Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zbytečně dramatizujete. Řemínek plocháč nahradí 4-hran z NC420, 430, 440, 450 apod. o nějaké
odchylce otáček nemůže bejt řeč. Nejlépe ovšem pokud má cílový gramec el. přepínání otáček.

Komu není rady, tomu není pomoci.........

Výpočet by měl být jednoduchý, pokud si zavedeme pomocný parametr, nazvěme jej třeba zdánlivý či efektivní průměr řemenice, jak je komu libo.
Nebudu kvůli tomu otvírat 260ku, ale dejme tomu, že řemenička na motorku má průměr 10 mm a setrvák třeba 70 mm. V případě nekonečně tenkého řemínku by tedy převodový poměr byl 7:1. Protože však reálný řemínek má určitou tloušťku a vycházím z předpokladu že "žene" střední vlákno, stačí upravit průměr řemenic tak, jak by se uplatňovaly kdyby dosahovaly až k onomu střednímu vláknu a řemínek byl nekonečně tenký, tedy pouze to vlákno.
V případě původního řemínku tloušťky 0,5 mm byl zdánlivý průměr řemenic 10,5 a 70,5 mm, převodový poměr tedy vycházel přibližně 6,7:1.
Po výměně řemínku za 0,8 mm se zdánlivý průměr řemenic zvýšil na 10,8 a 70,8 mm, převodový poměr tak klesl na cca 6,56:1.
Rychlost posuvu pásku se tedy měla zvýšit o 2,1%.
Otázkou tedy je, proč ji TLU nenaměřil.

Země je placatá a slunce se otáčí kolem Země....

Když ono to neutrální vlákno nebude uprostřed, ale vlivem adheze na řemenici bude výrazně blíž k řemenici (řemen se na vnitřní straně nestlačí tolik, jako by se stlačil ohnutý ve vzduchu). Takže ty efektivní průměry můžou být třeba 10,15 a 70,15 pro řemínek 0,5 mm a 10,2 a 70,2 pro 0,8 mm řemínek. Pak je ten rozdíl převodu nějaké 4‰. Kolik je to v reálu možná neví ani výrobce řemínku, protože se to nejspíš v praxi neřeší.

Těch faktorů tam bude víc. Určitě se bude uplatňovat i tah, protože hnací řemenička tahá jen za vnitřní vlákno, takže se ho snaží vytahovat a tím mu brání ve stlačení.
Otázkou je, jak moc se tyto faktory projeví.

Já se dneska zeptal osoby znalé a bylo mi řečeno, že převod z bombírované řemeničky na setrvačník pružným řemínkem z homogenního materiálu není při požadované maximální přesnosti triviální školní vzorec. Proto se taky na přesné polohování používají ozubené řemínky atd.

Ano, je to složité, roli hraje bombírovaná řemenička, napružení řemínku a jeho tuhost, možná i další věci o kterých nevíme. Vzhledem k bombírování řemeničky může být důležitá i šířka řemínku.
Jenom jedna věc je jistá - když se za jinak stejných podmínek změní tloušťka řemínku, změní se i převodový poměr.
Proto je žádoucí, aby náhradní řemínek co nejlépe odpovídal originálu.

Mimochodem, vůbec bych se nedivil, kdyby při navrhování gramofonu byl průměr řemeničky určen metodou pokus-omyl.

Jen pro informaci: u NC470 je průměr subtalíře 147,5mm, vzdálenost os asi 119,5mm a průměr řemenice asi 16mm (pro rychlost 33), tak to můžeš porovnat s tím Lencem.
Zajímavé je, že řemenice pro 33 je bombírovaná a pro 45 klínová.

Jediný způsob jak změnit převodový poměr je změna průměru řemenice. Je úplně jedno jestli je řemínek 0,5 nebo 1,0 nebo 2mm. Změní se obvodová rychlost na vnějším plášti řemínku (samozřejmě i ve středu řemínku) ale nezmění se na vnitřním plášti řemínku který se dotýká řemenic!!!
---Velmi podrobně toto znají kdo používají normu DIN 66025 a funkce G41 a G42. Naprogramovat dráhu pro plotr, kde je hrot v ose nástroje je pralinka. Jakmile se ale použije nástroj, který má průměr větší než nula, nastává problém který musí řidíci systém řešit.
----Asi to nemá cenu tady řešit, stejnak sem zase přibyde další blábol...

Já to proto již ani neřeším. Nemá cenu se hádat. Bavil jsem se o tom se třemi strojními inženýry - kontruktéry a když jsem položil otázku, jak se v tomhle případě změní tloušťkou řemínku převodový poměr, všichni tři nezávisle odpověděli, že nijak a převodový poměr určí jen průměr řemenic. A dál se tím ani nemám zabývat. Když jsem jim ukázal tady tohle vlákno, tak se s prominutím jeden zeptal, jaké drogy tady frčí.

Tak ono argumentovat v debatě o vlivu tloušťky řemínku na převodový poměr korekcí průměru nástroje v NC kódu, taky ukazuje na užití slušnýho matroše.

TheLastUnicorn píše:Já to proto již ani neřeším. Nemá cenu se hádat. Bavil jsem se o tom se třemi strojními inženýry...

Pokud by se o výsledku mělo hlasovat, prohrál bych tedy 1:3. Jenomže fyzikální zákony se drze odmítají tomu hlasování podřídit. Koneckonců, uvítal bych, kdyby na tloušťce řemínku nezáleželo, měl bych o jeden parametr při náhradě řemínku méně. Bohužel, není tomu tak...

Tak alespoň jedna zajímavost, někteří konstruktéři DIY gramofonů se pokoušeli vyhnout se problému použitím extrémně tenkého řemínku z videopásky. Ale nevím, jak se to osvědčilo, protože to vyžaduje nějak vyřešit napnutí té pásky, patrně odpružením motorku (což se dělá tak jako tak) ale s extrémním nárokem na rovnoběžnost os motorek / talíř.

Samozřejmě, optimální řešení je jenom jedno, elektronická regulace otáček synchronního pohonného motorku.

To Lenco řeším jenom proto, abych zprovoznil gramofon pro sestru, která bohužel zůstala sama.

Hele, já to rozseknout neumím...ale prostě bych do toho gramofonu vyzkoušel nejbližší rozměr řemínku, jaký lze koupit. Zkušené ucho na známé nahrávce rychle pozná, pokud je výrazně transponovaná. Zbytečně to tady prožíváme a hádáme se...přitom o nic nejde.
Třeba něco takového:
https://www.avelmak.sk/index.php?lm=833 ... icle=77885

Taky bych to viděl na oszení prvním typem, který tam bude doopravdy sedět a změřit to.

Strojní inženýr by měl hlavně vědět, že u silových ŘP se při výpočtu počítá s prokluzem a převodový poměr se v praxi koriguje o pár procent dle tabulek, které zahrnují všechno možné.

BTW, když jsme vyklízeli věci ze servisu, kde se dělaly rozhlasácké věci, tak se tam mj. válela krabička motorových řemeniček, tuším že s logem Philips. Na totaz k čemu to je tolik dílů, jestli se to nějak kazí, tak bylo řečeno, že nejsou stejné, ale je jich asi 7 rozměrů. A když se po opravě mechaniky stroje nevejdou do tolerance rychlosti, dá se jiná. Jestli to bylo na magnetofon nebo gramofon, netuším... veškerá tahle know how asi skončila vymřením tehdejších servisáků a skartováním dokumentací .