Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Celeron píše:Nemá to v dalších fotkách popsaný opačně? Nemá být PL509 a PY88 vysoký a PL504 a PY88 rozklad? Měl jsem ji na stole jen párkrát a už je to dobrejch 40 let.

Jo, pořadí jsem neřešil. Podle schématu PY500 + PL509 dělá VN a PY88 + PL504 rozklad. Kdysi jsem ji měl a k ní dodělaný a funkční právě ten PAL modul.

Tak jsem šáhl pro Kottka IV. Jestli se bavíme o 4401A, tak ta se dělala 1973-1976. Záruka byla na něco rok, na něco půl. Bylo to v roce 1977, takže 40 let to je. Dokonce si pamatuju, že jsem z ní tahal nějakej spálenej cihlák 10 nebo 15W.

Celeron píše:Tak jsem šáhl pro Kottka IV. Jestli se bavíme o 4401A, tak ta se dělala 1973-1976. Záruka byla na něco rok, na něco půl. Bylo to v roce 1977, takže 40 let to je. Dokonce si pamatuju, že jsem z ní tahal nějakej spálenej cihlák 10 nebo 15W.

Ne - tu se bavíme o 4409A-Color Spektrum - rok výroby 1977 (4401A byl Tesla Color, a to je trošku rozdíl) - viz můj odkaz a foto v předchozím příspěvku

Tak ten Abit BP6 ma nejaky problem so south bridge. Nefunguje DMA na diskoch (v Linuxe to timeoutuje, pokym to kernel neprepne z UDMA33 cez UDMA25 na PIO4, potom to funguje) a ani USB porty (zisti pripojenie zariadenia, ale nenacita ani ID.

Vyhozený zdroj 13V8 - podle popisu na panelu pro zátěž 5A trvale, 7A max., asi pro nějaké CB apod., protože vedle svorek i autozásuvka - ta byla vybrabčená... jinak jen ustřižený přívodní kabel a zdroj funkční. Takže zdánlivě dobrý úlovek.
ALE --- kdo tohle navrhnul ... !!! Trafo má naprázdno 2x 22,8V a při 5A zátěži ještě stále 2 x 20,5V - to je po usměrnění přes 26V ... a tímpádem při 5A zátěži je na regulačním trantzistoru asi 60W tepelná ztráta!!!
Po zatížení jednou 12V H4 (cca 5A) trvá jen tři minuty, než začne chladič s tranzistorem smrdět, jak je rozpálený. Vinutí sekundáru je drátem 1 mm a spoje z desky na emitor, kolektor, na svorky lankem odhadem 0,35 mm.
Prostě klasika Made in PRC.

Podle mých výpočtů je to ještě podstatně víc jak 60 W

Na tranzistoru je mezi emitorem a kolektorem úbytek 12 V a teče přes něho 5A.

Tak to tam jsou značný ztráty ještě někde jinde páč usměrnených 22,8 V by mělo být přes 30 i při započítání úbytku na diodách.

Nejsou tam ještě tradiční výkonové rezistory na výstupu z trafa pro prvotní sražení napětí?

Každopádně účinnost brutální, tak kolem 50 %

já bych do toho dal DC/DC měnič a udělal regulovaný zdroj. To bude asi nejméně složitá úprava.

Prípadne odvinúť zo sekundára trafa, ak je rozoberateľné.

Odpory tam nejsou žádné, krom těch mizerných propojovacích kablíků.
Trafo je měkké, při 5A zátěži poklesne o 2,3V, k tomu úbytek na diodách a kablíkách, filtrační elektrolyt 2G taky vzhledem k max. zátěži poddimenzovaný, takže i bez přídavných odporů se tolik ztrácí...
Vzhledem k symetrickému sekundáru mi připadne vhodnější využití trafa při regulaci s dvojicí tyristorů. Ale až po delším otestování s větší zátěží - ono se bude vzhledem k většímu vnitřnímu odporu asi poněkud hřát.

Z prázdnýho na nominální zátěž mi 2 V nepřijdou tak moc.

Napadlo mě taky sekat to triakama, ale zase to bude strašně zatěžovat kondenzátory, to bude chtít nějaký hodně velký hodně low-ESR, což je taky ranec (pokud to nemaj být šunty, který by tam za chvíli zdechly). Bych to přetaktoval na 24 V a bude

Dal by som za to trafo normalny lacny spinany menic (LM2576 a pod.).

Uvědomte si, že pokud to byl zdroj k "cimbálový" rádiostanici, tak byl počítanej na její odběr - při příjmu kolem 0,2 až 0,5A a při vysílání klidně 4-5A - ovšem v poměru dob 10% vysílání a 90% příjmu. Takže by ani nijak moc topit nemusel, protože prostě jeho trvalej provoz je s minimálním odevzdávaným výkonem ...

4-5A s cimbálem 4W? Hmm, to je ňáká divná účinnost, Dragon SY 101 mě vydržel na tužkový nikláče vysílat celej den, při příjmu žral necelých 80 mA a při vysílání FM 900mA. To co píšeš je tak 20W topení.