Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jináč nejjednodušší nf milivoltmetr je linkový vstup zvukovky. Pro napětí nad 1V doplněný děličem. S odpovídajícím SW to dovede i mnohem víc než jen měřit napětí.

To máš pravdu. Visual Analyzér má přímo funkci voltmetru. Mimo jiné
https://www.sillanumsoft.org/

No, čím dál lepší . Protože ce chystám měřit i AZK 401 a 405, tak pro případ "uťápnutí" bych nerad připojoval počítač.

@ Hill - díky za upozornění. Rozsah od 1,6 mV do 3 V a kmitočet 1 kHz, jak mi manuály předepisují. Diody mám 1N4148.

Pokud nezůstanu u zapojení, co sem dal DukeNuke s nostalgií na dobu, kdy mi bylo 15, tak použiju některé to zapojení s operákem. Kalibrovat to budu z 12XG 036, ale o nějakou super přesnost nejde, spíš o sledování, jak to v řetězci stoupá.

No tak to nemáš zrovna skromné nároky. Rozsah přes 60 dB...
Ale na to si přece stačí použít ten oddělovací zesilovač z tohoto schématu s děliči (od vstupu až k bodům 3/3'). Ani ty diody nebudeš potřebovat.
Na výstupu dá jen tolik, co mu baterie dovolí, a v nejhorším prorazíš tranzistor na vstupu toho předzesilovače.
Že by to prošlo až na vstup zvukovky, je pravděpodobnost nepatrná.

break píše:...
@ Hill - díky za upozornění. Rozsah od 1,6 mV do 3 V a kmitočet 1 kHz, jak mi manuály předepisují. Diody mám 1N4148.
...

Chyba. Dej tam Schottky BAT43 nebo 46 nebo 0A9 = Ge s Au hrotem.

Ale no tak: zrovna se bavíme o tom, jak oddělit vstup zvukovky od měřeného obvodu, aby nebylo třeba stavět ještě ten aktivní usměrňovač k měřidlu.

Ale dobrá - řekněme, že pro Avomet si to postavíš celé, pak má Ekkar pravdu: při použití měřidla s lineárním usměrňovačem (což je v tom schémátku vše od uzlů 3/3' vpravo): běžná křemíková dioda typu 1N414x je nejméně vhodná, protože má velký úbytek napětí v propustném směru. Ten musí zesilovač během průchodu signálu nulou "přetlačit", což zvyšuje nároky na jeho zisk a rychlost přeběhu, aby zůstala zachovaná linearita stupnice od počátku, a aktivní část usměrňovače nezakmitávala, protože v oblasti průchodu měřeného signálu nulou pracuje ten zesilovač s prakticky otevřenou smyčkou zpětné vazby, tedy i s maximálním ziskem.
Schottky diody a germanium s přivařeným zlatým hrotem mají nároky zhruba poloviční.

Ono by stačilo mírně modifikovat ransomovo zapojení. Když se tam dá moderní CMOS operák, tak tomu bude stačit i 9V baterka na napájení a přepere i ty 1N4148.

Nejjednodušeji z šuplíkových zásob možná takto, na plnou citlivost pro plnou výchylku asi půl voltu a nekompenzovaný dělič se sice projeví, ale pro jednoduché měření stačí:

Obrázky jsou odsud:
https://radio.ok1cjb.cz

Kdysi jsem téměř identické zapojení použil k indikátorům záznamové úrovně magnetofonu, tam to ale celkem žádný přínos nemělo, stejně nejzajímavější bylo uhlídání úrovně do 0 dB. Navíc při zkalibrovaném údaji 0 dB nesouhlasila původní stupnice (byla přizpůsobená nejjednodušším diodovým detektorům).

Ale teď, nač jsem se podíval: s tím jediným tranzistorem a Avometem II přepnutým na stejnosměrný rozsah 0,3 V je linearita stupnice od asi 7 - 8 % výchylky ručky od nuly velmi dobrá, při vhodné volbě děliče na vstupu (tedy takové, kdy se měří od 25 % do 100 % výchylky ručky) je přesnost i lepší, než je pro servisní účely potřeba.
Ovšem jen s diodami s malým úbytkem napětí v propustném směru. Zbývají Schottkyho diody - Avomet II potřebuje na plnou výchylku proud jen 20 µA, při něm už mají Schottkyho diody dostatečně velký poměr odporu v propustném směru vůči odporu ve směru závěrném a z dostupných typů diod nejmenší úbytek napětí, tedy signál není třeba nijak divoce zesilovat a jeden tranzistor stačí na dostatečně přesné měření.
Na běžné křemíkové diody je jeden tranzistor málo, s nimi vyjde stupnice už poměrně nelineární a bylo by třeba si k Avometu udělat kalibrační tabulku.
Nebo použít zapojení s OZ, pak bude celkem jedno, jaké diody použiješ.
A ještě drobnost - na grafu je vidět, že zatímco se všechny křivky při průchodu nulou do kladných hodnot sejdou v jednom bodu, při průchodu zpět (střed grafu) už ne. To způsobuje rozdíl pevného kolektorového odporu, přes který se nabíjí C2, a odporu otevřeného tranzistoru, který ho vybíjí. Nejspíš to příliš nebude vadit ani na okrajích akustického pásma, je to kreslené pro kmitočet 1 kHz.

Díky Hille.
Tak jsme se konečně dobrali! Dokonce jeden tranzistor ušetřím! Mám nějaké BAT46, určitě ale najdu jen tři . Pak bych v rámci experimentování udělal půlku můstku z GAZ51 - ty mám jenom dvě.

Ale mezitím mi dorazily i operáky.

I to bude fungovat. Jen bych doporučil, aby horní dvě diody byly stejného typu a dolní dvě taky. Jinak je jedno, která dvojice z nich bude GAZ, a která Schottky.

Ještě jednou díky.

Hill píše:I to bude fungovat. Jen bych doporučil, aby horní dvě diody byly stejného typu a dolní dvě taky. Jinak je jedno, která dvojice z nich bude GAZ, a která Schottky.

Jo, přesně tak - aby libovolná půlvlna signálu procházela vždycky obojím druhem diod v sérii a ne jedna jenom Schottkama a druhá jenom hrotovkama s Au hrotem - aby byl v obou půlvlnách stejnej úbytek na diodách. Samozřejmě při předpokladu měření symetrickýho a pokud možno harmonickýho signálu ...

Ten sinus se samozřejmě předpokládá.

Nejhorší je, že dneska se se skutečně harmonickým signálem potkáš jen opravdu zřídka - spousta spínáků a nejrůznějších pseudo-digitálních PWM převodníků a regulátorů udělá ze sinusovýho průběhu všelijaký patvary a bez FFT učuněný nějakým dobrým TRMS převodníkem se nemáš šanci něčeho kloudnýho doměřit ....