Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ćtyři roky chodím kolem nefunkčních hodin na věži kostela a spekuluju, kolik práce by mohlo dát je znovu zprovoznit... Představoval jsem si nějaký stroj o řád větší!

Su aj vacsie - tie starsie.

Ono to zvenku není vidět, ale hodně věžních hodin s rafikama dlouhýma klidně 2metry má uvnitř za ciferníkem na příslušný ose vyvažovací balast, takže rafika je v každý pozici pokud možno v rovnováze a pro její pohyb stačí minimální ovládací síla.

Luky, to co vidíš na fotce je jen zlomek celého systému. začíná to doplněnou moderní řídí jednotkou s DCF přijímačem a nastavením zvonů, pokračuje tímto gereátorem minutových pulzů, o patro výš křížovými převody na čtyři ciferníky. Celý to seřídit a zesynchronizovat vč. zvonů na 12 a 18h, v neděli zase jinak, to dá fušku.... Ale je to krásný důmyslný soustrojí. Poctivá práce. Dokumentace není ale stčí na to chvíli koukat a pochopíš všechny mechanický díly. Nic tam není zbytečné. Byla by škoda, kdyby se "zastavil čas" jen kvůli jednomu kolečku. Proto se pokouším o zázrak.

I kuželová kola se dají odvalovat, ale...
https://www.youtube.com/watch?v=xHT5GlAyJWc

mi-ro píše:Ok, vnější průměr je 38,6mm vnitřní 31mm. Otvor pro hřídel 5mm.

Když se to spočítá, tak vnější modul je 0,677, vnitřní 0,544. To je 0,6-0,7 od základního modulu 0,6. To bych se vážně nebál a řešil to hlubším zanořením frézy na obvodu a vyjetím u středu. On si to ten ojetý pastorek sám už nějak srovná a tebe to přežije.

EKKAR píše:Ono to zvenku není vidět, ale hodně věžních hodin s rafikama dlouhýma klidně 2metry má uvnitř za ciferníkem na příslušný ose vyvažovací balast, takže rafika je v každý pozici pokud možno v rovnováze a pro její pohyb stačí minimální ovládací síla.

Nechci se hádat, hodinář nejsem, ale zatím co jsem viděl, tak se vždycky vyvažovali rafičky, protože za osami rafiček je hned ručičkové soukolí 1:12.

_luky_ píše:Ćtyři roky chodím kolem nefunkčních hodin na věži kostela a spekuluju, kolik práce by mohlo dát je znovu zprovoznit... Představoval jsem si nějaký stroj o řád větší!

Ale taky se ti může stát, že tam najdeš něco takového, co pak s tím? I když to opravíš a restauruješ, tak to stejně musíš každých pár dní chodit natahovat, seřizovat… Proto se dneska razí trend to odpojit od stroje a dát tam něco takového, co se tu řeší a jednou za minutu to elektronikou pootočit o 1krok.

Věžní hodiny jsou fenomén samy o sobě, a nejen technický, protože většina lidí nevidí, co je to vlastně uvnitř. Jsou mezi námi tací, komu to nedá, nevydrží pohled na smutně nehybné rafie, a vydá se něco s tím udělat (že, mi-ro), když vlastník hodin z nějakého důvodu takovou akci odkládá.
Znal jsem nějakého pana Ptáčka z Prahy, který zdědil domek v Oboře. A v sousedních Chomuticích na věži kostela sv. Diviše hodiny už léta nešly - ten pohled taky nevydržel. V životě to nedělal, ale sestudoval, co šlo, šikovnost mu nechyběla, a hodiny na kostele rozchodil. A pak ještě několik dalších.
Mě to nechytilo tak, abych obrážel instituce vlastnící každé nejdoucí věžní hodiny a pouštěl se do oprav. Ale, když už jsem přímo pod jedněmi takovými bydlel, nevydržel jsem ani já. O tom jsme se bavili asi tak před 13 lety.
Krásný starý stroj si zaslouží renovaci. A věžní hodiny ať jdou a ukazují lidem čas, od toho tam vždycky byly. Co na tom, že dnes máme přesný čas na ruce, v mobilu, v počítači, televizi, hodiny a budíky nám rovnají časové servery na internetu či rádio přes Mainflingen z atomových hodin v Braunschweigu?
Jistě, pohodlnější a nejspíš i rozumnější, je bezúdržbové, nebo aspoň na údržbu nenáročné, zařízení s elektrickým pohonem a řízením a původní stroj uložit někde do muzea či depozitáře. Zvenčí se to nepozná a nejspíš to vyjde levněji, než svěřit opravu odborné firmě, protože ne všechno se dá vyřešit nadšením tam, kde má směrování finančních prostředků jinam vyšší prioritu.
Taky všude nemají Zdendu N. (kamaráda Loyzy), který denně leze natahovat a mazat věžní hodiny v Oseku u Sobotky, nemají ani věžníka, který vedle jiné práce se stará také o hodiny na Valdické bráně v Jičíně.
Pár věžních strojů v depozitářích jsem už taky viděl, ale řeknu vám: není to ta chuť. Pár kusů litiny, kovaného železa, ale jen to tam leží či stojí, jak mrchy. A, když jsem si jen tak cvičně klikou zvedl závaží, rozhoupal kyvadlo s volným Mannhardtovým krokem, abych si počkal, až se roztočí větrník a stroj udělá minutový krok, ještě jsem dostal vynadáno.
Prostě, mi-ro, těší mě, že tě věžní hodiny neodměřující čas iritují. A ještě víc, že s tím koukáš něco dělat.

A vám ostatní se omlouvám, ono to sem vlastně patří i nepatří, ale nevydržel jsem. Jako tehdy v šestaosmdesátém...

jova1 píše:...

EKKAR píše:Ono to zvenku není vidět, ale hodně věžních hodin s rafikama dlouhýma klidně 2metry má uvnitř za ciferníkem na příslušný ose vyvažovací balast, takže rafika je v každý pozici pokud možno v rovnováze a pro její pohyb stačí minimální ovládací síla.

Nechci se hádat, hodinář nejsem, ale zatím co jsem viděl, tak se vždycky vyvažovali rafičky, protože za osami rafiček je hned ručičkové soukolí 1:12.
...

A viděls, jak to vypadá nahoře ve věži se 4 cifrplátama na všecky světový strany, kde jsou všecky rafiky napojený svislýma hřídelema a kuželovýma převodama na společnej stroj?

jova1 píše:Ale taky se ti může stát, že tam najdeš něco takového, co pak s tím? I když to opravíš a restauruješ, tak to stejně musíš každých pár dní chodit natahovat, seřizovat… Proto se dneska razí trend to odpojit od stroje a dát tam něco takového, co se tu řeší a jednou za minutu to elektronikou pootočit o 1krok.

Tak pridáš arduino, DCF, elektromotor na naťahovanie závažia a magnetické pribrzďovanie kyvadla. Prípadne ešte solárny panel, veterník, akumulátor, alebo radšej viac závaží, automatické mikro dávkovače a bandasku s olejom. A to ešte len bude orloj, keď to za 20 rokov po tebe niekto objaví.

EKKAR píše:

jova1 píše:...

EKKAR píše:Ono to zvenku není vidět, ale hodně věžních hodin s rafikama dlouhýma klidně 2metry má uvnitř za ciferníkem na příslušný ose vyvažovací balast, takže rafika je v každý pozici pokud možno v rovnováze a pro její pohyb stačí minimální ovládací síla.

Nechci se hádat, hodinář nejsem, ale zatím co jsem viděl, tak se vždycky vyvažovali rafičky, protože za osami rafiček je hned ručičkové soukolí 1:12.
...

A viděls, jak to vypadá nahoře ve věži se 4 cifrplátama na všecky světový strany, kde jsou všecky rafiky napojený svislýma hřídelema a kuželovýma převodama na společnej stroj?

No pár desítek rozvodů na věžích jsem už viděl, právě proto by mě zajímalo, jak by tam mělo vypadat to tvé vyvažování.

Plechovýma prstencema k osám rafik přitažený závaží ve tvaru válcovýho segmentu mezi zadní stranou ciferníku a kuželovýma převodama. Obdobný přívěsky jsou na osách rafik hodin v průčelí třebovskýho gymplu - teda aspoň tam byly, když jsem se tam byl podívat. A když jsem se ptal věžníka, tak mi potvrdil, že to je dobalancování rafik, že se to dělá všude tam, kde nejdou rafiky úplně vyvážit venku kvůli vzhledu. Kroměřížskej biskupskej zámek - byli jsme na dovolený ubytovaní v Ráztoce kousek od Bystřice pod Hostýnem a jezdili jsme po vejletech na všecky strany. ZOO Lešná, zámek a Květná zahrada v Kroměřížu, i na Hostýně jsme byli, v Rožnově ve skanzenu a na Pustevnách lanovkou z Frenštátu ... A když se nad tím zamyslím, muselo to bejt po roce 2004 a před rokem 2009, protože na fotkách tam mám zelenýho formana GLXi, tím jsem jezdil od července 04 do prosince 09. Takže už opravdu dost let.

Ono to vyvážení rafií je taky docela věda: nekonečně lehké se udělat nedají, moment ve vodorovné poloze může být dost značný. Přitom kolísání momentu způsobeného hmotností ručky v závislosti na její poloze proti zemi kompenzovat lze. Někdy se to řeší protiváhou přímo na rafice, ale ne vždy je to možné. Důvody můžou být různé, často designové, ale i konstrukční: nejtenčí hřídel je také nejdelší, je proto třeba dobře zvážit, jestli je účelné a únosné protiváhou zvýšit hmotnost rafie, která už tak namáhá hřídel ohybem. Vlivy počasí (námraza, vítr) dost dobře eliminovat nelze, na ně se musí ponechat dostatečná rezerva energie hodinového stroje, ale vyvážení alespoň minutové rafie (hodinová je kratší a moment jí způsobený se projeví méně, než dvnáctinou, je tam převod) té hnací síly může dost ušetřit.
Takže, co se nedá efektivně vyvážit venku, dá se dohnat uvnitř.
Škoda, že jsem si to nevyfotil (a dnes se tam už těžko dostanu): u těch hodin, co jsem rozchodil, byla skutečně na hřídelích u převodovek litinová vyvažovací závaží minutových rafik. U hodinové si žádnou protiváhu nepamatuju, ale tam bylo přes nosný trám blbě vidět, je možné, že i tam něco bylo.
Tak jsem to aspoň hodně zjednodušeně zakreslil, snad z toho bude jasné, jak to s tím vnitřním vyvážením je.

Děkuji za vysvětlení, jak jsem psal, nejsem hodinář a zatím jsem se s tím na věžích nesetkal. Všechny rafičky co jsem pro hodináře dělal, měly zatím vždy protizávaží na rafičkách. Někdy dokonce jen tyčku se závažím v barvě ciferníku, aby nebylo z dálky vidět. Ale to už odbíháme od tématu.

Hill píše:... ten pohled taky nevydržel... ještě jsem dostal vynadáno...

Můj děda ve svých dětských letech spojil oba tyto zážitky. Tak dlouho koukal na zastavené hodiny na zámecké věži s myšlenkou, že možná jen potřebují natáhnout až se domluvil s kamarádem, vzali hasák a na tu věž vylezli.
Natáhnout hodiny se jim nepodařilo, tím hasákem točili minutovou ručičkou.

Hill píše:Věžní hodiny jsou fenomén samy o sobě, a nejen technický, protože většina lidí nevidí, co je to vlastně uvnitř. Jsou mezi námi tací, komu to nedá, nevydrží pohled na smutně nehybné rafie, a vydá se něco s tím udělat (že, mi-ro), když vlastník hodin z nějakého důvodu takovou akci odkládá.

To je právě to - svrbí mě ruce. Ale na druhou stranu mám tolik "úkolů" ve frontě, že na tohle tam není místo. A navíc na ty hodiny nevidím ze zahrady.

Tímto se omlouvám za vyvolání citových výlevů a offtopic smrště.

Je to hezký pocit když jezdíš kolem a sleduješ zda hodiny ukazují spávný čas. A jen ty víš, co se tam ve věži odehrává a že je to tak trochu tvoje zásluha.