Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

ten dvacetilampový přijímač má na vstupu E88CC a dosahuje údajně 1 µV pro s/š 26 dB, takže řada vietnamských rádií by se mu nemohla podívat ani do ...
dráťáku, proč nepoužít obrácené směšování pod pásmem (součtové)? když je lampa už na 119 MHz líná.

Takhle mám přeladěné ty původní vstupní jednotky-oscilátor kmitá o MF pod pásmem, tedy obráceně než je obvyklé. Nechtělo se mi ubírat závit z cívky variometru a porušovat tak originalitu. Takhle stačilo snížit kapacitu paralelního kondenzátoru. U "Lipna" používám obvyklého směšování na rozdílový kmitočet, oscilátor tedy jede o MF nad. Ona ta DC90 kmitá i na 200MHz, má i paralelně kolíky kvůli snížení indukčnosti vývodů. Ale má malou strmost, která při mírném podžhavení ještě klesne a oscilátor vysadí. Vazební vinutí mám vinuté mezi závity oscilátorové cívky a to úplně natěsno bez mezery. Délka spojů k DC90 do 1cm a i tak musí být pocínované kvůli snížení sériové L.

Jediné, co bych tu měl na zkoušení je chassis z radia Tesla Nabucco. Vstupní jednotka pro OIRT funguje, to jsem zkoušel s generátorem G4-151, kde jsem na vstup přiváděl signál z MP3 přehrávače a na rádiu bez problému naladil. Jednotku jsem ovšem nepřelaďoval.
Taky jsem přemýšlel o tom, že bych oscilátor (v nové jednotce)nastavil tak, aby kmital o MF pod přijímaným kmitočtem, nebo tam vyvstává nějaký jiný problém?

Jinak zásoby elektronek by byly, jenže jich většina není nových Takže nevím pořádně jak na tom jsou a měřák nevlastním.
No možná by se ale tyhle typy jako EF80, EBF89, ECL86 daly sehnat. Pro demodulátor bych chtěl taky elektronku, používá se EAA91, já tu mám ruský ekvivalent 6CH2P-EV. ECC85 mám nové, mohl bych mít i dost 6CC42, s těmi by to taky šlo?

6CC42 je také VKV dvojitá trioda, má o něco menší zesílení, myslím že ECC85 je "nástupkyně" 6CC42 (podobně 6CC41-ECC83). EAA91 je všude plno a není o ně zájem, je to elka snadno dostupná. Do MF bych použil určitě řízené pentody kvůli možnosti regulovat zisk pomocí -Ug1 (regulační smyčku si vyvedeš právě ze záporné větve poměrového detektoru). Nejvíce se používaly EBF89, v Německu EF89, v počátcích VKV přijímačů u nás také 6F31 (Kvarteto). O ECL86 už je celkem bída a většinou se seženou jen slabé, z nějakého rádia. To polských PCL86 je všude plno, ale zase problém se žhavením. Spíš seženeš dobrou ECL82. Jiná možnost je EABC80, která má v sobě dvě stejné diody s malým Ri (na poměrový detektor), jednu diodu s větším Ri na detektor AM a NF triodu. Konec pak osadíš běžně dostupnou EL84. Další možnost je na NF použít kombinaci ECC83/EL84. Dostatečná rezerva zesílení v podobě jednoho stupně navíc by už umožnila samostatnou regulaci basů a výšek (klasické Baxandallovo zapojení).

Asi bych zvolil tohle osazení: ECC85, 2XEBF89, EAA91, ECC83, EL84, EZ80.

Jinak to rádio, pokud chytalo na OIRT signál z FM generátoru samozřejmě můžeš na zkoušení použít, důležité je žes ho mohl vyzkoušet že je funkční (což s nepřeladěnou vstupní jednotkou bez generátoru nejde). Původní vstupní jednotku na OIRT přitom odpojíš.

Davidsev píše:... aby kmital o MF pod přijímaným kmitočtem...

V podstate to mozne je,ale spocti si kam Ti vyjdou tzv. zrcadlove frekvence a bude Ti jasne proc se to nepouziva

Mám poměrně hodně nepoužitých 6F31, takže s nimi můžu počítat? EBF89 mám taky, jenže to je vše jetý a nevím jak jsou na tom s opotřebením, takže tak... Mám tu jednu novou ECL86, takže pro zkoušení bych na NF konec použil ji, než tam budu cpát něco "lepšího"

I když nemáš tester elektronek, s použitím toho co máš na krku, katalogu a dvou měřáků U/I by se ti mělo podařit elektronku aspoň orientačně otestovat.
Jestli stavět nejdřív vstup nebo mf, to je otázka je fakt, že s použitím jiného rádia můžeš otestovat svůj vf díl, ale taky svoji mf, je to úplně jedno! Možná bych dal přednost napřed mezifrekvenci, odzadu od detektoru, jednak se naučíš od nižších frekvencí zacházet s obvody, nastavovat indukčnosti a laděné obvody atd., jednak se to dá vyzkoušet už v polovině.
Úplně nejdřív by to asi chtělo začít s mechanickou koncepcí a se zdrojem. to se obyčejně přeskakuje a improvizuje ke škodě věci.

Ve škole se záhadně objevil BM215A, bohužel nefunkční... Měřená elektronka se nažhaví, ale na anodě se oproti katodě neobjeví žádné napětí. Možná ho dostanu
Taky by mi přišlo schůdnější začít napřed od mefky a zdroje. Mám tady trafo z radia Iron Penta, co sem našel chassis na sběráku, to by nejspíš po vyčištění šlo použít. Do týdne by mi měla snad dojít ta knížka od Borovičky, takže už bude dostupná i literatura ze které budu moct čerpat.
Taky stojím před tím, jestli mám použít chassis z plechu, nebo to urobit na tišťák.

EDIT: Trafo jsem očistil od bordelu a zapojil do sítě - neshořelo Má to vinutí 4V pro AZ11, vinutí 6,3V pro paralelní žhavení a 2x360V v serii s vyvedeným středem. Pro moje použití asi celkem nevhodné

Pozor-měřil jsi anodové napětí na střídavém rozsahu? BM215A je jen orientační tester, anoda i G2 je napájena střídavě, jakákoli elektronka totiž kromě zesilování také usměrňuje, protože proud teče jen z anody a G2 na katodu, obráceně to samozřejmě nejde. A právě toho se tady využívá. Pouze předpětí G1 musí být stejnosměrné a (alespoň) vyfiltrované. To zajišťuje elektronka 6Z31 uvnitř přístroje, filtrační ellyt a několikastupňový odporový dělič, který už má vývody na propojovacím poli na svorkách předpětí.

Žhaví alespoň zkoušená elektronka?

Ještě k trafu: 2x 360V už je celkem dost, zde by bylo optimum tak 2x 250V. Jednou jsem řešil podobný problém. Sehnal jsem trafo 2x 350V/250mA a chtěl ho použít na zesilovač 2x 15W stereo se dvěma EL84 na kanál. Vyřešil jsem to takhle: místo původní usměrňovačky GZ34 jsem dal 5U4, která má větší úbytek na diodách. A filtrační člen jsem udělal s tlumivkovým vstupem. Tedy na vývod z usměrňovače nejprve sériovou tlumivku a pak teprve ellyt. Tím že tlumivkou prochází nefiltrovaný (tepavý) proud, uplatní se její reaktance, nejen činný odpor. Napětí na výstupu tak poklesne úměrně indukčnosti tlumivky.
Co zkusit něco takového?

Taky tady mám chassis z Echa, to by mohlo posloužit (bohužel bych musel použít můstek) Nebo kdyby byl někdo ochoten vyměnit tohle trafo z IRONu za pro mě přijatelnější...
Anodové napětí jsem měřil stejnosměrným rozsahem, což o to, těch elektronek (6F32) jsem zkoušel asi pět, ale každá měla nulový Ia, snad by nebyly všechny vadné? Jinak samozdřejmě žhavily.

S tím snížením napětí na výstupu usměrňovače by to nebyl špatný nápad. Jenže já bych měl k dispozici elektronky 6Z31 a EZ81.
Stejně, tohle trafo je myslím pro tenhle budoucí snad přijímač moc velké...

Pro 7 novalových elektronek jsem použil Sendyxovo trafo které tu nabízel za 50,- sekundár jsem odvinul a znovu namotal pro 200V = a 6,3~.

Jo, nabízel...
A ještě takový dotaz na Drataka, jak to vypadá s fotkama?

Fotky desky toho přístroje jsem ti dnes poslal.

Kúpil som si spomínanú knižku od pana Borovičku - Přijímače a adaptory pro VKV - v antikvariáte za smiešnu sumu.
Obdivuhodné, čo dokázal tento pán spísať v tej dobe Spomína v pár detajloch aj americké výrobky Dynaco, Fischer a Scott. Že by skutočnosť že vydanie je ešte pred 68' ?

Ten 20 lampový tuner je jedným slovom nádherný.

Zdravím všechny nadšence do VKV. Pokud jste někdo stavěl tu vstupní jednotku, chtěl bych se zeptat jak se vám to chová po výměně ECC85. U rádií Tesla kde mám upravené vstupní jednotky původně pro OIRT s tím nemám problém. U Lipna však po výměně DC90 dojde k úplnému rozladění souběhu vstupní obvod/oscilátor. Navíc s (novými!) elektronkami RFT a Bentley oscilátor vysazuje nad 100MHz i při plném anodovém napětí 90V. S elektronkami Valvo a Telefunken však kmitá naprosto spolehlivě v celém rozsahu až do poklesu napětí na baterii pod 60V. Nechcete se někdo podělit o zkušenosti?