Kdyby čistě náhodou někdo potřeboval vědět vo čem je řeč. Jinak originál od amíků otavenej není, je broušenej a při pohledu do zkumavky je v řezu sklo zelený. No a drží, nepraská.
Já jsem musel do Kavalieru dodat na otavení vnitřní válcovej kalibr z uhlíkových elektrod do pece. Bez toho se ty zkumavky nedaly kvůli otavu nasadit na spodní díl.
Zajímavý taky je, jak ti skláři umějí přesně udělat zkumavku z tý borsilikátový trubky. Když jsme zkoušeli vyzařování HID hořáku (bodový zdroj) na matnici, byla kresba osvětlení plochy kruhová a v tom kruhu naprosto rovnoměrné intenzity, to zmamená že dokázali udělat polokouli se stejnou tloušťkou stěny.
A jedna jak druhá. A že prý ruční práce. A to byl matroš trubky dražší než práce. Tenkrát, 2006 stála jedna zkumavka 42 kaček.
Čím měřit nízký tlak vody?
Moderátor: Moderátoři
-
tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
-
tomasjedno
- Příspěvky: 6547
- Registrován: 11 říj 2008, 00:00
- Bydliště: ZZ9 Plural Z Alpha
Povrchové napětí je jen model dobře popisující chování hladiny kapaliny. Žádná povrchová pružná blána, která by ho realizovala, tam ale ve skutečnosti není - je to jen výslednice všesměrových přitažlivých a odpudivých sil mezi molekulami kapaliny, která způsobuje, že se kapalina snaží minimalizovat plochu svého povrchu, jako by tam ta blána byla.
V okamžiku, kdy ta kapalina je ztuhlá a ty tam uděláš vryp, tak ten model blány s povrchovým napětím už nefunguje, nepopisuje chování systému.
P.S. Píšeš, že je/není v rovnováze. V rovnováze s čím? Se silami mezi molekulami? Vždyť je jejich výslednicí.
V okamžiku, kdy ta kapalina je ztuhlá a ty tam uděláš vryp, tak ten model blány s povrchovým napětím už nefunguje, nepopisuje chování systému.
P.S. Píšeš, že je/není v rovnováze. V rovnováze s čím? Se silami mezi molekulami? Vždyť je jejich výslednicí.