Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Chci zjistit jaké maximální napětí by dal vybuzený altík _bez_regulátoru_ zátížený malým proudem při 2800 ot/min?
Jsou někde k mání nějaké charakteristiky? Mohlo by to napětí překročit závěrné Ur vestavěných diod?

no neviem či toto niekto skušal. Ale čo si pamätam, ak niekto na starom traktore používal alternátor iba ako napinaciu kladku, vždy dávali na výstup žiarovku 24V (do svetla, silnejšiu) aby ani nenabudenému altiku nevystupilo napetie nad asi 50V čo bolo vtedy zaverne napetie diod.
Takže možeš skušať...

Neznám parametry alternátoru Bosch 140A (06F 903 023F), ale z mně dostupné literatury znám některé parametry starších alternátorů PAL Magneton bez vestavěných regulátorů nabíjení.

Otáčky počátku nabíjení (1/min): 1 000 [alternátory s max. proudem 35 A a 42 A], 1 100 [alternátor s max. proudem 55 A]
Maximální otáčky (1/min): 10 000

V jedné bakalářské práci uvádí student, že velikost budicího proudu je 5% až 8% hlavního proudu.

Jak velký proud zátěží je potřeba aby u nebuzeného alternátoru závěrné napětí na usměrňovacích diodách nepřekročilo bezpečnou hodnotu netuším. Bez zátěže ale k překročení závěrného napětí dojít může, o tom se píše všude.

A k tomu by se hodilo doplnit UR nějakejch alternátorovejch diod. Kyž jsi to začal s těma altíkama PAL, tak alternátorový diody TESLA (pravděpodobně výroba Rožnov) typu KYZ61/KYZ66 měly špičkovej závěr 150V opakovatelnej, 180V neopakovatelnej, obdobný typy v řadě KYZ70 až 74 a KYZ75 až 79 (opačná polarita pouzder) měly opakovatelnej špičkovej závěr 50, 100, 200, 300 a 400V a neopakovatelnej 60V, 120V, 240V, 360V a 480V. Katalog přitom neuváděl ani kapacitu přechodu, ani dobu zotavení (kvůli max. pracovnímu kmitočtu), ale podle maximálního propustnýho napětí 1,1V u všech typů to úplně obyčejný usměrňovačky (jako byly například řady KY70x nebo KY130/x - 132/x) nebyly. Přitom pro případ svařování elektrickým obloukem na kastli auta se důrazně nařizovalo odpojení baterky i alternátoru od kostry, aby případný napěťový špičky neohrozily alťasový diody.

OK. Takže s připojenýma diodama bych to měřit neměl.
Magneto v motorce prý dá až 180V.
Zůstává otázka jaké největší napětí by dal plně vybuzený altík bez diod?

Pokud by jsi připojil výstup usměrňovače z alternátoru přímo na buzení, alternátor by se vybudil na takovou úroveň, že by se rotor magneticky nasytil. Vzhledem k tomu, že zároveň tvoří ohmickou zátěž, napětí by se ustálilo někde nad provozní hodnotou a kdo ví, jestli by to budící vinutí ustálo. Kdesi jsem narazil na nějaký návod na svářečku z nějakýho autoalternátoru, který byl ale buzen z externího zdroje. Někde bylo psaný, že dal přes 100V, ale diody musely být vyměněny za jiný typ.

misocko píše:Stare alternatory boli konštrukčne na svojom maxime prúdu (vedely dodať len niečo malo ponad svoj nominal) takže sa preťaženim nepoškodili. Otázne je či diody znesu skratový prud a ako su na tom konštrukčne dnešne alternátory.
Nasiel som ich regulačne obvody s LIN komunikaciou a bez komunikácie, pekne...

Ani jeden nedisponuje LIN komunikáciou..

jo, stava sa mi to. Poplietol som to

Pokud samotný alternátor s malou zátěží roztočím, nabudím, pak baterii odpojím a altíkem točím dál, vystačí si altík sám bez cizího zdroje buzeni tj. bez baterie?
Pokud ano, Jak se v takové konfiguraci zachová po výrazném skokovém zvýšení odebíraného proudu?