Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

kybler píše:Taky fakt, díky za doplnění, některý z řady IRF7*** od GESu nebo TME to zastanou, dokonce se u malých výkonů daj použít jako koncáky.

Pro inspiraci to snad přesto pomůže.

IRF7*** jsou tranzistory, já myslela budiče tranzistorů, třeba TC44xx

IRF7*** jsou dvojice (stejných, komplementárních, nebo jiných) tranzistorů v jednom pouzdře, dělat se toho s nima dá taky dost. TC44** neznám, otázka je, jak hodně univerzální to je a jestli se to dá běžně koupit v obchodě za rohem, nebo to budu muset složitě objednávat u farnella, RS, apod.
Raději bych první možnost a stavět z několika typů součástek (pár typů levných tranzistorů BS, BC a IRF, šváby TL494 pro push-pull a UC384* pro jednopulzáky a postavit jde kde co, ne pro každý zapojení zvlášť typ švábu, kterej se nehodí na nic jinýho

Ale to je asi věc názoru, učíme se pořád, už jsem stavěl i pulsák s 555, několika operáky a hradly, než jsem přišel na to, že existuje 494, která to všechno má v sobě

kybler píše:IRF7*** jsou dvojice (stejných, komplementárních, nebo jiných) tranzistorů v jednom pouzdře, dělat se toho s nima dá taky dost. TC44** neznám, otázka je, jak hodně univerzální to je a jestli se to dá běžně koupit v obchodě za rohem, nebo to budu muset složitě objednávat u farnella, RS, apod.

V TME jich mají docela dost.

Zdá se, že tomu docela rozumíš. To bys mi mohla trochu helpnout.
Tohle zrovna stavím:



Zapojení si moc nevšímej, je to regulátor dobíjení s měničem pro solární panely, všimni si toho výkonovýho tranzistoru uprostřed nahoře a jeho buzení, k tomu patří ještě 2 budiče vpravo. Cívky jsou tráfka-vpravo primáry a u tranzistoru sekundáry.

Úkol zní: Umět sepnout a rozepnout ten tranzistor s libovolnou střídou tj. 1-99%, musí být oddělen od všeho ostatního, nesmí to obsahovat optočlen (je příliš pomalý),výkonový prvek musí být mosfet a mělo by se to obejít bez dalšího napájení (i když to zkousnu)

Otázka zní: existuje pro toto nějaký šváb?

Tuhle věc už předělávat nebudu, už začínám osazovat desku, ale takovou šílenost budu muset v dalším výrobku udělat v daleko příšernějším zapojení, bude se tak spínat 8 tranzistorů v můstku a ještě k tomu to musí zvládnout průchod proudu oběma směry. Tj.synchronní MOSFET usměrňovač s možností elektricky otáčet výstupní polaritu. Docela by to pomohlo, protože takto to bude co tranzistor, to 2 malý tráfka a další součástky okolo.

Díky.

kybler píše:Úkol zní: Umět sepnout a rozepnout ten tranzistor s libovolnou střídou tj. 1-99%, musí být oddělen od všeho ostatního, nesmí to obsahovat optočlen (je příliš pomalý),výkonový prvek musí být mosfet a mělo by se to obejít bez dalšího napájení (i když to zkousnu)

Otázka zní: existuje pro toto nějaký šváb?

Jestli to chápu dobře tak je to step-down měnič. Na to se dá použít high side driver, záleží jaké je na vstupu maximální napětí. Dělají se i kombinace high side - low side pro řízení půlmůstku (step-downu se synchronním usměrňovačem), to jsou třeba IR2110, IR2112, IR2113, IR2213... Ale jsou i samotné high side drivery. IR jich vyrábí fůru a některé se dají sehnat v TME.

Koukám na alldatasheet, ty IR211* vypadaj zajímavě!
Tohle konkrétně je sice step-down měnič, ale to další bude oboustrannej měnič DC 12V/AC 230V sinus, kde na nízkým napětí bude klasicky push-pull a na vysokým můstek.
Do 600V se snad taky vejdu, takže to rozhodně pomůže, místo 8 traf a tranzistorů 2 švábi. Díky.

[quote="kybler"]Abych tady jen prázdně netlachal, tohle by vám mohlo být užitečné:



Vysvetli mi prosim, proc za dvojici BS250/BS170 davas jeste dvojici BC639/BC640. Podle meho nazoru ta druha dvojice to jenom zhorsuje.

2breta:
Vím, proč to dělám.
Tranzistory BS mají v sepnutém stavu jednotky ohmů, ty BCčka za nima fungujou jako sledovače, ve výsledku to je schopný v impulsu dát daleko větší proud, tj. spínat rychleji a budit více tranzistorů současně.Ty tranzistory mají mezní frekvenci 100MHz, takže není problém. Výrobce sice udává povolený proud v impulsu 1,5A, ale pokud ten impuls bude tak 50ns, tak bych se nebál přes ně tahat desítky A, za tu dobu se jádro tranzistoru neusmaží ani náhodou.

2Andrea:
Ještě jsem to koumal, ty švábi asi nesnesou otočenou polaritu, že ne? Takto budu potřebovat ještě další můstek pro to otáčení polarity...
Zatím to asi neřešme, až budu mít hotové komplet schéma, pokud budeš souhlasit, pošlu ti ho i s popisem a zkusíš ho co nejvíce zjednodušit, zdá se, že na to máš talent.

kybler píše:A k těm závitům na volt: Matematika mě nikdy nebavila, zhotovil jsem si přípravek, kterej dává obdélník s velice ostrýma hranama, je to vlastně pulzák push-pull, kterej nepoužívá mezery mezi sepnutím jednoho a rozepnutím druhýho tranzistoru. Nastavím na něm pracovní frekvenci, připojím jadýrko s několika namotanými závity, pomalu zvyšuju napětí a měřím, kolik se v něm ztrácí výkonu. kterým jsem schopný udělat měnič 500W na 200kHz, které by teoreticky dosáhlo i na těch 600W .
:

Souhlas, v okamžiku kdy nemám katalogové údaje k jádru jsou mi výpočty dost na nic a měření a praktická zkouška mají větší užitek. To je případ většiny materiálů získaných z demontáží.
Pramet udává u toroidu 25mm 305W jako maximum pro 100kHz, nezkoušel jsem ani neznám vliv proudové hustoty vyšponované chlazením. To, že teplota vinutí vyjede podstatně rychlejc než ztrátami v jádru mám taky vyzkoušeno, bohužel se teploty brzy srovnají díky tepelné vodivosti. Chlazení větrákem je mi krajně nesympatické pro zvukový efekt, nesnáším všechno co nějak bziká šustí vrčí a navíc má omezenou spolehlivost a životnost, je to taková cesta PCoidní.
Vinutí na toroidy má výhodu ve velké ochlazovací ploše vinutí, což u hrnků nebo ETD rozhodně nejde ale vinout toroid je taky potěšení...
80mm toroid je už docela extrém a to i cenově tady bych asi volil spíš Učka z TV trafa.

kybler:

...Nastavím na něm pracovní frekvenci, připojím jadýrko s několika namotanými závity, pomalu zvyšuju napětí a měřím, kolik se v něm ztrácí výkonu....

to kybler (Crifodo?): Jak změříš(te), kolik výkonu se ztrácí v jádře u neznámého jádra? Pomocí popsaného zkušebního měniče.

2PavelFF
Ten měnič bez jádra má stálý odběr 40mA, leze z něj tvrdý obdélník. Připojím jádro a sleduju na zdroji aktuální spotřebu při daném napětí, od proudu odečtu klidovou spotřebu a tím napětím vynásobím. Tranzistory jsou natolik předimenzovány, aby se ztráty na nich mohly zanedbat.

Jako naschvál dnes ten 350W měnič odešel, po dlouhé době (opět) odešel při startu naprázdno výstupní graetz, naštěstí nic nevzal s sebou, jistič to zachránil.

Zbastlil jsem tu jeden měnič narychlo na koleně,jelikož na přesným napětí nezáleží,tak opět s tvrdým obdélníkem bez regulace. Někdo znalý, nevíte, proč při běhu naprázdno, bez jakýkoliv zátěže, na výstupním sběráku vyletí napětí prakticky na dvojnásobek žádanýho a spotřeba, byť jen 5mA to srazí na žádanou hodnotu, která se až do jmenovitýho výkonu prakticky nemění? To je nejspíš ta příčina občasného zničení usměrňovače. Asi by to možná spravil nějaký ten kondr s odporem v sérii na sekundáru, ale nejde mi to do hlavy. Ve chvíli, kdy rozepíná jeden, už spíná druhý tranzistor a diody se možná taky lehce potkávají, takže na naindukování nějakého napětí na vinutí nemůže být čas...

Ten měnič bez jádra má stálý odběr 40mA, leze z něj tvrdý obdélník. Připojím jádro a sleduju na zdroji aktuální spotřebu při daném napětí, od proudu odečtu klidovou spotřebu a tím napětím vynásobím. Tranzistory jsou natolik předimenzovány, aby se ztráty na nich mohly zanedbat.

Moc jsem to nepochopil. Jsi schopen tvou metodou odlišit ztráty v jádře od ztrát v mědi?

Někdo znalý, nevíte, proč při běhu naprázdno, bez jakýkoliv zátěže, na výstupním sběráku vyletí napětí prakticky na dvojnásobek žádanýho a spotřeba, byť jen 5mA to srazí na žádanou hodnotu, která se až do jmenovitýho výkonu prakticky nemění? To je nejspíš ta příčina občasného zničení usměrňovače. ...

Nevím, jestli si neděláš prdel, ale v každém návodu a textu o spínaných zdrojích je věta, že potřebují pracovat do nějaké minimální zátěže. Proč je teda zkoušíš naprázdno?

PavelFF píše:Moc jsem to nepochopil. Jsi schopen tvou metodou odlišit ztráty v jádře od ztrát v mědi?

Jistě, pro dané proudy se můžou ztráty v mědi zanedbat, pokud použiješ dostatečně tlustý drát. I když na tohle bohatě stačí průměr 0,5mm, zdroj jede jinak naprosto bez jakékoliv zátěže.

Nevím, jestli si neděláš prdel, ale v každém návodu a textu o spínaných zdrojích je věta, že potřebují pracovat do nějaké minimální zátěže. Proč je teda zkoušíš naprázdno?

Já je nezkouším, já je provozuju leckdy naprázdno,je to sice proti pravidlům, ale musí to chodit. Prostě měnič běží furt a připojujou se k němu různé záteže, když je ta která potřeba. A je požadavek na co nejnižší spotřebu v klidu, takže ohřívat na výstupu odpor není to pravý ořechový. Jde jen o to, kde se ty špice berou, když vlastně ani nemají jak vzniknout, v tranzistorech na primáru jsou ochranný diody, který musejí přebytečný náboj zákonitě odvést.
Dnes do měniče přišly 1000V diody, tohle už musí vydržet...

Nemůže to být proto, že při výstupu naprázdno i ten nejkratší impulz jaký dovedeš vygenerovat dodá tolik energie, že uhradí svod ruzných soušástek a ještě nabyje výstupní kapacitu na nebezpečné napětí? Každá civka ve které je akumulovaná byť sebemenší hodnota energie při svorkách naprázdno dá teoreticky nekonečné napětí, že je hodnota konečná je dáno konečnýma hodnotama odporů mezi svorkami a pravděpodobně i odporem vynutí.

Kolik je na civce napeti po preruseni proudu, je dano hlavne jeji kapacitou, at uz vlastni [parazitni] nebo pripojenou k civce a podle vzorce LII=CUU se zjisti to U - samozrejme se tez musi brat v uvahu ztraty v L i C.