Stránka 19 z 20
Napsal: 14 bře 2024, 12:14
od montana
Toto je jen teoretický předběžný návrh.
V prvním návrhu desky té ochrany jak jsme to původně navrhli mi vychází výška 1 cm. Ale nepovedlo se mi tam dát ten MOSFET . Nemám tam cesty a kontakty. Tak to ještě musím opravit.
Ta rychlá pojistka je 125mA ale není na skladě. Takže asi by se tam spíš dala 200mA.
Napsal: 14 bře 2024, 13:26
od Valdano
montana píše:Jak byste v případě té ochrany řešili situaci, že uživatel omylem strčí na vstup 5 V v situaci, kdyby tam nebyl napěťový měnič? Napětí na bázi vyletí nahoru.
V takovém případě máte špatně navržený koncept toho napájeného zařízení. Oddělovat ten miniaturní měnič 5V/3,3V od napájeného zařízení když víte, že to zařízení je na něm závislé, je to nejhorší co můžete udělat. Dle mého názoru je nejlepší integrovat měnič i s příslušným zařízením, které má napájet, do nějaké společné krabičky tak, aby byly uvnitř propojeny napevno a pak se nemůže stát, že měnič někdo vynechá. Na krabičce by měl být integrován USB konektor jasně popsaný pro připojení napájení 5V DC. Pak se dá pro napájení použít klasický USB kabel a k napájení v podstatě jakákoli klasická powerbanka nebo třeba i adaptér 230V AC/5V DC s USB výstupem.
Napsal: 14 bře 2024, 18:16
od montana
Proč když smažeme ze schématu tranzistory BJT, rezistor, kondenzátor a zenerku, necháme napětí tak jak je, tak proud mosfetem stále prochází? Bez připojené brány by asi měl být mosfet uzavřený, tedy Ids by mělo být minimum jako Leakage current? A přesto to jede na plno.
Napsal: 14 bře 2024, 19:17
od DukeNuke
Protože to tak je. necháš-li gate viset "v luftě", časem se na ní vytvoří napětí, které tranzistor otevře. A protože se nemá jak a přes co se vybít, zůstává mosfet otevřen.
To je něco, co se u bjt nemůže stát.
Napsal: 15 bře 2024, 21:59
od montana
to je zajimavé.
Napsal: 16 bře 2024, 11:22
od montana
na YT na mě furt vyskakují videa s podobnými názvy: mosfet gate driving, mosfet driver ... není to právě k tomu aby se ta brána dala regulovat? Nebo spíš tam to používají pro vysokofrekvenční užití?
Napsal: 16 bře 2024, 12:35
od asdf
Podle mě jsou ty drajvry k tomu, aby se ten MOSFET co nejrychleji otevřel nebo zavřel (aby moc nehřál). Taky některé umí řídit N-MOSFET v plusové větvi spotřebiče.
Napsal: 20 bře 2024, 15:37
od mtajovsky
montana píše:Jinak v komentáři pod videem kdosi zmínil, že zapojení je stejně nesmysl, protože superkondenzátor se stejně rychle přes tu zenerku vybije, protože mezi zenerkou a superkondenzátorem není rezistor ...
Superkondenzátor se samozřejmě přes zenerku nevybije. Jeho napětí je na úrovni otevření zenerky a pokud by se měl vybíjet a napětí na něm se snižovat, tak se zenerka uzavře. Pak už by se vybíjel jenom závěrným proudem.
Napsal: 24 bře 2024, 13:27
od montana
Díval jsem se na tohle zajimavé video o opravě notebooku dy - zaujalo mě protože právě takový mám a nefunguje tam display. Nicméně tomuto opraváři nejel notebook woobec. Problém: na mosfetu na G nebylo napětí... N-Mosfet se neotevřel. Hádejte jak vyřešil opravu? Odstranil mosfet a dal tam obyčejný drát. Líbí se mi co pak říká je to kolem 14. - 15. minuty - proč ztrácet čas hledáním příčiny, když vám utíkaj peníze. Je to jako s pojistkou. Pojistka má chránit systém, ne? Ale vlastně ho nechrání. Když vám vyhoří nějaký polovidič, tak vám ten systém stejně nepojede. Pojistka tomu nezabrání... Takže vyřešil opravu tím, že tam dal drát místo hledání chyby proč není signál na MOSFETU.
https://www.youtube.com/watch?v=kOGGCGAb2d4
Napsal: 24 bře 2024, 14:27
od DukeNuke
Typická řeč laika, který nemá o ničem ani páru.
Tak si jednou provždy zapamatuj, že pojistka NIKDY! nechrání spotřebič, nebo cokoli, co je za ní. Ale pokud je spotřebič vadný, zajistí jeho odpojení. Protože kdyby to neudělala, tak by třeba mohl vzniknout požár a škody by byly daleko vyšší. Takže proto tam je.
To, že ji nějaký, s prominutím hlupák, nahradí drátem a ještě se tím chlubí, nesvědčí o jeho inteligenci, co myslíš.
Napsal: 29 bře 2024, 13:23
od montana
Vaši reakci nechápu. Asi jste nečetl co jsem napsal. A opravdu jste se na to video ani nepodíval.
Nicméně chci se zeptat dá se z drátku z lanka vyrobit pojistka řekněme že bych si chtěl leptáním zkušebně vyrobit pojistky na 50mA, 70mA, 90mA, 110mA apod. Mám dva roztoky (je tam sice napsáno že jsou už dlouho prošlé, ale stále leptají, když jsem s tím loni leptal měděné dráty a odleptal jsem asi 0,2mm. Možná by to bylo dobré v tom, že to bude leptat pomalu. Ale na druhou stranu, ona ta měď co jsem tenkrát leptal chytá korozi.
Otázka je jestli ste to někdo zkoušel.
Napsal: 29 bře 2024, 16:09
od asdf
Nezkoušel. Rychlost leptání dost ovlivňuje teplota. Když to chci rychle, aby se nepodleptávaly cestičky, ohřeju to v mikrovlnce. Proti korozi je dobré to hned natřít kalafunou rozpuštěnou v lihu. Snad to půjde použít i na drát. Ale neumím si představit, jak budeš zjišťovat, při jakém proudu se to přepálí. Leda vyzkoušet.

Pojistku bych si radši koupil. Zase tolik nestojí.
Napsal: 29 bře 2024, 17:10
od DukeNuke
Za mých mladých let, kdy se pojistky v reléovce ještě opravovaly ručně, existoval pojistkový drát. Jestli se dělá ještě dnes, netuším.
A co se týče jištění malých proudů, můžeš použít odporovou flignu, kterou používala svého času tesla. Např:
Mějme zařízení se standardní spotřebou 50mA. Do serie s ním dejme odpor s hodnotou 10Ω dimenzovaný na výkon 0,05W. Při standardní spotřebě na něm bude úbytek 0,5V - s tím je třeba již při návrhu počítat.
A co se bude dít - při standardní spotřebě (proud 50mA) je ztráta na odporu 0,025W, což nečiní problém. Ovšem pokud spotřeba stoupne na dvojnásobek (100mA), pak výkonová ztráta bude 0,1W. Odpor se přeruší (zničí).
Napsal: 29 bře 2024, 17:27
od patrikvarga
Odpor poistkový, ale 0,05W?
Napsal: 29 bře 2024, 17:44
od rnbw
Problem s odpormi je ten, ze niektore sa neprerusia aj ked okolie uz hori.