Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pro aplikace kde jsou frekenční měniče, a je potřeba zvýšená ochrana, osazujeme proudové chrániče typu B.

Behemot: Jdi se vycpat a nastuduj si platné normy ohledně použití chráničů.
O tom, že DC napětí je životu nebezpečnější než AC nebudu diskutovat vůbec. Případně to můžeme ověřit pokusem na tobě.

ransom píše:O tom, že DC napětí je životu nebezpečnější než AC nebudu diskutovat vůbec.

Nediskutuj, vrať vobčanku vole. By mě zajímalo, kerej uplacenej kokot nekomu takovýmu dává papíry tvl už na učňáku je to snad mezi prvníma věcma v přednášce na BOZP přetím, než vůbec začne výuka, tvl

Vona stačí ai inteligenca ždibek nad mentální retardací, aby každej okamžitě vydedukoval sám, proč je střídavina v běžné praxi vražednější

Stejnosměrnej proud, ty blbečku, rozkládá elektrolyticky krev a likviduje vegetativní nervy. To je ta první věc, která se ohledně nebezpečnosti učí.
Jedna šleha zbytkovýho náboje z kompenzačního kondenzátoru tě dovede nadosmrti zmrzačit. Jak se taky stalo mému dobrému známému - jezdí už roky na dialýzu. Střídavina o témže napětí vyklepe, ale pokud odpadneš, bejvá to bez následků. Ono totiž existuje i vyšší DC napětí než čtyřiadvacet. Jestli o tom nevíš. Usměrněná a vyfiltrovaná fáze má něco přes tři sta.
A nevotvírej si na mě tlamu, čurýnku, nebo tě něčím těžkým praštím.

Papíry mi dali v roce 86 v laboratoři VVN Výzkumného ústavu energetického v Běchovicích, kde jsem pracoval. Posledních třicet roků mi je opakoval inspektor Vomáčka z Hradeckého ITI.

Jo, zatímco na střídavině by dostal křeč, chytl se a zdechl. Ví každý malý děcko ve školce, případů je všude tři prdele. Není to tak dávno co se trubky do rybníka chytli tři a zařvali tam všeci.

Mu vyřiď, ať se příště na todle zeptá

To sou takový ty blekoty jako že to náké pan chytré nejak dělá 30 let, tak proto musí byt správně. Jasný tvl, nemůže to 30 let dělat blbě

Rozdíl je v tom, že střídavina to zvládá rychleji a většinou na místě. Dáváš si na ni proto víc bacha.
Stejnosměrná pecka je zákeřnější: ono jako by se nic nestalo, trochu popáleniny, ale jinak "dobrý". Může trvat den, dva, než se ti ta otrava rozleze po těle, a začneš si jí všímat. Když se pak konečně vypravíš k doktorovi, už s tím nic moc neudělá, máš tak týden, na hadičkách na JIPce možná dva.
Znal jsem jednoho takového, byl to PAN elektrikář: je to už nějakých 40 let, možná o nějaký ten rok déle, jeden den koupil pár pecek ve skříni řízeného buzení generátoru parní turbíny v cukrovaru. Přiznal to až po víkendu, když v práci hned po ránu zničeho nic zkolaboval, a doktor si všiml popálenin. V nemocnici žil nějakých sedm osm dní, pitva prý potvrdila celkovou sepsi.
Mohl tu být dodnes, mohl v pohodě přežít i ten cukrovar, který už srovnali se zemí, kdyby ho někdo včas odvezl k doktorovi, ale to by o tom musel někomu říct. Prvních pár hodin se s tím dá prý ještě něco dělat.
Snad je to tak, zkoušet to nebudu.

Tak to jsem měl za mlada celkem kliku. Dělali jsme z nějakejch šuplat z ústředny dráťáku zesáky pro muzikanty. Byly v tom dvě usměrňovačky DG7/1000 a dvě EL51. Od neizolovaný čepice EL51 jsem ji dvakrát koupil, naštěstí už vypnutý, jen náboj z filtrace. Ruka skoro ochrnutá, trvalo to asi den a to tam bylo ve filtraci jen 8uF/1000V.

Jak říkal pan Munzar z RHK: jestlis tam včas tou neochrnutou rukou vrazil panáka, či dva, a pak to dobře prolil čímkoli, stihlo se to rozpustit a vyplavit, dřív, než ti to v trubkách natropilo větší škody.
Podle něj tam, kde je trvalé nebezpečí dotyku se živými částmi, dříve se tomu říkalo "elektrická provozovna", ať už se tam vyskytuje stejnosměrné, nebo střídavé, napětí, by součástí lékárničky měla být pohotovostní lahvinka lihoviny a větší lahvinka na průplach.
Nevím, co by poradil dnes: podle dnešních norem elektrické provozovny s dotyku přístupnými živými částmi pod napětím do 1000 V už normy neřeší, i když ty stále existují a nelze v nich použít ani kryty. Jejich provozovatelé to do vnitřního bezpečnostního předpisu dát nemůžou, zakazují jim to jiné, obecné, předpisy, jakkoli se tváří, že existuje jediná správná cesta k přežití elektrikáře, který si to užil.

Ale obecně se uvádí hodnoty bezpečného napětí u DC vždy vyšší, než AC. 60 vs 25V. Takže ten rozklad až při vyšších napětích?

Stejně jako u střídaviny záleží na procházejícím proudu, ne na napětí.
Pokud jde o popáleniny, ty ti udělá střídavina při stejném proudu taky. Jenže tě zároveň složí tím, že ti naruší srdční činnost a odpadneš. Když pak někdo vidí tělo u rozvaděče, je jasno. A k tomu stačí menší napětí, proto ty nižší hodnoty.
SS ale tyhle okamžité účinky na srdce nemá, hned tě nic nenutí jít k doktorovi a pak už může být pozdě. Protože kromě popálenin působí SS chemický rozklad krve a dalších tekutin. Záleží na délce působení a proudu.

Naštěstí mne potřískalo vždy jen AC

Taková kacířská myšlenka - když to koupím v jedné polaritě a dám si to pak rychle ještě v opačné, zneutralizuje se to?

Ne, rozloží se toho víc.

O jakém DC proudu a napětí se vlastně bavíme? AI to moc nepotvrzuje. 2x jsem dostal tehdy ještě 220 AC napřímo z ruky do ruky a neměl jsem ani náznak popáleniny. Takže DC z troleje a výš?

Asi záleží, na jaké napěťové hladině se pohybuješ. Už bylo zmíněno, že limit pro malé napětí je u střídaviny nižší než u stejnosměru. Pokud si ale sáhneš na trolej, může být stejnosměr horší, protože tahá oblouky, rozkládá krev atd. Ale asi je lepší nesahat ani na jedno.

U nás byl teď pracovní úraz, 23letý technik si sáhl na 3 kV ss a přišel o ruku.