Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Čerpal jsem z Feynmanovy knihy "Snad Ti nedělají starost cizí názory?".
On ten Shuttle obsahoval ještě poslední záložní počítač, který dokázal bez měnění pásky jenom vzlítnout a přistát.
Jako Buran.

Jimmi2 píše:To, že Buran mohl přistávat automaticky, bylo dáno především tím, že měl manévrovací proudové motory. Shuttle měl raketové pro start. To byl základní rozdíl v koncepci.

To sis malinko splet, proudový motory měl pouze zkušební model Burana pro testování letovýho chování v atmosféře, ten dokonce uměl prázdnej vzlítnout z normálního letiště. Orbitál měl raketový jako Shuttle.
viz Wiki: Dochovalo se také sedm zkušebních modelů, které se nacházejí na různých místech, např. zkušební model OK-GLI (s přídavnými proudovými motory, neschopný letu do vesmíru) se od jara 2008 nachází v Technickém muzeu ve Špýru.

Buran neměl raketové motory jako Shuttle. Americká koncepce byla hlavní raketový motor na orbiteru a jen připojená nádrž s palivem. Naproti tomu Buran se vezl na Energii, která místo něj mohla nést cokoliv jiného, takže hlavní motory byly na ní. Buran měl jen menší pro manévry a návrat zpět.

Tak to mi někdo vysvětlete tenhle obrázek:
http://kosmonautika.cz/images/buran/buran2.jpg
což je evidentně ostrá letová konfigurace, s kosmonautem, a to vzadu jsou tutově proudové motory.
Ale možná si to už špatně pamatuju, nebo to tenkrát popletl někdo v TV, když o tom hovořili. Já mám zafixované ty proudové motory pro manévrování v atmosféře. Netrvám na nich, nechám se poučit.

Samozřejmě měl i motory raketové, hlavní, jinak by nezabrzdil a nedostal se zpátky na zem. Ovšem neměl motory nosné, jako Shuttle. To obstarávala Eněrgia.

Ty pásky možná fakt vyměňovali. To už jsem asi zapomněl úplně

Pásky vyměňovali proto, že by se program pro kompletní let nevešel do paměti. Kvůli odolnosti to mělo ještě feritovou paměť, změnili to při modernizaci začátkem 90. let:
https://en.wikipedia.org/wiki/Space_Shuttle

Jimmi2 píše:Tak to mi někdo vysvětlete tenhle obrázek:
http://kosmonautika.cz/images/buran/buran2.jpg
což je evidentně ostrá letová konfigurace, s kosmonautem, a to vzadu jsou tutově proudové motory.

Je to blbost nějakýho grafika, orbitál měl místo těch 4 prouďáků 2 krabice ve kterých byly raketový motory zadního orientačního systému. V zadku, kde měl Shuttle 3 startovací kyslíkovodíkový motory, měl Buran pouze dva malý motory na korekce dráhy a brždění.

Blbost grafika to možná bude, ale přesně v tomto duchu to tenkrát prezentovali leckde. Třeba to fakt "vypustili" jako alternativu. Takže mi to asi ulpělo na dně šedé kůry mozkové

Nicméně porovnávat objektivně Shuttle a Buran stejně nejde, jen na základě jednoho letu. Je to podobné jako porovnávat Concorde a TU144. Vidíme jen špičku ledovce, zvláště na jedné straně.

No to som blázon...není tak dávno co se přepisovaly učebnice že nikoliv devět ale právě vosum planet naše Sluneční soustava čítá a už je tu nová devátá v Kuiperově pásu...že by ten Sitchin měl nakonec pravdu a jde o záhadnou Nibiru ?
http://cz.sputniknews.com/svet/20160121 ... stava.html

"Hledám přítele pro konec světa" (film bez překvapení).
Nibiru bude až 13. planeta.
"Melancholia" (film který je lepší pozpátku).

Pokud někoho zajímají raketoplány víc tak zkuste
http://www.buran.ru je tam hlavně Buran a spol, ale i Shuttle a různá další vesmírná prdítka.

tak čí onak, někdo tu opisoval ale kdo od koho ? raketoplán na hřbetě nosiče, nápadná podobnost...kosmetické úpravy motorů jsou nepodstatné

I vzhledem k ročníkům prvního pokusu o pasivní let a k prvním aktivním startům není moc pochybností o tom, kdo byl první - jestli Space Shuttle, nebo ruskej kosmoplán... A o podobnosti konstrukcí nerozhodovalo ani tak kdo od koho, jako zákony balistiky, mechaniky a aerodynamiky.

Stačí si porovnat vzhled Concorde a Tu-144. Tam ale bylo opisování nejen dokázaný ze strany autora, ale i přiznaný druhou stranou ...

Po té ostudě, co se jim to tůčko zlomilo při předvádění...
Jirka

Tam to opisování bylo vcelku jasný v obou případech. Samozřejmě jenom opsat nestačí, i tak na tom musí zapracovat někdo, kdo tomu fakt rozumí. Ovšem třeba u toho "tučka" už se jim nepovedlo "opsat" motory, takže dolítalo vlastně na ně. Letecký (nebo i raketový) motor je i dnes přeci jen technologická špička a i při sériové výrobě se pohybuje na hraně technologických možností.

Tak ty motory byly poměrně jasný - britové s žabožroutama použili motory RollsRoyce - Snecma OLYMPUS, původně určený do nadzvukový bombardovací delty Avro Vulcan, tudíž v době vývoje Concordu poměrně silně utajovaný výrobní celky - to kágébákům dost ztížilo jejich obšlehnutí. Civilní konstrukci samotnýho éra včetně aerodynamickýho řešení obšlehli daleko snáz - zatímco motory si museli osadit nějaký "aťéčestvěnnyje", aby vůbec v období vrcholný studený války svýho "konkordskiho" (jak Tupolevu 144 poměrně trefně začali říkat západní novináři) dostali do vzduchu. A že to byly striktně vojenský Kuzněcovy NK-144, no tak samozřejmě měly i vojenský resursy (lhůty mezi kontrolama) a taky příslušnou spotřebu ... Jinak konstrukční kancelář Kuzněcov je poměrně známá tím, že po konfliktu mezi Koroljovem a až do začátku 60. let jeho "dvorním motorářem" Gluškem vyvíjela v poměrně primitivních podmínkách motory pro měsíční superraketu L1 (34 kusů v 1. stupni!!! = tam kde Saturn 5 měl pouhejch 5 kusů motorů F-1 !!!) a postupem času se stala docela slušně prosperující konkurencí právě pro Gluška i třeba v tom, že jejich motory původně určený právě pro ruskej měsíční nosič po doslova desítkách let uskladnění odkoupila NASA a po modernizaci je vesele používala ve svejch typech nosnejch raket ...