Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Artaban001 píše:...Úletem byla SEPSA - ta měla GTO (nevím, zda vám něco říká vypínatelnej tyristor)...

Jo, setkal jsem se s tím, přímo v zemi, kde už předevčírem sežrali i to, co si měli nechat až na pozejtřek, takže nutně z hladu a dalšího nedostatku všeho včetně normální lidský inteligence museli vyvolat speciální vojenskou operaci na zamezení šíření fašísmu, nacismu a banderismu. Bylo to zapojený v řídící jednotce samo-domo vánočních světelnejch řetězů s různě programovatelným poblikáváním. Schématickou značku jsem hledal jak blázen po všech čertech, až na vojně jsem z od gumáka půjčenýho "tajnýho" správočníku poluprovódnikovych dětálej zjistil, že dotyčná součástka se správně nazejvá "zapirájuščij trinístor" ...

BOBOBO píše: Já jsem tím jezdil na Semtín od 74 do 81 . Jezdilo to u nás mezi HK a Pce a HK a Choceň . Mezi Pce a HK ...

Já psal o střídavých pantografech, které jezdily okolo Brna, o kterých je hezké povídání zde.Ty máš na mysli spíše žabotlamy.

My jsme tomu jinak všichni jinak než panťák neřekli . Co já pamatuji , tak jezdily u nás jenom modrošedé . No a mladší tvrdili , že zelené .
Ono je to i v popisu :
Pražské panťáky začaly jezdit na nově elektrizovaných tratích Pardubice - Hradec Králové, Týniště n.O. - Choceň a Poříčany - Nymburk - Hradec Králové. Košické jednotky jezdily na tratích do Čirene nad Tisou, Hanisky a přes Spišskou Novou Ves do Svitu a Žiliny. Bohumínské jednotky pak vozily vlaky především na trati Ostrava-Poruba - Český Těšín, ale zajížděly i do Žiliny, Olomouce a Zábřehu na Moravě.

Jezdily i v tmavozeleném provedení s oranžovým výstražným pruhem na čele.

Ale to muselo být na tratích , kde jsem se vozil , až po roce 82 . Já se vozil jen modrými a zelený jsem ani nikdy na vlastní glazá neviděl . Mi se líbil ten fofr , jak to jezdilo . Když jsi stál , tak si se musel sakra držet , když při odjezdu zabral .

Na této stránce asi uprostřed je popis barevných provedení těchto jednotek a v té době, o které píšeš (osmdesátá léta), se píše i o zeleném provedení nátěrů.

Ale právě tam není napsáno , kdy poprvé vyjel vůz v této barevné kombinaci . Děkui Ti za udanou stránku . A pochopitelně je škoda , že chybí více barevných foto ze 70sátých let . Jako je u pantografů , které jsi uvedl . Tam je dokumentace o hodně lepší .

pěkně prosím, jak souvisí barva lokomotivy a kde jezdí, s délkou zapalovacího impulsu tyristoru, na což se ptal tazatel??

Ja navrhujem toto vlakno cele vymazat. Vsetky odpovede az na mozno 5 tu je totalna kravina uplne odveci.

Délka trvání impulsu je věcí aplikace. Pokud spínáš stejnosměrný proud, tak po zapálení tyristoru už proud do hradla nepotřebuješ. Abys nepřekročil ΔI/t, tak se používají tlumivky, protože výkonovému tyristoru trvá nějakou dobu, než se "rozhoří" celý čip. Pokud jim bude procházet plný proud dřív, než je tyristor rozhořenej, tak se probije nafurt. Proto by součásti servisního manuálu měl být oscilogram požadovaného průběhu. Pokud má tyristor spínat střídavý proud, musí na něm být impuls po celou dobu požadavku - tohle platí hlavně pro triak. Tyristorem střídavý proud neprochází, protože jej usměrňuje.
Pokud tyristorem reguluješ, je podstatný časový okamžik, kdy při době průběhu propustné půlvlny na tyristor spouštěcí impuls přivedeš (u triaku jsou to obě půlvlny).
Proto je otázka "Jak dlouho má trvat spouštěcí impuls" tak trochu zavádějící.

Artaban001 píše: Pokud spínáš stejnosměrný proud, tak po zapálení tyristoru už proud do hradla nepotřebuješ.... . Pokud má tyristor spínat střídavý proud, musí na něm být impuls po celou dobu požadavku - . ...

To tučně zvýrazněné je blbost, řekl bych. Co je to "požadavek"?

Artaban001 píše:....Pokud tyristorem reguluješ, je podstatný časový okamžik, kdy při době průběhu propustné půlvlny na tyristor spouštěcí impuls přivedeš (u triaku jsou to obě půlvlny).
Proto je otázka "Jak dlouho má trvat spouštěcí impuls" tak trochu zavádějící.

Co je na tom zavádějícího? Délka (či šířka) pulzu se měří od jeho počátku do jeho konce. Bez ohledu na to, ve které části sinusovky to nastane.

Požadavek je myšleno to, jak dlouho má být tyristor sepnut. Jelikož střídavý proud prochází nulou, tak by při ztrátě buzení v nejbližší nule vypnul. A protože spínáním myslím plný sepnutí, tak musí "vzít celou půlvlnu".
Délka budícího impulsu není konstanta, délka impulsu je závislá na konkrétním způsobu použití. Proto by měla otázka znít: "Jakou délku má mít budící impuls v tom a tom přístroji... Třeba ve svářečce WTU xxx". A to je popsáno v servisním návodu.