG nebo Promu.

Musím taky zareagovat, není pravda, že se barvy vyčerpávaly s obrazovkou rovnoměrně.
Nejpomaleji to byla zelená, nejrychleji tuším modrá, ale tím si nejsem jistý.
Kdysi jsem dostal německou TV (možná Grundig, ale značku si už jistý nejsem), měla vadný tranzistor v katodě nějaké barvy, takže oprava byla snadná. Ale co bylo zajímavé, byl to typ delta, úhlopříčka cca sedmdesát cm, těžká jak prase, ale ten obraz byl tak skvělý, že jsem tomu prostě nemohl uvěřit.
Taky ale obsahovala neuvěřitelné množství logických obvodů jednak pro zpracování rozkladů, tak barev a kompenzací pro souběžné zaostření paprsků. Takže obraz byl perfektně lineární, ostrý, barevně stálý a bez fleků a jiných nectností. Výroba - sedmdesátá léta.
Časem v ní něco odešlo, schéma nebylo možné sehnat, takže šla na součátky.
Jirka

Která bava odcházela nejdřív záleželo na typu obrazovky. Třeba novější Sony, co jsme měli v práci, skončily všechny obrazovkou do fialova - odešla tedy zelená. U těch starších to bylo dost náhodné a kupodivu častější vadou bylo upadnutí nějakého spoje v baňce.
U C110 mi nejvíc cestovala zelená, ale ne tak, že by zásadně klesal její jas, ale spíš se zvyšoval svod, musel jsem posouvat nastavení v černé.
Jen u prvních NTSC TV jednoznačně odcházela červená, protože díky tehdy nevyrovnaným luminoforům potřebovala větší proud. Ale to je dávná historie, v té době se v Evropě ani barevně nevysílalo.

Některé opotřebované obrazovky mají svod, pokud je velký na jedné katodě, je to zlé, protože po regeneraci sice obrazovka svítí dobře, ale obraz je hrozný. Televize Selena a Rubín tímto trpěly.

Naopak obrazovky 561QQ22 ( C419, C437, C425 ) a 41 Oravan na tom byly dobře.

Taky mi kdysi vrtalo hlavou, proč odchází poměrně často červená/modrá - že by hrála roli i citlivost oka na různé spektrální složky? tzn R/B by musely emitovat víc. U sony naopak zelená, protože po výpadku signálu se vždy rožnul nějaký G znak v rohu. Nebo to byla prostě jen náhoda a každý výrobce uměl udělat systém děla společně s řízením trochu jinak

Výrobci se snažili navrhnout luminofory tak, aby katodové proudy byly u všech elektrod stejné, tedy při čb obrazu emitují všechny +- stejně, rozptyl je daný konkrétním kusem (proto jsou také ve schématech pro všechny tři trysky stejné hodnoty napětí pro signál pruhů). Rozdíly, případně dřívější odcházení některé trysky jsou způsobeny nedokonalostmi použité technologie.
Pokud se ale někdo díval převážně na fotbal, měl smůlu

Takové starosti bych chtěl fakt mít. Co takhle zapojit zpět osmibitové počítače?

Jsem pro a z každého bitu navíc platit tučnou daň a za každý MHz nad 20MHz taky. Vždyť se podívejte na Apollo a lunární modul, co to všechno dokázalo s pár bitama a kHz a srovnejte to s tou rachejtlí Falcon 9, jak se jim tam ty gigabajty a gigaHertzy hádají, že to ani nedokáže přistát.

Já jsem taky pro návrat osmibitů! Tenkrát ještě člověk věděl, co se v tý mašině přesně děje. Mrkvosoft se v tom angažoval jen macroasemblerem M80 a neměl oproti dnešním Woknopaskvilům žádnou chybu a stačilo mu 20kB na překlad zdrojáku skoro 0,5MB dlouhýho. Když se nad tím zamyslím, tak kromě čučení na video, pindání na Skype, to na 64 KB paměti umělo v nějaký podobě skoro vše, co se dnes provozuje na PC.

lesana87 píše:Jsem pro a z každého bitu navíc platit tučnou daň a za každý MHz nad 20MHz taky. Vždyť se podívejte na Apollo a lunární modul, co to všechno dokázalo s pár bitama a kHz a srovnejte to s tou rachejtlí Falcon 9, jak se jim tam ty gigabajty a gigaHertzy hádají, že to ani nedokáže přistát.

Neblazni, precte si to nejaky zbytecny urednik v EU a takovou dan vymysli. Nejake pokusy uz tu byly http://diit.cz/clanek/evropska-unie-zak ... icke-karty

Co se tyka Apolla, pri pristani malem havarovali protoze pocitac v pristavcim modulu nestihal zpracovavat prichozi data a tak museli pristavat naslepo rucne. Zrovna tohle bych jako priklad neuvadel

Pokud chcete makat na 8bitech, nikdo vam v tom nebrani, ale ja si s dovolenim ponecham to co mam. Nejak si nedokazu predstavit ze bych na tom kreslil ve 3D CADu s 30" monitorem