Plánovaná životnost 5 let, skutečná 45+
Zde budou výběrově umístěny vzpomínky, manuály a popisy dnes už vesměs neaktuálních zařízení a další historické materiály, které se tématicky nevejdou do sekcí "Opravy a restaurování starých elektropřístrojů" či "Návody, schémata, manuály, literatura, katalogové listy"Moderátor: Moderátoři
Já ji někde mám. Ale nevím kde. Tenkrát jsem netušil co to je. No, snad jsem ji nevyhodil. Uvidíme jestli se ještě objeví.Valdano píše:Jen pro zajímavost Jak funguje téměř 100 let stará kalkulačka Addiator. Tahle rozhodně nepotřebuje baterku.
Posílal jsem elektřinu horníkům. Už dofárali. Důl Staříč - Paskov. Demolice běží naplno.
Mechanická kalkulačka Nisa taky nepotřebovala napájení.
Matně si na ni vzpomínám, ale asi i vzhledem k tehdejšímu věku jsem na ní ani nepracoval, ani to neuměl.
Matně si na ni vzpomínám, ale asi i vzhledem k tehdejšímu věku jsem na ní ani nepracoval, ani to neuměl.
Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
kdo ne - hledá důvod.
Ze dvou možností často volím tu třetí.
sis2 píše:programovatelné byly TI 58/59
A pamatujete ten "zločin" kterého se dopustil nějaký pracovník výzkumného ústavu porušením devizového zákona, když koupil programovatelnou kalkulačku v Tuzexu za bony a prodal ji svému výzkumnému ústavu za Kč, dokonce i pro jistoru přes Bazar Klenoty - aby byla účtenka. Výzkumák oficielně devizy nedostal - dejte si to do plánu na rok 2000, soudruzi. Jenomže si počítal za bon 5,- Kčs (za tolik bony od veksláka koupil) a to byl cca dvojnásobek přepočítacího kurzu (VRCV), takže obohacení a jestli přiznal i toho veksláka, tak i porušení devizového zákona. Řešilo se to i v Rudém právu.
Nevím, jestli to byla pravda, nebo jenom takové "soudružské bu-bu-bu", aby nám inteligence moc nezvlčila.
To je ta, o který jsem psal dřív, že ji moje máti měla v práci - v nákladový pokladně na překladišti ČSD. Pozdější generace už měla elektromotorek a místo votrockýho točení kličkou se jen kleplo do součtovýho kňoflíku - zarachotilo to a nahoře naskákaly čísílka ...JirkaZ píše:Mechanická kalkulačka Nisa taky nepotřebovala napájení.
Matně si na ni vzpomínám, ale asi i vzhledem k tehdejšímu věku jsem na ní ani nepracoval, ani to neuměl.
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě
!!!
A kutilmile - nelituju tě
!!!
Tak jestli si myslíš, že tohle dnes neexistuje, tak se pleteš. Akorát koupíš, necháš to na firmě a jako protihodnotu dostaneš mimořádné prémie s nějakou tou kačkou navíc.AZK401 píše:A pamatujete ten "zločin" kterého se dopustil nějaký pracovník výzkumného ústavu porušením devizového zákona, když koupil programovatelnou kalkulačku v Tuzexu za bony a prodal ji svému výzkumnému ústavu za Kč, dokonce i pro jistoru přes Bazar Klenoty...
Jak už v jiném vláknu sdělil Karel, od včerejška Voyager 1 po pěti měsících nejistoty znovu správně komunikuje se Zemí. Tady je od NASA krásný přehled s čím právě komunikují jednotlivé obří paraboly systému Deep Space Network ve Španělsku, USA a Austrálii. Která anténa je používána, na jakou vzdálenost a s jakým zpožděním (doba šíření) komunikace probíhá. Ještě se dají (vpravo dole) rozkliknout podrobnosti o datovém toku, vysílacím výkonu nebo úrovni přijímaného signálu.
edit: z aktivity stanic DSN je mj. vidět častá komunikace se sondou New Horizons, což je další veterán, který putuje vesmírem od roku 2006, tedy už déle než 18 roků. Cíl mise bylo Pluto a jeho měsíce, kam sonda dorazila po 9 letech. V oblasti Pluta bylo nasbíráno asi 6 gigabajtů dat a jejich odesílání na Zemi následně trvalo více než 15 měsíců! Nyní je New Horizons vzdálen od Země skoro 9 miliard km, což je zhruba polovina toho, co mají za sebou Voyagery. Také zde je zdrojem energie plutoniový termogenerátor, ale menší než u Voyageru, po startu měl 250W, nyní už bude tak na polovině výkonu - ale dá se říct, že vedle V1 a V2 také NH "stále žije", letí a komunikuje!
edit: z aktivity stanic DSN je mj. vidět častá komunikace se sondou New Horizons, což je další veterán, který putuje vesmírem od roku 2006, tedy už déle než 18 roků. Cíl mise bylo Pluto a jeho měsíce, kam sonda dorazila po 9 letech. V oblasti Pluta bylo nasbíráno asi 6 gigabajtů dat a jejich odesílání na Zemi následně trvalo více než 15 měsíců! Nyní je New Horizons vzdálen od Země skoro 9 miliard km, což je zhruba polovina toho, co mají za sebou Voyagery. Také zde je zdrojem energie plutoniový termogenerátor, ale menší než u Voyageru, po startu měl 250W, nyní už bude tak na polovině výkonu - ale dá se říct, že vedle V1 a V2 také NH "stále žije", letí a komunikuje!
PF 2025!
Na vzdálenost 20,8 miliardy km dnes běží obousměrná komunikace mezi stanicí DNS (Camberra, Austrálie) a sondou Voyager 2.
Ze Země se vysílá v pásmu S (2,29 GHz), výkonem 20 kW, signál od Voyageru v pásmu X (8,4 GHz a 20W) je v místě příjmu na úrovni pod -150 dBm, přenosová rychlost 160 bit/s. Signál putuje jedním směrem přes 20 hodin. Pomalu, ale jistě stále dál!
A dnes (3.1.) vysílá v pásmu X také Voyager1, který je ještě dál. Přijímá stanice DNS Madrid, signál -160 dBm. Takže nedávný přechod na "záložní kmitočet" v pásmu S byl jen dočasný.
Na vzdálenost 20,8 miliardy km dnes běží obousměrná komunikace mezi stanicí DNS (Camberra, Austrálie) a sondou Voyager 2.
Ze Země se vysílá v pásmu S (2,29 GHz), výkonem 20 kW, signál od Voyageru v pásmu X (8,4 GHz a 20W) je v místě příjmu na úrovni pod -150 dBm, přenosová rychlost 160 bit/s. Signál putuje jedním směrem přes 20 hodin. Pomalu, ale jistě stále dál!
A dnes (3.1.) vysílá v pásmu X také Voyager1, který je ještě dál. Přijímá stanice DNS Madrid, signál -160 dBm. Takže nedávný přechod na "záložní kmitočet" v pásmu S byl jen dočasný.
Mám Sharp EL-531A pôvodne batérie občas snou počítam, ale musím dávať pozor, pri zadávaní občas nahodí viac číslic kúpená v Tuzexe 88 roku, tuším 90 bonov. Dôvod kúpi radšej nenapíšemDukeNuke píše:Tak jsem při úklidu objevil kalkulačku
Koupil jsem ji kolem roku 85 v Tuzexu za asi 150 bonů. Pravděpodobně funguje doteď jen proto, že do ní nemohly vytéct baterie. Za dva roky bude mít 40 let.
