Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Otázka je, kde se vloudila chybička? V konstrukci, nebo to už někdo "opravoval" podle Kottka nebo firemního manuálu? Nedávno jsem tady upozorňoval na tvrzení rozpisky součástek, že v AZK405 a AZK401 jsou požity dvouwattové odpory a skutečnost že jsem tam našel 5 a 10W a - vypadá to nebastleně.

On je v rozpisce ten odpor napsán jako 1W drátový. Vzhledem k tomu, že tehdejší odpory byly větší a drátový je dost přetížitelný, to asi tolik nevadilo.
Jinak podobný problém se žhavením odporu v sérii s usměrňovačem - tyristorem právě kvůli zatížení střídavou složkou byl i u TV řady Olympia, po nějaké době tam Tesla zvýšila jeho dimenzování z 6W na 10W. Tam to mělo "vtipné" důsledky - odpor byl zapájen v plošáku, pod kterým byly ventilační otvory. Jak topil, vyhříval se cín, kterým byl zapájen. A po čase při spuštění TV prskla směrem dolů kuličky cínu a už nenaběhla. Přitom měření ss měřákem neukazovalo nic podezřelého.

Já už měl radio opravované - místo R16 jsem měl na původních vývodech napájený rozměrově větší, vinutý rezistor bohužel už bez popisu wattáže ale vizuálně rozhodně tak 3W, možná více, a hlavní elyt hned vedle lehce očouzený a evidentně se stopami působení velkého tepla. Sousední R17 téměř beze stop tepla a stále troufnu si říct originál hliněný. Koncem týdne bych měl mít šasi původně na ND ještě s origo hliněným R16, šasi bylo asi ještě neopravované, kdyžtak prozkoumám a hodím fotky DPS v tomto místě.

Otázkou je jak se k tomu stavěli dobový opraváři - jestli bylo přehřívání R16 známý problém a pro jistotu se při servisu vyměnil za výkonově větší, anebo se tam jen dal ten co byl po ruce, kolik bylo Juniorů v oběhu a kolik se jich spravilo nebo dochovalo až do dnešních dnů samozřejmě těžko říct..

Jsem rád, že se věc díky Masarovi vyjasnila . Může se to hodit třeba při návrhu velkého trafa a seriozním určení potřebného průměru drátu - odpor R1 ve schematu simulace si lze beze změny výsledků představit zapojený ještě před diodou směrem ke zdroji , třeba vinutí trafa . Pak bude jeho část
či celý součástí "vnitřního odporu" trafa , čili odpor sekundáru + odpor primáru / (převod trafa)² a efekt.proud bude trafo ohřívat více než je na první pohled zřejmé z výst. ss proudu za usměrnovačem .

Možná pro doplnění představy, co simulační program umí krom výpočtu střední nebo efektivní hodnoty proudu napětí - také třeba okamžitý výkon nebo jejich spektrum ve frekvenční oblasti viz obrázek .A dalších spoustu věcí . Jo, kéž bychom kdysi měli něco takového jednoduše naučitelného , když jsem ještě počítal obvody ve vývoji v Tesle na logaritmickém pravítku..... .

Má to samozřejmě také mnoho omezení použitelnosti , třeba na vf , ale
s dobrým odhadem parazitních prvků součástek to lze zjednodušeně použít i na oscilátor na 100 MHz .

VojtaP91 píše:Už jsem zkoušel připojit radio přes autotrafo na snížené napětí 220V a změna minimální, napětí byly blíže hodnotám ze schematu, ale rezistor stále hřál jak blázen už po pár minutách.

C24 je nový a po další kontrole je OK, C25 naměřen čínským bazmekem 12p místo 10p, nechal jsem ho tudíž původní. ECL82 jsem měřil celou mimo žhavení, je to popsané pin:napětí
1:5V, 2:12.4V, 3:1,8V, 6:184V, 7:166V, 8:12.6V, 9:84V
Každopádně i ECL se hřeje celkem dobře, je to méně než EZ80 ale také celkem horká bohužel zrovna tu jedinou nemám abych ji vyměnil a alespoň jsem na ní měřil napětí které na pinech popsané v Kottekovi seděly, plus mínus zvýšené napětí ze sítě

Špatné vakuum, tímhle způsobem ale nezměříš. Alespoň orientačně by mohl pomoci BM 215.
Mohlo by něco naznačit, pokud změříš proud, který odporem teče. (Jestli alespoň řádově odpovídá parametrům elky)!
Pročetl jsem tedy vlákno a spočítal si výkonovou ztrátu na odporu. Vychází mi 1,6W, což je nějak moc. Také proud, který vychází ze spádu napětí 18V na odporu 200ohm je 90mA, což neodpovídá Tebou udávané hodnotě 55mA.
Také by se teoreticky elektronka mohla rozkmitat. Potom by tyhle hodnoty neměly žádný smysl. Takže snad osciloskopem prověřit.

Já nevím, proč se tu pořád řeší, že se nějaká elektronka hřeje. To už tak elektronky, obzvlášť koncové, dělají.

ohřev elektronky se neřeší . . .
řeší se velký proud na R16 a jeho ohřev.
. . . nemůžu se zbavit dojmu že tazatel něco dělá úplně blbě a minimálně to blbě měří . . .
viz. hned první obrázek se zapsaným napětím

A co ti na tom prvním obrázku přijde divného?

Já nevím co bych mohl špatně měřit, určitě, pokud něco dělám blbě se rád nechám poučit s tím nemám problém, jen nevím, co bych na tom mohl naměřit špatně..

Pokročil jsem - předimenzoval jsem výkonově odpor R16 z 1W na 220R / 10W (klasický výkonový Tesla na stojáka WK66951) a situace mnohem lepší, rezistor se lépe veze do šasi než klasický axiální, poklesla teplotana jeho plášti a problém zahřívání/pálení se zdá býti vyřešen, ani po 1 hodině provozu se nezahřeje tolik, jako původní 3W axiální.

U druhého šasi po průzkumu je opět místo R16 naletovaný už vyměněný 200R 1W dokonce drátový ,,hliněný,, a elyt (byť už měněný dle pájení na DPS) stejně jako v prvním šasi nese známky tepelného působení v místě R16

Prostě to tehdy Tesla blbě navrhla. Dokud bylo v síti spíš podpětí, nějak to ten drátový odpor vydržel

No, evidentně u tohohle typu zrovna tenhle drátový 1W odcházel.

V mých 2 šasích byl u obou vyměněný, a i dle netu a páru obrázků co je k nalezení byl vyměněn tak v 90% asi během servisu po x letech.

Ale upřímně jsem rád že se to povedlo i s velkou pomocí všech tady vyřešit, a že jsem se dověděl zas něco nového

Však taky podpětí v síti není běžné už od spuštění Dukovan

Jo, tak při spuštění Dukovan jsem ještě nebyl na světě..

Teď jsem dostal na stůl Tesla 612A a odpor TR503 ve zdroji v pozici R25/1k6 je drátový 2W, bez odpáleného tmelu, blízký drát má opálenou izolaci a možná měl i kontakt a blízký asfaltový kondík C25/M1 má puštěný hezký asfaltový krápník

Takže obdobná konstrukční "vlastnost"

Ještě dotaz. Někdo do toho rádia dobastlil kondenzátor 5µ/3 500V mezi síťový přívod a šasi. K čemu to mohlo sloužit?
https://www.hrcs.cz/schemata/ts612.pdf