Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Moja disketa je modrá. V hornom rohu je napísané ako keby HD. Na zadnej strane je číslo A082A2H. Ešte v plaste vyrazené made in e.c.

To je jako kdybys řekl, že moje auto je modré, na spz má HD a VIN je A082A2H. Těžko z toho usoudíš, zda je motor v pořádku.
Buď si půjč, nebo kup USB disketovku. Jinak, než tím že to zkusíš, to nepoznáš.
Já jen považoval za nutné upozornit, že hodně starých disket přečíst lze. Tudíž varianta je rovnou vyhodit dle mě špatná.

Snadno se kopírujou...CD sice též ale, už vyžadujou trochu znalosti
v práci se soubory a podpůrnej SW, diskety ne. Žial, kapacita je malá
nepřenese ani jednu fotku...

kutilmil píše:Ja ked dam tu disketu citat tak pise ze disk neni naformatovany. Teraz nevim ci je zla mechanika alebo disketa...

Zkusit vyčistit mechaniku a pokud to nepomůže zkusit další mechaniky. Pokud disketa nepůjde přečíst ani při vyzkoušení v několika mechanikách pak bude zřejmě záznam na té disketě už nepoužitelný.

Opět ze zkušenosti chci upozornit na to, že i když jdou soubory ze staré diskety zkopírovat tak to ještě nemusí znamenat, že data v nich jsou bez poškození. Nejednou se mi v minulosti stalo u disket uložených delší dobu, že některé bajty v tom či onom souboru měly jinou hodnotu než měly v době zápisu. U textových souborů to až tolik nemusí vadit a u kratších textových souborů si toho lehce všimnete. U binárních souborů jako jsou spustitelné soubory EXE nebo knihovny DLL to je problém, který se projeví až za běhu příslušného programu a za určitých okolností pak program neočekávaně havaruje. U specifických binárních souborů mohu být určité části dat v nich z hlediska programu, který je bude vyhodnocovat třeba i nesmyslné což bude signalizovat problém, ale pokud budou změny ne natolik patrné tak z toho mohou být v podstatě částečně tzv. falešná data s těžko poznatelnými vadami, které případ od případu někdy mohou a jindy třeba ani nemusí vadit.

No tak třeba u CP/M jsi mohl disketu po formátování (popsáním E5h) zkontrolovat čtením na součet a hned jsi věděl, jestli je dobrá či špatná. A bylo vuřt jestli to byla 8", 5,25" či 3,5" libovolný hustoty. A taky se z vadných sektorů dal udělat skrytej RO soubor, takže se ty vadný sektory nikdy nepoužily. A u vyšších verzí CP/M byl v adresáři kontrolní součet souboru, takže jsi věděl že bylo čtení OK.

Valdano píše:... u disket uložených delší dobu, že některé bajty v tom či onom souboru měly jinou hodnotu než měly v době zápisu.

Blbosť. To si pletieš s USB fleškou, tam sa zmení obsah a ani o tom nevieš, veselo kopíruješ poškodené súbory a fotky. Na disketách sú dáta uložené v sektoroch (1 sektor je 512 bajtov), a každý sektor má hardvérový (alebo RAW, neviem ako to nazvať) kontrolný súčet (CRC). Ak sa načíta sektor nesprávne, hneď to napíše chybu.

Ale za to vadná pamäť v počítači robí to čo popisuješ. Niekde sa dačo zmení v kopírovanom súbore a akože nič. Alebo napálené programy na CD nejdú spustiť. Ja som takto prišiel na to že sa mi na notebooku pokazila pamäť. Všetko fungovalo, ale pri prekopírovaní veľkého archívu mi to pri jeho teste hlásilo CRC chybu v zopár súboroch. Pri druhom prekopírovaní zrazu všetko v poriadku. Tak som ešte čo to kopíroval a testoval, až som zistil že to naozaj hnevá. Test pamäte preukázal vadný jeden modul, robil nejaké chyby. Keby som nerobil s archívmi, tak by som na to ani neprišiel, a veselo poškodzoval napríklad filmy ako by som ich kopíroval. Lenže od určitého času všetko čo dávam na flešku zásadne pakujem do archívu, hoci aj bez kompresie (jpg sa už moc nedajú stlačiť a iba to spomaľuje).

Tiež existujú DOSovské vírusy, ktoré menia obsahy súborov.


Disketu by som dal prečítať niekomu kto ešte používa disketovú mechaniku a diskety, a teda zaručene vie že jeho mechanika funguje.

PotPalo píše:Tých 5 rokov je k smiechu. Je to o nekvalite a alibizme za šmejdy. Nevydrží to, tak to vyhlásime za všeobecnú vlastnosť a sme z obliga.

Jako v případě náhradních baterií v klasických mob. telefonech - "Životnost baterie 6 měs. ode dne prodeje" (psávalo se povinně na paragony). Ale ono tohle chování bylo častější, i v servisním manuálu k jednotce Teac FD-55 jsem jednou četl něco jako: "produkt lajf - tři járy". Houby s voctem, Japončíci, řekl jsem si tehdy. No a příklady dnešního kurvítkářství ani nemá cenu zmiňovat.

Skladuju dodnes diskety s mým prvním "dospělým obsahem" (data pro elektro CAD Sanops, předchůdce LSD2000) od roku 1990!

houmr píše:V práci pracuji s 3,5 disketami stále často a moje zkušenosti jsou:
- čím starší disketa, tím spolehlivější
.
.
.
- vadná disketová mechanika se samozřejmě také někdy objeví

Vidím to stejně.

konosuke píše:Tak například, 5.25" (DD) diskety Polaroid se pyšnily sloganem "lifetime warranty"...

A dnes se typicky u navigací k výrazu "doživotní aktualizace" dodává, že to souvisí s deklarovanou životností výrobku a nejde tedy o možnost aktualizací po dobu žití kupujícího (jak je většinou chápano).

Ještě bych měl připomenout, že USB mechanika má charakter zařízení Mass storage a programově k ní nelze přistupovat stejně, jako k mechanice s kšandou v běžném (dnes už starším) PC. 720ku mi nenačetla ani jedna. A v různých nestandardnostech, jako "ochrana proti kopírování", atypický obsah "v rezervovaných oblastech", se téžžž nechytá, ani při pouhém čtení.

Mass storage? Moje sa hlásia ako USB flopiny, nie mass storage. Mne 1,44MB USB flopina bežne číta aj zapisuje 720kB diskety. A dokonca aj formátuje. Ale zrejme to vie iba štandardné formáty. Ochrany a atypické kapacity teda majú smolu. Podotýkam že pod Windows XP.

Ešte ma napadlo, či je oná disketa vôbec pre PC. Pokiaľ bola nahratá na Didaktiku Kompakt (720kB), tak to PC neprečíta, lebo tam je iný systém súborov.

USB floppy patri do specifikacie mass storage.

Napiste mi niekto adresu, pošlem vám disketu a potom mi to pošlete mailom

Proč ne, ovšem zabezpečení média proti degradaci obsahu jest věc nesnadná. Do kartonové obálky bych to nedával, ani do bublinové. Spíš do slušného balíčku, s objemovou rezervou (místo okolo diskety). Anžto vadí všechno - horko, zima, vlhko, mechanické rázy a magnetická pole.

Velký půlcoulový devítistopý magnetický pásky, co byly u sálových počítadel, měly pro přepravu pásků plně uzavřený škatule z ocelovovýho 1,5 mm plechu. A pro sichr jsem ji měl ještě omotanou alobalem.
Metoda zápisu byla NRZ1, to znamená, že 0 a 1 lítaly po hysterezní křivce domén na pásce od jednoho vrcholu k druhýmu. Takže nejtvrdší magnetickej záznam, jakej se dá asi udělat. No a stejně, když jsem jel pro nějaký testy do pražskýho Elorgu, tak se v krtkovi v těch ruskej Mytiščínskejch vagónech zápis na pásce nabořil. Podruhý jsem dostal řidiče a jeli jsme autem a dovezli čitelný.
Když nevíš, čím to počťáci povezou, tak bych neriskoval.

Si může tu USB disketofku koupit, vyzkoušet a vrátit do 14 dnů...

Celeron píše:No a stejně, když jsem jel pro nějaký testy do pražskýho Elorgu, tak se v krtkovi v těch ruskej Mytiščínskejch vagónech zápis na pásce nabořil. Podruhý jsem dostal řidiče a jeli jsme autem a dovezli čitelný.

Tramvaj taky měla místečka, kde pohyb s disketou nebyl bezpečný. Ono když někde tečou stovky A, tak to magnetické pole už si cestu najde....