Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Vlastně teď, po vyvětrání hlavy při venčení psa, mi došlo, že tebe vlastně zajímá efektivní proud na AC straně, protože tím kondem omezuješ příkon do té ohmické záteže. Ale hlavně mi došlo, že když už znám střední proud na DC vstupu měniče, tak znám výkon odevzdávaný na AC straně (do odporu R=1,5 Ω), nemusím už nic integrovat a tím RC obvodem teče Ieff = 2*U*√(f*C/R) = 855 mA.

tomasjedno píše:[A máš tam chybu.

Pochopiteľne.

855mA odpovídá tomu, že se krátkého kousku UTP drátku kouří, 560khz jím protéká s velkým odporem, nahrazen lankem a to už se nezahřívá.

Ty to používáš jako rušičku v pásmu středních vln?

Ak je RC<<1/f, tak energia prenesená cez kondenzátor v jednej periode je jedna polovica U na druhú krát C, pričom druha polovica sa prekúri na odpore R, bez ohľadu na jeho veľkosť. Krát počet periód za jednotku času potom dáva prenášaný výkon. No a z výkonu a napätia potom možno spočítať Xc ako výkon podelený štvorcom napätia.

Děkuji. Není to rušička, ale dělám pokusy s výkonovým čtyrkvadrantovým zdrojem třídy D oscilátorem pravoúhlého průběhu a snažím se zvyšovat amplitudu a frekvenci, abych zjistil kde je mez při použití SiC mosfet v mostu.
Rozdíl oproti mosfet první generace a SiC C3M je výrazný.
S rostoucím napětím (500V 600khz)se objevují věci, které se při 320V neobjevují a teprve je zkoumám.

samec píše:Ak je RC<<1/f, tak energia prenesená cez kondenzátor v jednej periode je jedna polovica U na druhú krát C, pričom druha polovica sa prekúri na odpore R

Ve skutečnosti kondenzátorem projde za jednu každou půlperiodu energie 2*U²*C (kde U je amplituda obdélníkového průběhu střídavého napětí), tedy za jednu periodu 4*U²*C a ta se také celá spálí v odporu R.
Udtud výkon P = 4*U²*C*f a
efektivní proud Ieff = 2*U*√(C*f/R) a
efektivní napětí na odporu R Ueff = 2*U*√(C*f*R).
Dává to tedy stejný výsledek, jaký jsem odvodil minule jiným postupem.

Edit: Asi jsi měl na mysli nikoli AC obdélníky, ale obdélníky DC (tedy s dvojnásobnou amplitudou Udc) a chtěl říci, že v jedné periodě dojde k nabití kondu energií 1/2CUdc² za současného spálení stejné energie v odporu, a následně k vybití kondu, opět za současného spálení stejné energie v odporu. Pak tedy souhlas.

samec píše:No a z výkonu a napätia potom možno spočítať Xc ako výkon podelený štvorcom napätia.

Počítat takto reaktanci kondenzátoru je velmi novátorské, ještě kdybys uvedl jaké napětí máš na mysli a pak honem na patenťák!
Zkus si to pro jednoduchost aplikovat na sinusový průběh