Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Připojený symetrák se tváří, jako transformovaná impedance antény na 75 Ω.
U antény ji stejně transformuješ na stejnou impedanci pro koaxiál, takže konec koaxu se bude vůči vstupu tvářit stejně, nic nerozladí tak, že bys musel sahat do tuneru.
Takže symetrák odpoj a dej tam samce ISO.

Koukal jsem na ty korekce a ty hodnoty v nich jsou opravdu divné, dokonce nejsou stejné na stejných pozicích v obou kanálech. A liší se i od 632A a podobných typů.
Tak si raději opiš ty, které tam skutečně máš.

...

Dík za tip Patriku a Hille. Ta krpa s DC vazbou poťák hlasitosti do MBA810 je tam dál. AR je z roku 1978 a ty novější modely rádií s oddělovacím kondíkem se začaly dělat až 1980. Asi na to dřív nikdo nepřišel.

Dokuď ten poťák byl nový, tak to nevadilo...

Asi sem dávám tu protichrasticí úpravu k potenciometru na vstupu MBA810 pro většinu z vás zbytečně, ale třeba se najde ještě někdo další, komu vysvětlení nestačí.

Vlastně by mě zajímalo, jestli by nestačil jen odpor na zem z běžce poťáku bez oddělovacího kondenzátoru. Pokud je proud do vstupu malý, mohlo by to stačit.

xsc: ne, nestačil.

Stále tam bude problém s průtokem ss proudu přes potenciometr a z toho vznikajícím chrastěním při pohybu jezdcem. Kromě toho ten odpor (dle hodnoty) změní průběh regulace potenciometru.

Prostě ten odpor by vůbec nic neřešil a jen škodil.

Na regulačním potenciometru AC signálu nikdy* nesmí být DC složka.

(*) až na odůvodněné či úmyslné případy.

JirkaZ píše:...Kromě toho ten odpor (dle hodnoty) změní průběh regulace potenciometru.

Prostě ten odpor by vůbec nic neřešil a jen škodil...

Tak z hlediska průběhu regulace škodí stejně i ten za oddělovacím/vazebním kondenzátorem, ne?
Ale velký význam to vzhledem k použité hodnotě (100k) nemá.

Ano, to škodí taky, navíc to může při nevhodné volbě kapacity být frekvenčně závislé v akustickém (tedy slyšitelném) pásmu.

Nicméně kondenzátor prostě eliminuje DC složku na potenciometru a když bude impedance potenciometru v jakékoliv poloze (myšleno běžce) << impedance vstupu MBA (i s odporem 100k), tak není co řešit.

No přesně. A pokud jde o tu ss složku, tak ta samotná ničemu nevadí, vadí až to, že se při nedokonalém kontaktu běžce vytváří při pohybu parazitní nf signál. Takže pokud je ss napětí na tom odporu vzhledem k střídavému nízké, je to jedno.

S tou péčí o změnu vlastností koncáku zařazenímtoho RC článku bych to nepřeháněl, ta bezchrastivá životnost potenciometru je nesrovnatelně větší výhoda, než to, co se tím ztratí, hele:
i vstupní proud MBAčka (kolem 0,5 µA, na vstupu je Darlington) stačí na to, aby ten poťák začal chrastit, napřed při pohybu, pak i v klidu.
Stejně odcházel potenciometr hlasitosti například v těch lampových zesilovačích, kde tekl běžcem mřížkový proud.
A přepočteno na napětí je to 50mV na odporu 100 kΩ, což je víc, než efektivní úroveň vstupního signálu. Pro plný výkon potřebuje v tomto rádiu koncák na vstupu efektivní napětí signálu 55 mV, ale kdo z něj tahá plný výkon?
Obvykle je potenciometr vytočený tak do třetiny, nejvýše poloviny dráhy, takže napětí na vstupu švába je kolem 5 mV. Taková úroveň to chrastění nepřeřve.
Při tomto vytočení má potenciometr 47k/G (bez odboček) výstupní odpor kolem 5 - 7 kΩ, takže nějaký odpor M1 paralelně připojený ke vstupu zesilovače znamená zátěž doslova zanedbatelnou. A samotné MBAčko má vstupní odpor kolem 5 MΩ, to tu "emjedničku" taky pozorovatelně nezmenší.
A vliv vazební kapacity? Ten se dá spočítat jednoduše: časová konstanta článku RC složeného z odporu M1 a kapacity 100n je 10 ms, tomu odpovídá dolní frekvence, na níž poklesne výkon na polovinu, 16 Hz. Jak se to asi projeví na celkovém kmitočtovém rozsahu zesilovače? Dobrá, tak tam dáme kondík 150n a jsme s dolní frekvencí pod 11 Hz. Stačí?

Proboha, vždyť to je blbej MBA810. Tomu se už zvuk víc pokazit nedá.
Kterej blbec ho v Bratislavě zapojil bez vstupní kapacity, to už se nedozvíme. Ale kurvit i ty nejjednodušší věci tam patřilo ke stylu.

Rovnako to skurvili aj v prenosnom radiu Domino. Postavit velky receiver s tym IO, to bol tiez napad...

rnbw: no, ona je otázka, co měli k dispozici...

Teď se mi nechce hledat v historii a porovnávat data vzniku jednotlivých zařízení a součástek.

Kromě toho: když něco bylo v katalogu, tak to vůbec neznamenalo, že je to normálně ke koupi (a to ani pro podniky).

Vše bylo nutno "naplánovat", někdy i několik let dopředu. Něco jako dovoz prakticky neexistovalo. Ze Západu vůbec ne a ze "ZST" omezeně a opět pouze "plánovaně"...

Je pravda, ze iny IO asi vtedy nebol. Ak neboli ani tranzistory, tak mozeme byt radi, ze tam nie su lampy...