Stránka 3 z 4
Napsal: 24 bře 2009, 19:21
od kevin_mitnick
Na problem kapajicich redukcnich ventilu ci tlakovych razu je jedna uplne snadna odpoved. Na vstup bojleru instalovat expanzni nadobu, ktera jednak pojme vodu, ktera by jinak vytekla pojistakem pri zvyseni objemu vlivem ohrivani a jednak srovna tlakove razy ze zavirani armatur. Objem expanzomatu je doporucovan nekde kolem 10% objemu bojleru.
Abych to shrnul. Optimalni pripojeni bojleru dnes vypada nejak takhle:
- redukcni ventil nastaveny na 0,3-0,4 MPa (3-4 Bar)
- filtr 100 mikrometru
- v pripade tvrde vody chemicka uprava silifosem
- zpetny ventil
- pojistny ventil
- armatura pro napojeni expanzky + expanzni nadoba
- vstup bojleru
Pak problemy s kapajicim ventilem, tlakovymi razy nebo bordelem v bojleru neznate a bojler je po 10 letech zevnitr jak novy (ale zase dopral bych vam videt blaticko ve filtru po takovych 20-30 metrech krychlovych protecene vody...
Napsal: 24 bře 2009, 19:29
od Crifodo
Bojler by se bez pojišťováku snad ani neměl provozovat, taková exploze může být dost nepříjemná. Já bych si to nedovolil.
Nedávná zpráva o smrtícím výbuchu v hotelu Oharka v Lounech v době letošních velikonočních svátků jako by nemilosrdně zapadla do kontextu dnešní doby. Bohužel v příčinných souvislostech této události, která si vyžádala smrt šesti lidí, hrála významnou roli elektrotechnika. Lépe řečeno elektrotechnika zanedbaná a podvedená.
Výbuch v hotelu Oharka v Lounech byl totiž nade vší pochybnost zaviněn špatným stavem elektroinstalace devatenáct let starého ohřívače teplé užitkové vody, bojleru. Elektroinstalace bez pojistek, se spečenými kontakty elektrického stykače a s vyřazeným termostatem pro regulaci teploty. To bylo důvodem přehřátí a mohutné exploze bojleru o objemu 125 l, která následně způsobila zřícení čtyřpodlažní panelové budovy hotelu. K takovému závěru tragické nehody dospělo vyšetřování Inspektorátu bezpečnosti práce z Ústí nad Labem.
http://www.tlakinfo.cz/t.py?t=2&i=1212
To povídání výrobce pojišťováku o týdenním zkoušení (na které každý samozřejmě ****) má asi něco do sebe...
Napsal: 24 bře 2009, 21:34
od jave
Prosim reagujte mi nekdo jak s tou horcikovou anodou. Ventil byl totalne ucpany a tak samozrejme bude novy, ale co udelat dal aby voda byla ok. Dekuji
Napsal: 25 bře 2009, 13:41
od jave
Obesel jsem nekolik servisu a prodejen a sehnal jsem horcikovou anodu za celkem rozumny peniz. Vecer to budeme kompletovat. Prosim znate nekdo princip na jakem to vlastne presne funguje?? Nikdo mi to neumel vysvetlit. Neni to jenom stejny obchodni tah jako molitanovy valecek ve VCR co se s velkou pompou nazyval ... "AUTO HEAD CLEANING" ???
Napsal: 25 bře 2009, 13:45
od ZdenekHQ
Kolik za to chtěli ? Já ji budu měnit taky, zatím jenom upadla, tak jsem ji provizorně připevnil vázacím páskem k trubce od čidla
Napsal: 25 bře 2009, 13:52
od jandu
Napsal: 25 bře 2009, 14:15
od jave
ZdenekHQ píše:Kolik za to chtěli ? Já ji budu měnit taky, zatím jenom upadla, tak jsem ji provizorně připevnil vázacím páskem k trubce od čidla
Elektroservis CB ... maji asi 5 druhu co se tyce delky. Ja platil 325,- Kc
Napsal: 25 bře 2009, 14:45
od EKKAR
jave píše:... Prosim znate nekdo princip na jakem to vlastne presne funguje?? ...
Funguje to na principu galvanického článku - když dáš 2 kovy s různým elektrochemickým potenciálem do vodivého roztoku neboli elektrolytu (a to jakákoliv voda s výjimkou destilované je), vznikne galvanický článek. Ten vlastně pracuje do zkratu (okolní vodiče i sama voda). Při elektrochemické reakci dochází ke korozi až rozpadání záporné elektrody = katody, takže aby se nerozpadalo zinkování nádrží (zinek je kov s jedním z nejzápornějších elektrochemických potenciálů z Mendělejevovy tabulky), je potřeba s nádobou VODIVĚ propojit tzv. OBĚTOVANOU KATODU - kus kovu s vyšším záporným elektrochemickým potenciálem, obvykle hořčíku. Elektrochemická koroze pak napadá tento obětovaný kov a stěny nádoby nechává na pokoji. Používá se to i v námořní technologii, kde to brání prožrání děr do trupů lodí nebo do ocelových vrat zdymadel v průplavech, nebo třeba při ochraně ocelových rour plynovodů nebo jiných produktovodů uložených do země - kusy hořčíku se buď šroubují přímo k povrchu chráněného kovu, nebo se šroubují k ocelové tyči/lanu přivařenému k povrchu oceli atd. Jiným názvem se to označuje jako KATODICKÁ OCHRANA KOVŮ.
Napsal: 25 bře 2009, 14:54
od Crifodo
na hnědočeskou korozi kovů to nefunguje, tam to chce asi spíš rychlé olovo v mosazné anodě.
Napsal: 25 bře 2009, 14:56
od EKKAR
Crifodo píše:na hnědočeskou korozi kovů to nefunguje, tam to chce asi spíš rychlé olovo v mosazné anodě.
A podporované nc-pohonnou látkou typu Kordit + přesným mířením...
Napsal: 25 bře 2009, 14:59
od jave
EKKAR píše:jave píše:... Prosim znate nekdo princip na jakem to vlastne presne funguje?? ...
Funguje to na principu galvanického článku - když dáš 2 kovy s různým elektrochemickým potenciálem do vodivého roztoku neboli elektrolytu (a to jakákoliv voda s výjimkou destilované je), vznikne galvanický článek. Ten vlastně pracuje do zkratu (okolní vodiče i sama voda). Při elektrochemické reakci dochází ke korozi až rozpadání záporné elektrody = katody, takže aby se nerozpadalo zinkování nádrží (zinek je kov s jedním z nejzápornějších elektrochemických potenciálů z Mendělejevovy tabulky), je potřeba s nádobou VODIVĚ propojit tzv. OBĚTOVANOU KATODU - kus kovu s vyšším záporným elektrochemickým potenciálem, obvykle hořčíku. Elektrochemická koroze pak napadá tento obětovaný kov a stěny nádoby nechává na pokoji. Používá se to i v námořní technologii, kde to brání prožrání děr do trupů lodí nebo do ocelových vrat zdymadel v průplavech, nebo třeba při ochraně ocelových rour plynovodů nebo jiných produktovodů uložených do země - kusy hořčíku se buď šroubují přímo k povrchu chráněného kovu, nebo se šroubují k ocelové tyči/lanu přivařenému k povrchu oceli atd. Jiným názvem se to označuje jako KATODICKÁ OCHRANA KOVŮ.
Super. Pripadal jsem si totiz jako absolutni 🤐 kdyz jsem nevedel jak presne to maka. Moc diky za vycerpavajici vysvetleni.
Napsal: 25 bře 2009, 15:00
od Andrea
A proč se tam strká anoda, když je to katodická ochrana?
Napsal: 25 bře 2009, 15:06
od jave
Andrea píše:A proč se tam strká anoda, když je to katodická ochrana?
Pochopil li jsem to spravne, tak katodu ochranis prave tou rozkladajici se horcikovou anodou. Proto katodicka ochrana, alespon dle meho.
Napsal: 25 bře 2009, 15:06
od Crifodo
strká se tam obojí, můžeš to nazývat jak chceš. Z pohledu obětovaného nebo z pohledu chráněného.
Nebo vymysli unipolární ochranu.
Napsal: 25 bře 2009, 15:08
od jave
Ted jeste otazka mimo. Dnes mi nabizeli specialni mikrofiltr primo pro tyto ucely. Pred micku, bojler, pracku apod. S myckou ani prackou jsme nikdy problem nemeli a myslim, ze studena voda neni nejhorsi. Filtr stoji 820 Kc. Mate nekdo zkusenost???