Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Taková krásná deska , to kdybys viděl mojí, kreslila jsem to rukou podle tady těch předloh, protože nic lepšího jsem nenašla.

P.S.: Ve větě "chlubila by jsi se na netu podobným výtvorem" máš navíc jedno sloveso.

Už párkrát jsem tady nadával, že rozlévaná měď je mor pro amatérské konstrukce a má se tam nechávat větší izolační mezera. Ručně kreslená dopadla určitě lépe.

Spíš než plošňák je dneska problém sehnat polovodiče. Mimochodem, ví někdo, kdo je výrobcem JFETů na fotce? Někde to PH prezentují jako Philips, ale mně to spíš přijde jako Philipines a výrobce že je to "m" vedle datumu výroby.

lesana87 píše:To soudíš podle čeho, stavěl jsi to někdy?

nestavěl, asi stejně nemám ty Amidony, ale soudím podle údajů ve schematu a podle těch výživných oscilogramů.

Jakej je rozdíl mezi takovou BF256B, nebo J309 a 2N3823 ?
Jakej je rozdíl mezi J112, nebo KS4392 a 2N4092 ?
ftp://bitsavers.informatik.uni-stuttgar ... istors.pdf

Je to taková forma nápovědy, když vidím ty Lesaniny tranzistory z Ebay, u kterých ani neví výrobce.
Za TO18 pouzdro se už platí nesmysly.
https://cz.mouser.com/ProductDetail/Mic ... SHsQ%3D%3D
A protože to nemám ověřené měřením, nebo v aplikaci, tak se ptám.

Tak abych to podepřel praxí, napřed jsem si parní buffer jako správnej simulant nasimuloval a pak přibližně splácal. Už jsem nějak dlouho nic vf nedělal a nemám žádný toroidy Amidon, kostry a tak, takže cívku oscilátoru jen vzduchovou. Se simulátorem to docela sedí jak úrovněma, tak frekvenčně, shoda s bufferem je horší protože neznám parametry jádra a tedy indukčnosti. Na oscilátoru jsem zkoušel BF245, KF521, KP303V, v bufferu BF988 a 3N201. Podle předpokladu je buffer oscilátorem strašně přebuzenej, když se úroveň do g1 sníží kapacitním děličem, prasečí zkreslení zmizí (všechno zkoušeno do 50 Ohm k sekundáru). Podle simulace se úroveň zmixovanýho produktu znatelně nemění od nějakých 500 mV šš oscilátoru, dál se jen zvyšuje průsak dvojnásobku nosné. SBL-1 nemaje to zatím neověřím.
Původní buzení bufferu vyrobí ten obdélník o výkonu, regulerním pro QRPP vysílače, 42 mW podle simulace, pro směšování stačí nějakých 3 mW.
převod trafa by ještě potřeboval optimalizovat.

danhard píše:Je to taková forma nápovědy, když vidím ty Lesaniny tranzistory z Ebay, u kterých ani neví výrobce.

Ty ho víš? Ty 2N4092 nejsou z eBaye.

danhard píše:Jakej je rozdíl mezi takovou BF256B, nebo J309 a 2N3823 ?

V Yfs, Idss, NF?
Jaký je ekvivalent MPF102? Našla jsem jen 2N3819, taky dávno nevyráběný. Ty se mi aspoň podařilo sehnat nefalšovaný od NS, MPF102 jen samé přeznačené šmejdy.

U toho VFO dost záleží na použitém tranzistoru. Je značný rozdíl, jestli je tam JFET s Idss 3mA (BF245A) nebo 20mA (BF245C). Nebo třeba J310 s Idss 35mA, s tím to pro změnu přes ten srážecí odpor vůbec nenastartuje.
Parametry toroidů jsou například tu.

Proto sem dávám ty katalogy, aby jsi si to našla
http://mirror.thelifeofkenneth.com/lib/ ... 7_text.pdf
https://ia800607.us.archive.org/34/item ... ok1978.pdf

V 41 let starým katalogu těžko najdu současnou náhradu.

Kačenko, ty tranzistory se všechny vyrábějí přes 40. let, jediná změna je, že se postupně měnilo pouzdro, teď už se to nedělá ani v TO92, ale ještě je lecos v smd.
Ve všem je to podobný chip a to process 50, 51 nebo 92.

MPF102 je proces 50, strana 445 katalog NS 1978, stejně jako BF256B, kterou ještě dělá Farchild, resp. OnSemi, stejně tak 2N4416.
Navíc tam najdeš slušné grafy, které v nových datasheetech už nejsou.

A pod jakým označením se teda dneska vyrábí MPF102 nebo třeba 2N4416?

U rituální stavby přijímače podle 37 let starých podkladů by se dalo čekat, že bude nutno hrabat ve starých součástkách, takový vzduchový ladičák s převodem taky moc současných výrobců nenabídne, když moderní rádio je softwarové.
Najít vlastnosti toroidu na webu není tak těžké, horší je dozvědět se, jaký výrobce a materiál je "tohle jádro" který jsem někdy z něčeho vybrakoval.
U těch tabulek já zas třeba nechápu, k čemu máme [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Metrická_soustava#/media/File:Metric_system_adoption_map.svg]metrický systém[/url]už od dob Robespiera, a teď sem někdo vsírá značení drátů nějakým komickým počtem průtahů awg.

Crifodo píše:...
U těch tabulek já zas třeba nechápu, k čemu máme [url=https://cs.wikipedia.org/wiki/Metrická_soustava#/media/File:Metric_system_adoption_map.svg]metrický systém[/url]už od dob Robespiera, a teď sem někdo vsírá značení drátů nějakým komickým počtem průtahů awg.

No protože ty podklady hodně často vycházejí z měr a vah používanejch za Veľkou Mľákou, kde bastlířství právě takovejch vykopávek pořád ještě nevymřelo a kde se pořád ještě jsou schopní 10letí kluci bavit z farmy na farmu samodomo ubastleným fone rádiem - protože jim to tam povolovací podmínky a velký vzdálenosti poměrně dobře zabraňující rušení dovolujou. I když si můžou vzít satelitní telefon nebo prostě vlézt po dávný léta natažený pevný lince na internet a pokecat si i s videem po Skypu, to kouzlo "ubastlenýho svýma rukama" na ty mladý furt ještě funguje - a je naše obrovská smůla, že to zaniká. No a tak když ti naši jako Andulka nemajíce jinejch možností přivlečou po netu zpoza Louže "emerický" tabulky včetně tamo používanejch jednotek měr drátů, dopadá to jak to dopadá ... Samozřejmě zaváděči metrickejch měr v hrobech rotujou jak temelínský turbíny, ale co můžou dělat?