Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nevím jestli přímo k této, ale existoval i "příklepový" nástavec. No nic moc, po chvíli se to nedalo udržet v ruce jak to bylo žhavý . Ale zase v té době lepší, než drátem do oka .

fredis píše:Nevím jestli přímo k této, ale existoval i "příklepový" nástavec. No nic moc, po chvíli se to nedalo udržet v ruce jak to bylo žhavý . Ale zase v té době lepší, než drátem do oka .

Pamatuju, spoluzaměstnanci, co bydleli v panelácích si půjčovali takovou sadu alá důlčík na vytloukání děr pro dřevěný kolíčky alá hmoždinka když chtěli pověsit obrázek Plastový možná v tý době ještě nebyly. Myslím, že se do toho mlátilo kladivem a po každý ráně ručně pootočilo, taková manuální příklepovka.

EKKAR píše: O těch nástrojích na plech (nůžky a prostřihovačka) jsem ani neslyšel ...

Ty nůžku byla taková podkova průměru cca 100 mm a na koncích byly čelisti asi 20 mm široký. Měli jsme to v práci a půjčil jsem si to na stavbu. Špatný, šlo s tím odstřihnout tak 5 cm z kraje plechu, odpad se kroutil do kornoutu. To prostřihovadlo bylo podobný jako je dnes pilka jebalka. Ten prostřihovací trn měl asi 8 mm průměr a byl zeslabený asi na 6 mm (prostřihovací ozub) po dýlce cca 10 mm. Za ním byl takový háček, co procházel skrz prostřih a pod plechem tvořil spodní vedení prostřihovacího trnu. Už přesně nevím, zda ten trn stříhal přes horní nebo dolní vedení, ale na pozink na střechu to fungovalo dobře a hlavně kulatý tvary. Horší si bylo kleknout či opřít dlaní na ten odpadní měsíček a že jich bylo.
Akorát jsi mě zarazil, že jsi to nikdy neviděl. Přemýšlím, zda to náhodou nebylo z Dederónu k jiný vrtačce a pasovalo to i na kombík. Možná jo, mám tady nějakou redukční kleštinu která pasuje na Kombíka a zvětšuje průměr asi o 2-3 mm. Je to už nějakejch 38 roků...

Nástavec na ostření spirálových vrtáků - násadka na vrtačku PRCr 10/6 II B co v lic. Bosch vyráběla polská Celma, kdysi dávno častý předmět pašování z PLR.

Celeron píše:

fredis píše:Nevím jestli přímo k této, ale existoval i "příklepový" nástavec. No nic moc, po chvíli se to nedalo udržet v ruce jak to bylo žhavý . Ale zase v té době lepší, než drátem do oka .

Pamatuju, spoluzaměstnanci, co bydleli v panelácích si půjčovali takovou sadu alá důlčík na vytloukání děr pro dřevěný kolíčky alá hmoždinka když chtěli pověsit obrázek Plastový možná v tý době ještě nebyly. Myslím, že se do toho mlátilo kladivem a po každý ráně ručně pootočilo, taková manuální příklepovka.

Ne, to byl nástavec, kde po sobě "skákaly" ozubený kola. Točila s tím vrtačka.

Jo jasně, na tom principu makaj příklepovky dodnes pokud tam není pneumatickej převod. To bylo zavzpomínání na doby, kdy ještě nebyly příklepovky žádný.

konosuke píše:Nástavec na ostření spirálových vrtáků - násadka na vrtačku PRCr 10/6 II B co v lic. Bosch vyráběla polská Celma, kdysi dávno častý předmět pašování z PLR.

Než tuhle šitku, to si radši nabrousím vrtáky v ruce - tohle "kur.vítko na vrtáky" umí akorát jeden vrcholovej úhel a nedělá "úběh" čelní plochy za řeznou hranou, takže vrták bere jen minimální třísku. Pro toho, kdo to neumí v ruce, je to pomůcka - ale líp takovej člověk udělá, když si koupí NOVEJ vrták - my co to umíme, brousíme na kotouči o zrnitosti apoň 1200 (líp 1600) při maximálně 1500 otáčkách - a po ruce kelímek s vodou na chlazení ... Do betonu (příklepáky) na 90°, do oceli na 120° a třeba do jistýho futrálu z mastkem plněnýho polypropylénu o síle stěny s bídou 1,5mm jsem brousil vrtáky Ø 7,3mm na vrcholovej úhel přes 160° = skoro placatá "špička", protože jinak se vrták zahryznul jak pitbullteriér a díra skončila napůl vytržená... Nástrojaři na mě koukali jak na de.bila, nadávali mi že kur.vím vrtáky - ale po jejich nabroušení na vrcholovej úhel 90° právě na takovým přípravku to nevrtalo - zato po tom mým ano ...

No dobrý! Jak jsi došel až na takový úhel?

Špička vrtáku nesmí projít na druhou stranu materiálu drív, než se do materiálu zařízne ostří až k obvodu - v opačným případě vrták zafunguje jako vejvrtka a díra se neprovrtá, ale vytrhne. Mnohonásobně ověřeno, nejlepší výsledky byly s vrtákem nabroušeným skoro do placata jako do plechu. Ten materiál je měkkej, tvrdostí připomíná hodně usušený mejdlo, kdo zná, jmenuje se to HOSTACOM® a vyrábí to koncern Hoechst. Je to vysokomolekulární polypropylén s 20% mletýho mastku/kaolínu.

A díra musí bejt čistá, materiál kolem ní neprohnutej - nejde to prorazit žádným prostřihovadlem, protože je to v tenký přepážce, za kterou se zvenku už nedá vsunout žádnej prostřihovací "protikus", je to prostě tlakovej výlisek z plastu. Technologicky to jinak nejde, finální výrobek má asi 6 variant, který se právě liší počtem děr v těch předem předlisovanejch pozicích. Jde o pouzdro světlometu pro náklaďák (takovej ten celoplastovej škopíček, co se namontuje do nárazníku a ve kterým jsou všecky žárovky nebo výbojky, paraboly a štelovadla pro ně a kterej je po montáži techhle střev zepředu zakrytej přilepením plastovýho "skla" - je to finální produkt Helly Automotive a ty varianty byly tuším pro vozidla DAF, Bedford a Leyland - a pro obojí s pravostranným i levostranným řízením. Každý ma jinou skladbu zdrojů světla a jinak je má rozmístěný - a ty díry slouží k upevnění právě těch střev dovnitř...). Prostě machrovinka, ale makačka na bednu ...

U toho "dřevokaza" je problém s rychlým ostřením - ten mastek ve hmotě je úžasně tupivý plnidlo, po cca 150-200 vyvrtanejch dírách se muselo znovu brousit. Počet děr 3 až 7 na každým kusu, za 12h směnu se muselo vyvrtat nějakejch 800 kusů pouzder = něco jako 2500 až 5500 děr za 12h ... Měli jsme sadu 10ks vrtáků, přebrušoval jsem je 3x - 4x za směnu ... To bych s takovýmahle (viz Danhardův odkaz) nezvládal.

Karel píše : Špička vrtáku nesmí projít na druhou stranu materiálu drív, než se do materiálu zařízne ostří až k obvodu - v opačným případě vrták zafunguje jako vejvrtka a díra se neprovrtá, ale vytrhne.
Ale tím z odkazu by to jít mělo. Aha, tak ne. Kvůli broušení. Byls rychlejší.

Kdyby ten PP byl čistej, bez mastku, tak by se to tím dřevokazem dalo - a asi by to bylo nejideálnější. Jenže to by byl moc měkkej a pružnej - čistej PP je v podstatě jen trochu hutnější igelit ...

Čím se ty vrtáci s 160 st. naváděly na díru? Souřadnicovka nebo vrtací přípravek s kalenejma vložkama? Nebo se předvrtávalo menším?