Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Odpory 1R ve skutečnosti na prototypu nejsou zapojeny, čas vzrůstu řídím napájením budičů v rozsahu 8V až 14V.

Například u spínaného zdroje, kde je mrtvý čas 1us ( s odpojeným trafem, to znamená, že jede bez zpětné vazby a s plnou střídou) mrtvý čas taky není vidět, ale když výstup tranzistorů zatížím žárovkou, tak se mrtvý čas viditelně objeví.

Mate mě to, že se mrtvý čas u zesilovače neukazuje, i když tranzistory zatížím žárovkou, přitom můstek zesilovače je zapojený úplně stejně jako můstek zdroje, včetně stejných součástek, jen s rozdílem, že zesilovač musí mít zapojenou kladnou zpětnou vazbu.

2A budič dle pokusů nestačíl, hrana byla dlouhá 500ns, nešly použít, ve zdroji by se to ještě nějak vsáklo. ale u zesilovače už ne.

Zatížení žárovkou je samozřejmě proti středu, nebo mostu.

Rozhodl jsem se, že zesilovač budu řídit pravoúhlým oscilátorem stejně jako zdroj a dám do zpětné vazby DC servo s neinvertujícím integrátorem.
Tím je otázka mrtvého času vyřešena, děkuji za příspěvky.

Obávám se, že se pro ten tranzistor nic nezmění.
Ten náboj z Drain musíš odést a jestli je to 100nC, tak je to 100mA po dobu 1us. Je úpně jedno, že už máš na Gate 0V.
Kolik Ti teče tou žárovkou ? dej tam 500W a uvidíš, že se ten death-time ukáže
Pokud Ti v mrtvém čase nezajistí komutaci indukčnost, tak ten náboj musíš nabít odporově tím horním tranzistorem a ztráty narůstají s napětím a je celkem jedno, jak dlouho to trvá.

100nC 1A -> 100ns
Mezi kolektory dáš 100R odpor 10W
Při 100V napájení tam potěče špičkový proud 1A
Je to nelineární, ale při 10V na tranzistoru jsi už odvedl cca 90% náboje
Na odporu bude špičkový výkon 100W po dobu 90ns pak to rychle klesne a napětí vyletí nahoru, takže energie na odporu cca 10uWs
Kdyby tam ten odpor nebyl, tak budou proudy větší, děj kratší, ale ztracená energie stejná a při hraně nahoru na tom horním tranzistoru.
Při 500kHz jen tato část ztrát 5W.
Při 300V napájení 15W.

Zkusím žárovku 500W, možná je to tím, že u zdroje se mrtvý čas ukáže i při zátěži 100mA že jede na 43khz.

Samponku, všechno je to popsané v datasheetu jako časy při odporovém spínání.
Ty časy platí pro uvedené proudy (u IFX94N50 je to 47A), pro nižší proudy se rozpínací časy úměrně prodlouží.

Pokud to chceš používat i pro menší spínané a hlavně rozpínané proudy, tak je dobré si chování toho tranzistoru definovaně odměřit, aby jsi věděl, co se potom v tom zapojení děje a na co si máš dát pozor.

Je to horší, než jsem počítal, i se zkratovaným Ugs musíš nabíjet výstupní kapacitu Coss, ztráty asi 5x větší.

S takovým tranzistorem jde udělat bez problému měnič 4kW na 400V, ovšem jen tak do 100kHz a s komutací zajištěnou indukčností trafa.

Driver potřebuješ asi na 1/4 komutačního proudu, UCC21540 by mělo pro začátek stačit.

V tomto jsou lepší SiC MOSFET. S tranzistorem C3M0065090J jsem dělal obdélníkové pulsy kratší než 60 ns s opakovačkou okolo 1 MHz.

Může začít s nějakým levným papírákem G3R350MT12D a pak trochu přidat UJ4C075033K4S

danhard má pravdu, při použití IXFX94N50 to na 500khz nejde kvůli velké Coss, která je 1n4, musím použít C3M. vyhovuje Vds 650V

Na tranzistory jsem věšel ještě transily, já měl několik tranzistorů v sérii (asi na 12 kV), ale od věci to nebude ani v tvém případě. Na každý tranzistor jsem dal v sérii 3 ks SMCJ250A.

EDIT: pokud chceš rychlou reakci, tak asi nejlepších výsledků dosáhneš s transily od STM.