Napsal: 25 úno 2020, 08:34
Rekl bych ze pokud nejsi hipster, nebudou potreba ani ty gramofony 
ta "vysoká hmotnost" se mně moc nezdá, sklo má běžně kolem 2.4 - 2.8 g/cm³ kdežto kovová slitina ?
ale nápad to je
Diskuzní fórum Elektro Bastlírny
Vše, co potřebujete vědět o elektronice :-)
http://elektrobastlirna.cz/
Vtipy, vtipné články a odkazy V
Stránka 16 z 99
Napsal: 25 úno 2020, 08:42
Napsal: 25 úno 2020, 08:59
Tak von ten glasstalíř je zase poměrně dost tlustej, odhadem cenťák minimálně. Zinkalovej měl pár milimetrů....
Napsal: 25 úno 2020, 09:07
Artaban001 píše:Ta diskuze pod tím článkem je super.
Jojo. Tohle mě taky pobavilo:
Když místo očekávaného “AF1, whats your position?" se ozvalo “Ty kemo, poslóché, tadyk štatl, skama valíš?”, zahlásil Doník radši Mayday a strhl to na Svitavy, protože takhle kódovanou řeč od Talibánců ještě neslyšel.
Napsal: 25 úno 2020, 10:38
Napsal: 25 úno 2020, 11:06
konosuke píše:ta "vysoká hmotnost" se mně moc nezdá, sklo má běžně kolem 2.4 - 2.8 g/cm³ kdežto kovová slitina ?...
Podívej se na talíř a subtalíř SG40. Jsou z hnilíku (2,7 g/cm³), obvodový věnec, který se na setrvačnosti podílí nejvíc, je nějaké 3 cm vysoký a nejméně 1 cm silný. Jen ten prstenec, to jsou třičtvrtě kila na poloměru 14,5 cm běžící rychlostí nejméně půl metru za vteřinu, to je dostatek naakumulované konetické energie: ty gramce prostě dodnes hrají skvěle.
Napsal: 25 úno 2020, 11:18
z pohledu hustoty hliníku obě látky srovnatelné jsou a "síla" talíře (mm) též něco přidá na váze
Napsal: 26 úno 2020, 19:59
Šéf Muslimské unie v České republice Abbás v rozhovoru pro Lidové noviny:
"Nechápu, jak mohou křesťané jíst vepřové!"
Obratem přišla na Facebooku odpověď:
"Příborem, blbe!"
A jeden "duhovej":
Opilec nabourá do auta se dvěma homosexuály.
"Ríšo, zavolej policii, pán nám naboural naše krásné autíčko."
"Pánové, nešlo by to bez té policie? Dám vám tisícovku každému, víte, mám trochu upito."
"Ríšánku, zavolej policii, pán nám naboural autíčko a ještě bumbal!"
"Pánové, dám vám deset tisíc každému! Před týdnem mi sebrali řidičák."
"Ríšulo, zavolej policii, pán nám naboural autíčko, bumbal, a ke všemu ani nemá průkazečku!"
"Tak víte co, vy buzeranti? Polibte mi oba prdel!"
"Ríšulko, nikam nevolej, páníček začíná vyjednávat! "
Další "ze života":
Hypermarkety se o maso starají jako o vlastní dítě.
Když začne smrdět, umyjí je a přebalí.
Tisková zpráva:
Na včerejší tiskové konferenci představil Calvin Rickson, textilní inženýr a výzkumník z Oxfordské university, svůj nejnovější vynález.
Calvin navrhl podprsenku, která zamezuje, aby se ženám ňadra houpala ze strany na stranu, nebo se pohybovala nahoru a dolů. Dokonce zamezí, aby byly bradavky vidět přes blůzu, když se ochladí, nebo když je tkanina mokrá.
O přestávce ho přítomní účastníci konference vzali na dvůr a rozbili mu tam držku.
"Nechápu, jak mohou křesťané jíst vepřové!"
Obratem přišla na Facebooku odpověď:
"Příborem, blbe!"
A jeden "duhovej":
Opilec nabourá do auta se dvěma homosexuály.
"Ríšo, zavolej policii, pán nám naboural naše krásné autíčko."
"Pánové, nešlo by to bez té policie? Dám vám tisícovku každému, víte, mám trochu upito."
"Ríšánku, zavolej policii, pán nám naboural autíčko a ještě bumbal!"
"Pánové, dám vám deset tisíc každému! Před týdnem mi sebrali řidičák."
"Ríšulo, zavolej policii, pán nám naboural autíčko, bumbal, a ke všemu ani nemá průkazečku!"
"Tak víte co, vy buzeranti? Polibte mi oba prdel!"
"Ríšulko, nikam nevolej, páníček začíná vyjednávat! "
Další "ze života":
Hypermarkety se o maso starají jako o vlastní dítě.
Když začne smrdět, umyjí je a přebalí.
Tisková zpráva:
Na včerejší tiskové konferenci představil Calvin Rickson, textilní inženýr a výzkumník z Oxfordské university, svůj nejnovější vynález.
Calvin navrhl podprsenku, která zamezuje, aby se ženám ňadra houpala ze strany na stranu, nebo se pohybovala nahoru a dolů. Dokonce zamezí, aby byly bradavky vidět přes blůzu, když se ochladí, nebo když je tkanina mokrá.
O přestávce ho přítomní účastníci konference vzali na dvůr a rozbili mu tam držku.
Napsal: 27 úno 2020, 20:48
A jeden ze světa:
Australská armáda
(Dopis od nováčka z Eromangy rodičům - pro ty, kteří nevědí, kde to je: Eromanga jsou malá kasárna západně od Quilpie v jihovýchodním Queenslandu.)
Milá mámo, milý táto,
mám se fajn a doufám že i vy. Řekněte mým bráchům Dougovi a Phillovi, že je to lepší než makat na farmě – řekněte jim, ať se zapíšou co nejdřív, než to tady zrušej!
Na začátku to bylo těžší, protože nemusim ráno vstávat v šest! Ale teď už spím trochu líp, protože jediné, co musim udělat před snídaní, je ustlat si postel, nablejskat boty a vyčistit uniformu. Žádný proklatý dojení krav, nošení krmiva, krmení telat... nic!
Musim se sprchovat, ale není to tak zlý, je tady plno teplý vody a dokonce světlo, takže člověk vidí, co dělá.
K snídani dostanem ovesnou kaši, vajíčka a ovoce, ale nemaj tady klokaní steaky ani guláš z koaly, co dělá máma. A nekrměj nás do oběda, takže do tý doby jsou chlapci úplně daun, protože mezitím máme pochodování – bože, vždyť to je procházka jako doma, když chodíme k větrný elektrárně na zadní pastvině!
Při čtení následujícího asi bráchové prasknou smíchy – dostávám medaile za střelbu a přitom nevím proč. Terč je velkej jak zadek klokana, nehejbá se a nestřílí po tobě jako Johnsonovi, když náš býk dostal jejich krávu vloni před výstavou! Jen se pohodlně uvelebíš a trefíš cíl – jak jednoduché! A ani nemusíš plnit vlastní náboje, dostaneš jich spoustu v krabičkách, ani se nemusíš opírat o korbu náklaďáku jako my, když střílíme za jízdy klokany!
Někdy ale člověk musí zápasit s chlapci, ale musí být opatrný, protože se jim lehce lámou kosti. To není jako když bojujem s Dougem, Phillem, Jackem a Stevem. A vypadá to, že i v boxu jsem O.K. a zatím nemám v četě přemožitele. Ale porážka být mohla, od jednoho maníka z pluku, má dva metry a 120 kilo a já jen metr sedmdesát a 60 kilo, ale bitka to byla fakt dobrá, nakonec mě chlapci museli od něho do krčmy odtrhnout.
Takže na armádu si rozhodně stěžovat nemůžu, řekněte bráchům, ať se nezdržujou a daj se na to dřív, než se o tom, jaké je to tu fajn, dozvěděj jiní.
Vaše milující dcera Sheila
A jeden o zviřátkách:
Zvířátka si v lese postavila parádní kadibudku s okénkem a dveřmi. Druhý den zjistila, že je u hajzlíku vyražené okno, tak svolala schůzi a zjišťovala, kdo o tom něco ví.
"Nó, já bych o tom něco věděl," přihlásil se trochu zaraženě zajíc. "Jdu takhle kolem našeho krásnýho novýho záchodku a slyším divný funění. Tak se chci kouknout, co se děje, vtom se rozlítnou dveře, chytne mě medvěd, vytře si se mnou prdel a vyhodí mě zavřenym oknem."
Všichni se po sobě kouknou, ale medvěd je silák, lépe nechat ho na pokoji. Druhý den jsou u hajzlíku vyražené i dveře, tak zvířátka svolají opět schůzi.
"Něco bych o tom věděla," přihlásí se stydlivě liška. "Jdu takhle kolem našeho záchodku a slyším divný funění. Jdu blíž, ale vtom se rozlítnou dveře, popad mě medvěd, vytřel si se mnou prdel a prohodil mě dveřma."
Všichni se zase po sobě kouknou, už jsou na medvěda dopálení, ale přece jenom ho nechají na pokoji. Nicméně třetí den najdou místo kadibudky jen spálenou zem. Všude po okolí jsou třísky z prken, střecha se kymácí napíchnutá na nejvyšší borovici a zbytek okna najdou půl kilometru od původního místa. Svolají tedy třetí schůzi.
"Tohle už je učiněný vandalství, kdo o tom něco ví?!"
Chvíli je ticho...
"Nó, já bych o tom něco věděl," přihlásí se ježek...
Australská armáda
(Dopis od nováčka z Eromangy rodičům - pro ty, kteří nevědí, kde to je: Eromanga jsou malá kasárna západně od Quilpie v jihovýchodním Queenslandu.)
Milá mámo, milý táto,
mám se fajn a doufám že i vy. Řekněte mým bráchům Dougovi a Phillovi, že je to lepší než makat na farmě – řekněte jim, ať se zapíšou co nejdřív, než to tady zrušej!
Na začátku to bylo těžší, protože nemusim ráno vstávat v šest! Ale teď už spím trochu líp, protože jediné, co musim udělat před snídaní, je ustlat si postel, nablejskat boty a vyčistit uniformu. Žádný proklatý dojení krav, nošení krmiva, krmení telat... nic!
Musim se sprchovat, ale není to tak zlý, je tady plno teplý vody a dokonce světlo, takže člověk vidí, co dělá.
K snídani dostanem ovesnou kaši, vajíčka a ovoce, ale nemaj tady klokaní steaky ani guláš z koaly, co dělá máma. A nekrměj nás do oběda, takže do tý doby jsou chlapci úplně daun, protože mezitím máme pochodování – bože, vždyť to je procházka jako doma, když chodíme k větrný elektrárně na zadní pastvině!
Při čtení následujícího asi bráchové prasknou smíchy – dostávám medaile za střelbu a přitom nevím proč. Terč je velkej jak zadek klokana, nehejbá se a nestřílí po tobě jako Johnsonovi, když náš býk dostal jejich krávu vloni před výstavou! Jen se pohodlně uvelebíš a trefíš cíl – jak jednoduché! A ani nemusíš plnit vlastní náboje, dostaneš jich spoustu v krabičkách, ani se nemusíš opírat o korbu náklaďáku jako my, když střílíme za jízdy klokany!
Někdy ale člověk musí zápasit s chlapci, ale musí být opatrný, protože se jim lehce lámou kosti. To není jako když bojujem s Dougem, Phillem, Jackem a Stevem. A vypadá to, že i v boxu jsem O.K. a zatím nemám v četě přemožitele. Ale porážka být mohla, od jednoho maníka z pluku, má dva metry a 120 kilo a já jen metr sedmdesát a 60 kilo, ale bitka to byla fakt dobrá, nakonec mě chlapci museli od něho do krčmy odtrhnout.
Takže na armádu si rozhodně stěžovat nemůžu, řekněte bráchům, ať se nezdržujou a daj se na to dřív, než se o tom, jaké je to tu fajn, dozvěděj jiní.
Vaše milující dcera Sheila
A jeden o zviřátkách:
Zvířátka si v lese postavila parádní kadibudku s okénkem a dveřmi. Druhý den zjistila, že je u hajzlíku vyražené okno, tak svolala schůzi a zjišťovala, kdo o tom něco ví.
"Nó, já bych o tom něco věděl," přihlásil se trochu zaraženě zajíc. "Jdu takhle kolem našeho krásnýho novýho záchodku a slyším divný funění. Tak se chci kouknout, co se děje, vtom se rozlítnou dveře, chytne mě medvěd, vytře si se mnou prdel a vyhodí mě zavřenym oknem."
Všichni se po sobě kouknou, ale medvěd je silák, lépe nechat ho na pokoji. Druhý den jsou u hajzlíku vyražené i dveře, tak zvířátka svolají opět schůzi.
"Něco bych o tom věděla," přihlásí se stydlivě liška. "Jdu takhle kolem našeho záchodku a slyším divný funění. Jdu blíž, ale vtom se rozlítnou dveře, popad mě medvěd, vytřel si se mnou prdel a prohodil mě dveřma."
Všichni se zase po sobě kouknou, už jsou na medvěda dopálení, ale přece jenom ho nechají na pokoji. Nicméně třetí den najdou místo kadibudky jen spálenou zem. Všude po okolí jsou třísky z prken, střecha se kymácí napíchnutá na nejvyšší borovici a zbytek okna najdou půl kilometru od původního místa. Svolají tedy třetí schůzi.
"Tohle už je učiněný vandalství, kdo o tom něco ví?!"
Chvíli je ticho...
"Nó, já bych o tom něco věděl," přihlásí se ježek...
Napsal: 28 úno 2020, 22:22
průzkum
Napsal: 29 úno 2020, 10:46
hmm, myslíte ? podle mě budou v bufetu sněmovny stejně brblat ža chlebíček za pětku a cola za bůra sou (na naše platy) moc drahý 
a tak si přidáme, ekonomika nám jede !
a tak si přidáme, ekonomika nám jede !
Napsal: 29 úno 2020, 20:04
Jak poznáte, že jste opravdu tlustí?
Když ležíte na pláži a parta od Greenpeace se vás snaží odtáhnout do moře.
Jak poznáte, že jste už příliš staří?
Když vás při každém odchodu z muzea zadrží, protože jim spustíte alarm.
Jak poznáte, že jste opravdu oškliví?
Když nemůžete poslat svou fotku e-mailem, protože ji vždycky odchytí antivir.
Jak pozná žena, že je opravdu ošklivá?
Zrcadlem.
Medvěd a zajíc
Medvěd jde se zajícem na ryby, jenže medvěd si pořád plete zajíce s otrokem: zajíc nese udice i podběráky, medvěd kráčí jen tak. Zajíc připraví návnadu a nahodí udice, medvěd se zatím rozvalí na břehu na dece, kterou také přinesl zajíc. Tak to pokračuje, medvěd jen kritizuje, zatímco zajíc chytá. Až najednou zajíc vytáhne zlatou rybku, která na něho promluví:
"Pusť mě, splním ti tři přání!"
Zajíc by to už už udělal, ale medvěd vyskočí.
"Opovaž se ji pustit! Já jsem tady důležitější! Mně se budou plnit přání!"
Rybka se tedy otočí na medvěda.
"Tak mě pusťte oba a já splním tři přání oběma!"
Medvěd je hned pro, zajíc nemá důvod být proti, ale medvěd se hrne s přáním jako první.
"Chci tady mít pěknou, buclatou medvědici a aby po mně toužila!"
Rybka mrskne ploutví a je tu kyprá medvědice. Řada je na zajíci:
"Přál bych si pořádnou, rychlou motorku a abych ji uměl řídit!"
Rybka mrskne ploutví a stojí tu krásná motorka Kawasaki.
Medvěd se mezitím přihrne:
"Chci ještě jednu medvědici, ale pěkně mlaďounkou, štíhlou!"
Rybka mrskne ocáskem a o medvědovu přízeň se ucházejí hned dvě medvědice, kyprá a štíhlá.
"Chci, aby nádrž té motorky byla pořád plná!" přeje si zajíc.
"To už je těžší," zamyslí se rybka. "Ale ať je po tvém."
Jenže to už se hrne medvěd:
"A co kdyby v našem lese bylo aspoň dvacet medvědic, každá jiná, abych si mohl vybírat?"
"No dobře," mrskne ocáskem rybka. "Je to tvé poslední přání, ať je po tvém! A co ty, zajíci?"
Zajíc opatrně naskočí, nastartuje motorku, pak vyrazí jako závodník a jen tak přes rameno na rybku volá:
"Ať je medvěd homosexuál!"
Když ležíte na pláži a parta od Greenpeace se vás snaží odtáhnout do moře.
Jak poznáte, že jste už příliš staří?
Když vás při každém odchodu z muzea zadrží, protože jim spustíte alarm.
Jak poznáte, že jste opravdu oškliví?
Když nemůžete poslat svou fotku e-mailem, protože ji vždycky odchytí antivir.
Jak pozná žena, že je opravdu ošklivá?
Zrcadlem.
Medvěd a zajíc
Medvěd jde se zajícem na ryby, jenže medvěd si pořád plete zajíce s otrokem: zajíc nese udice i podběráky, medvěd kráčí jen tak. Zajíc připraví návnadu a nahodí udice, medvěd se zatím rozvalí na břehu na dece, kterou také přinesl zajíc. Tak to pokračuje, medvěd jen kritizuje, zatímco zajíc chytá. Až najednou zajíc vytáhne zlatou rybku, která na něho promluví:
"Pusť mě, splním ti tři přání!"
Zajíc by to už už udělal, ale medvěd vyskočí.
"Opovaž se ji pustit! Já jsem tady důležitější! Mně se budou plnit přání!"
Rybka se tedy otočí na medvěda.
"Tak mě pusťte oba a já splním tři přání oběma!"
Medvěd je hned pro, zajíc nemá důvod být proti, ale medvěd se hrne s přáním jako první.
"Chci tady mít pěknou, buclatou medvědici a aby po mně toužila!"
Rybka mrskne ploutví a je tu kyprá medvědice. Řada je na zajíci:
"Přál bych si pořádnou, rychlou motorku a abych ji uměl řídit!"
Rybka mrskne ploutví a stojí tu krásná motorka Kawasaki.
Medvěd se mezitím přihrne:
"Chci ještě jednu medvědici, ale pěkně mlaďounkou, štíhlou!"
Rybka mrskne ocáskem a o medvědovu přízeň se ucházejí hned dvě medvědice, kyprá a štíhlá.
"Chci, aby nádrž té motorky byla pořád plná!" přeje si zajíc.
"To už je těžší," zamyslí se rybka. "Ale ať je po tvém."
Jenže to už se hrne medvěd:
"A co kdyby v našem lese bylo aspoň dvacet medvědic, každá jiná, abych si mohl vybírat?"
"No dobře," mrskne ocáskem rybka. "Je to tvé poslední přání, ať je po tvém! A co ty, zajíci?"
Zajíc opatrně naskočí, nastartuje motorku, pak vyrazí jako závodník a jen tak přes rameno na rybku volá:
"Ať je medvěd homosexuál!"
Napsal: 01 bře 2020, 12:58
asi tak . . .
Napsal: 01 bře 2020, 14:15
Na Zličíně prý otevřeli nové nákupní centrum pro seniory. Zákazníky vítá poutačem "MÁME NA CO SI VZPOMENETE!".
Napsal: 01 bře 2020, 23:31
Ale to je přesně ono. Na co si vzpomenete...
Babka pošle dědka pro chleba a mlíko a říká mu třikrát, aby si pamatoval, že má donést dvě věci. Za hodinu dědek stojí ve dveřích a v ruce má komínovou rouru ke kamnům. Babka se málem složí a říká "dědku, říkala jsem dvě věci. Kde máš kamna?"