Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ty vole, jaký ředidlo? Víš co je hloubková penetrace? To je řiďounký vodní roztok nanočástic disperze, která se kapilárními silami vsakuje hluboko do materiálu a nezůstává na povrchu. Vzlíná účinněji než voda, a taky ochotněji stéká třeba po svislé stěně. Kdyby se stříkala, tak ručním rozprašovačem, a nikdy nebude naředěná víc jak na natírání. V obou případech jí na stropě zůstane stejné množství.

Podľa mojej úvahy je rozdiel v tom, že keď sa natiera, tak sa to nanáša na povrch a vsakuje do neho a do škár. Pri striekaní sa silou dostáva do škár prerušovane, takže tam vznikne veľa vzduchových bubliniek, ktoré bránia hlbšiemu nasiaknutiu.

ransom píše:Ty vole, jaký ředidlo? ...

Ředidlo neboli rozpouštědlo je obecně terminus technicus pro jakoukoliv tekutou složku nátěrový hmoty, ve který se rozpouštějí a rozmíchávají ostatní složky nátěru. Dalšíma složkama jsou pojivo, barvivo, plnivo nebo třeba sušidlo (urychluje tvorbu povrchovýho filmu), o vícesložkovejch to může bejt i tvrdidlo a další komponenty. V případě monoakrylátovejch disperzí je takovým ředidlem nejčastějc upravená voda (čištěná, demineralizovaná). Vůbec jsem nemyslel něco, co napadlo tebe - nějaký nitro- nebo syntetický ředidlo.

Na to jsem se neptal. Vím co je ředidlo.
Vysvětloval jsi to ředěním. Penetrace se pro stříkání neředí ani víc ani míň než pro natírání.
S ředidlem (vodou) to NEMÁ nic do činění. Proto jsem se ptal: "jaký ředidlo?" Protože ŽÁDNÝ ŘEDIDLO.
Pro jistotu: namíchanou penetraci připravenou k použití můžu na strop natřít štětcem, nebo ji BEZ ÚPRAV A BEZ ŘEDĚNÍ ve stejném množství (a navíc rovnoměrněji) tamtéž naprskat rozprašovačem.
Penetrace do stropu v obou případech navzlíná. To druhé je ale údajně méně účinné. Proč?

někde jsem zaslech že disperze reaguje na tlak,čím větší tím víc se zavrtá do materiálu,nevím jak to funguje a co je na tom pravdy,ale nástřik žádný podnět asi nevyvolá,kdežto štětec asi ano...

Tá penetrácia je aj tak na nič. Nám ju v kuchyni dávali na strop keď ho stierkovali, a časom sa to celé začalo lúpať dolu. V miestnostiach bez penetrácie tento problém nebol.

Zrovna v kuchyni viď..

Ono je to nejaké plastové svinstvo, steny potom nedýchajú a vlhkosť sa kondenzuje na povrchu. Navyše ako nám tým zafŕkali okná, tak to išlo dosť ťažko dolu.

Jo, taky mám tu zkušenost když mi penetrací zasvinili okna při fasádě.
Je to nějaká akrylátová srágora u mě to byl Sokrat.
Víš čím to jde dobře? Škrabkou na připáleniny na sklokeramický sporáky. Je v tom žiletka, co se dává do hoblíčku Narex, takže náhradní jde koupit.

Celeron píše:...Je to nějaká akrylátová srágora u mě to byl Sokrat. ...

Když napíšu monoakrylátová disperze, tak asi vím co píšu. Sokrat se používal už za komárů v textilkách jako jedna ze složek "tkalcovský šlichty" = roztoku, kterým se za tepla (přibl. 80°C) naimpregnovávaly připravený osnovy před tkaním, aby se při tkaní nekrčily a netrhaly. V tý "šlichtě" byl škrob, sokrat, prací soda, to všecko se po odvážení a odměření nalilo a nasypalo do půl kubíku vody a nechalo hodinku probublávat horkou párou - pak se to přečerpalo do nádrží šlichtovací mašiny, která osnovu odvinula z válců, protáhla šlichtou a následně sušila na párou vyhřejvanejch válcích - a nakonec navíjela už hotovej suchej pás na osnovní válce, který se pak přímo vkládaly do stavů.
Důležitou vlastností tý šlichty muselo bejt, aby se po utkání látky z ní dala co nejnáz = nejlacinějším prostředkem vyprat - to se dělalo v úpravně, jinak by všecky látky byly tvrdý jak prkno a nedaly by se pořádně ušít. Takže v ní nesměl bejt jenom samotnej sokrat, i když taková šlichta by měla větší trvanlivost. Musel v ní bejt škrob, bohužel neošetřená šlichta se škrobem po 3-4 dnech jednoduše zkejsla ...

2Celeron (k původnímu tématu): Samec byl nejblíž. Když plníš první flašku, voda v sudu se roztočí. Když plníš druhou flašku (druhou rukou), dáš ji (podvědomě) v sudu na druhou stranu (tělo nemá ve zvyku si věci komplikovat, to všichni známe), takže do protisměru. Synovec levák to má samozřejmě obráceně.

Takže rotace masy vody v sudu.

Zajímavý vysvětlení. Až přestane pršet, přidám na hladinu v sudu půlku skořápky vlašáku a uvidíme, jestli a kam se voda v sudu začne točit.

Toto není Sokrat. Sokrat byl něco jako naředěnej Herkules.
Stěny po penetraci normálně dýchají. Ta věc pouze zlepší soudržnost zvětralého podkladu. Krom toho nepenetruju stěny před malováním, ale pod stěrku s perlinkou a potom vyzrálou stěrku pod štuk. Rapidně to zlepšuje soudržnost mezi vrstvami.
Ono to vypadá, že tady moderní stavební materiály moc neletí. Hloubková penetrace teče jako voda. Ať ji ředíte 1:3 nebo 1:30, vypadá furt stejně a chová se furt stejně. Vsakuje se hluboko a nenechává žádné viditelné vrstvy, v podstatě zmizí. Akorát po jejím zaschnutí přestane povrch prášit a nedrobí se při přejetí prsty.

https://www.skamen.cz/hloubkova-penetrace-nano/

Pod malbu se používá penetrace na jiné bázi, ideálně od výrobce použité barvy.