Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Včera jsem si písknul generem kam až slyším. No nevím, jestli se nějak moc honit za vejškama, nad 14 kilo neslyším už ani ťuk. A nezáviďte, staří budete jednou taky a třeba to bude ještě horší.

Já končím při podobných nic neříkajících testech na 12kHz a vejš ani ťuk. Ale zatraceně rychle poznám dobrý bedny nebo sluchátka od špatných. To vůbec není o tom jak vysoko ještě slyšíš jednu izolovanou sinusovou frekvenci. To nejdůležitější se navíc odehrává někde mezi 200Hz až 6kHz, kde vzniká barva zvuku. A o tom právě rozhodujou repráky a výhybka. Někde mezi 2-8 kHz jsou největší slyšitelné rozdíly mezi výškovými repráky. Ne ve frekvenčním rozsahu, ale ve směrovosti, v zabarvení, zkreslení a ve schopnosti přenést tranzienty. Přínos lepší výšky není v tom, jestli zahraje 19 nebo 22 kHz, ale ve středním pásmu.

Většina audiofilů je vyššího středního, až důchodového věku. Ani jeden z nich už dávno 14kHz neslyší a polovina by na audiometrii skončila na deseti. Přesto slyší vady aparatury velmi dobře.

Vždycky se usmívám, když někdo, kdo o sobě tvrdí "já jsem už hluchej jak poleno" vyvalí oči, když má šanci slyšet něco lepšího. "Ty vole, já tam najednou slyším co tam nikdy nebylo!" (Jestli to potřebuje k životu nebo ne, to už je věc jiná.)

Je to tak, jak píše ransom. Není vůbec podstatný do kolika jede ten či onen výškový reproduktor a osobně mne maximální přenášený kmitočet u výškáčů nikdy nezajímal. Co je platný, že ARV161 technicky umí 18 nebo 20kHz, když už od 5kHz je ten reproduktor velmi problematický - směrový a prolezlý rezonancemi a break-up-y. Nebudu tvrdit, že nepoužitelný a že nic horšího jsem v prackách neměl (páč ARV360x je ještě horší, protože je špatný v celým svým přenášeným pásmu), nicméně od slušnýho výškáče má daleko. A to teď nebudu srovnávat s nějakýma věcma jako Satori, Bliesma, SS Illuminator apod., ale reprákama za 500Kč jako zmíněný ND25FW, BC25TG15, SB19ST-C atd. A je to opravdu tak, že vyzkoušením třeba odladěné kombinace ARN565 + ND25FW nahlédneš do světa, kde začínají skutečné rozumně znějící bedny...neboli hifi entrylevel.

Nojo, třeba se jednou polepším a pořídím sestavu za půl mega, co má můj kámoš.

Tak já osobně bych nedal 8000€ za obyčejné 2,5-pásma typu "7+7+1,1"...a že je tam nápis Dynaudio Contour by na tom nic nezměnilo. Ale opticky pěkná sestava.

To je cena beden? A co ten zbytek? Copland 170K CZK, Meitner 210K CZK, Moon 70K CZK a roční předplatný jsem se zapoměl zeptat.
To jsou pálky, co?

No tak hlavně když to má sametové basy a křišťálové výšky.

Kdepak tohle. Ale takový Transiwatt nebo Tesla 820 a k tomu bedny Elektronika Praha polepené tapetou. To je hiend.
Tyhle drahé komponenty jsou duchařina. Nebo snad ne?

Hlavně když člověk stárne, (stačí po 30cítce) tak uši už nejsou to co bývaly. Párkrát jsem o tom četl, a celá ta tíha na mě dopadla v momentě, kdy mě mladej u nějakého driveru říká - to nepříjemně píská, ty to neslyšíš? No a v té chvíli si uvědomíš, že takovýhle drahý audio kraviny jsou pro tebe úplně zbytečné. Já tohle mám na paměti vždycky když dojde na nějaký kvalitní audio :-/

Jsou to opravdu pálky. Ono důležitý je v tom umět najít nějakou rozumnou hranici. Špičkový zvuk lze pořídit rozhodně pod polovinu nákladů, jen člověk nesmí propadnout různým žvanilům, prodejcům hadího oleje a nechat se zlákat lasklýma kabátama. Totižto u těhle sestav člověk často platí víc za značku a vnějšek, než vnitřek. Ve finále pak stejně zjistí, že nejdůležitější je nahrávka. Odbytý a zfušovaný mastering již nezachrání žádný hi-res formát a ani sestava za miliony. Základem domácí sestavy je pak rozumný poslechový prostor a bedny. Pokud jsou tyhle tři podmínky splněny, hraje to obstojně i na ten Transiwatt. Samozřejmě lepší železo to posune o kus dál a celá sestava by měla být tak nějak rozumně vyvážená.

Průser těch drahých zařízení je často v tom, že ignorují zásady korektní konstrukce a místo toho nabízejí exkluzivní materiály a krásný design. Třeba zrovna ty bedny na obrázku jsou ukázkou nevhodné koncepce. Příliš malá kalota bez WG napojená na příliš velký středobas. Jinak jsou ale krásné. Až uživatel zjistí, že cosi na středech není košer, výrobce mu nabídne ještě vyšší model. Přitom by to vyřešil kus plastu za kilo.

TheLastUnicorn píše: Možná by u druhýho páru nebylo odvěci vyzkoušet tu bednu osadit opravdovým výškovým reproduktorem. Pokud vím, k ARN56xx existuje dnes již několik výhybek s vícero cenově dostupnými výškovými reproduktory. Námatkově vím o Dayton-u ND25FW-4 nebo Visaton-u SC10. Skutečný výškový reproduktor posune tu soustavu úplně jinam.

Dnes jsem chvíli zkoumal tu druhou sadu beden. Původně jsem si myslel, že to je taky Soprán kterej je přebastlenej místo plastových cedníků na rámeček s průzvučnou tkaninou. Bedny jsou rozměrově úplně stejný ale jsou to kopie. Dříví je mnohavrstvá překližka 12 mm tlustá, všechny rohy jsou vyztužený trojúhelníkovejma lištama. Na zadní desce je tlumení 2 cm molitanem, na bocích nic.
Jak jsem již psal, je v tom ARN5604. Ovšem místo ARV161 tam je ARZ3604, což je střeďák, co chodí jen do 10 kHz. Už se nedivím, že proti předělaným bednám Soprán to hrálo mnohem hůř. Vyhýbka je jednoduchý dvojpásmo, pravděpodobně značně domrvená. Basák je přes 0,55uH a má paralelně krabičák 16M/160V (naměřeno 17M). Střeďák je přes 16M/160V (naměřeno 22M) a paralelně má cívku taky 0,55uH.
No takže tahle bedna je určitě na výměnu na ten ND25FW-4.
Vyhýbka Gotz nebo jiná? Pokud je jiná, nebo Gotz s jinejma hodnotama, jseš ochotnej mě ji pustit?

No jo, ARZ3604 je střeďák. Takovej jedinej použitelnej, bohužel kvůli nutnosti dělení nad 1,2kHz je i u něj použitelnost značně omezená. Výhybka je typická vzorečková, počítaná do odporové zátěže - je to vidět už na tom, že pro obě pásma jsou stejné hodnoty součástek.
Výhybku pro kombinaci ARN567 (565, 5604) + ND25FW-4 dělal člen Pet007, hraje výborně a jelikož je projekt free, tak mu určitě nebude vadit, když jí tady zveřejním. Vypadá složitěji, ale není to zas tak hrozný, navíc můžeš něco z toho, co máš zrecyklovat. Pokud by Ti nevadil mírný zdvih na výškách (asi +4dB/10kHz - je to vlastnost výškáče), můžeš vynechat RLC člen ve výškové větvi. Já ten výškáč použil ve vícero projektech a RLC-čko jsem myslím použil jen jednou.

Jirko, Celeron, neboj bude už jenom hůř. Já jsem rád když slyším 10k a možná těď už ani to ne. Prostě daň za mladý zvukařský léta s FOH bez páráku pod PA. Jak říká můj kamarád, taky jsem hrál ale teď už hov..no slyším tak jim dělám aspoň zvukaře. PS ale zase mi nevadil horizontál u starejch CRT (15 625Hz)

Tak jsem zjistil, že těch 14kHz slyším jen na pravý a pokud jde do bedny plnej výkon Soprána, tedy 4W. Možná to neslyším přes bubínek ale přes kosti, protože to slyším i s malíčkem v zvukovodu. S levým je to o dost bídnější, tam jsem okolo 9,5 kHz. Možná to je od toho, jak mě jeden de bil před pár lety vystřelil asi metr od hlavy vlevo ohlušovacím nábojem do plynovky.