Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

AmarokCZ píše:

Radimosso píše:a nej maras pro mě - stojan. svítidlo s reg. - lineár 100W -
max svit - účiník 0,99 - žhavení na cca 8W - 0,15

Docela by mě zajímalo, jak je tam vyřešená regulace, když je tam tak hroznej účiník...

Zatím jsem do toho nelezl, ale viděl bych to na triak (je i při přiložení ucha slyšet "vrnění"), ale ten účiník je fakt zarážející -trochu může působit i zhoršená přesnost pod spotřebou 15W +-5%

Zatím jsem do toho nelezl, ale viděl bych to na triak (je i při přiložení ucha slyšet "vrnění"), ale ten účiník je fakt zarážející -trochu může působit i zhoršená přesnost pod spotřebou 15W +-5%

Otázka znie, ako presne a či vôbec to zmeria nesínusové priebehy...ak je to regulácia triakom, môže byť ten divný účinník zahrabaný v tom.

stevo59 píše:Otázka znie, ako presne a či vôbec to zmeria nesínusové priebehy...ak je to regulácia triakom, môže byť ten divný účinník zahrabaný v tom.

To je pravda, na druhou stranu je velká pravděpodobnost, že to měří přesně, já jsem dělal měřák výkonu s ADE7768 a ten je schopen měřit až do 140. hormonické složky, takže si myslím, že to výkon měří dobře, zásadnější otázka je jak to určuje účiník.

K tomu "divnému" účinníku - odporová záťaž bude mať vždy účinník 1, lebo prúd a napätie budú vo fázi. Pretože však triak je fázovo riadený prvok, pustí prúd do záťaže s oneskorením voči napätiu na vstupných svorkách, oneskorenie je dané uhlom otvorenia triaku. Takže záťaž ( tu žiarovka ) bude mať na svojich svorkách napätie aj prúd bez vzájomného posunu - vo fázi a účinník teda bude 1, lebo napätie aj prúd sa zjaví pri otvorení triaku. Ale z hľadiska vonkajších svoriek (čo vyhodnocuje merák, lebo ten nie je pripojený na žiarovku, ale na vstupné svorky ) bude prúd posunutý voči napätiu - prúd pôjde až vtedy, keď ho triak pustí, ale napätie na vstupných svorkách je aj vtedy, keď triak je ešte v blokovacom režime. Tým nameriaš ten mizerný, nízky účinník.
Už vidím, ako ma Andrea za toto vysvetlenie roznesie v zuboch... Š.

Edit: Hill - ten prístroj by mal ukázať účinník=1, keďže ide o odporovú záťaž. Ale ukazuje 0.15 - takže musí to byť chyba metódy. Verím, že účinnosť a činný výkon to meria správne - to sa dá posúdiť porovnaním s elmerom. Ale som presvedčený, že účinník pre neharmonické priebehy to nemeria správne. Š.

Proud i napětí se na odporové zátěži objeví až po sepnutí tyristoru nebo triaku. Že v době, kdy proud neteče, je před triakem napětí, musí být měřidlu jedno, protože bez proudu nemá čím násobit. Tedy naměří nulu. Po sepnutí naměří reálný příkon, bez jaloviny.
Prostě podmínkou pro vznik jaloviny je reaktance, nikoli odpor, třebas spínaný. Pak teprve lze mluvit o účiníku.
Něco jiného je použitá měřicí metoda - podle tvaru průběhu se více nebo méně navzájem liší střední hodnota a efektivní hodnota proudu (předpokládám, že napájecí napětí je téměř sinusovka), ideální by bylo měření tepelných účinků nebo vzorkování průběhů jak napětí, tak proudu, v mnoha bodech a vyhodnocení okamžitých hodnot.
Nebo měření v širokém spektru a vyhodnocení podle pana Fouriera.

PC zdroj (kromě síťového filtru) také odebírá jen činnou složku a přesto musí být vybaven korektorem účinníku, proč? Odpověď už jsem tu napsala.

Zkusím uvést příklad. Uvažuju jednu půlvlnu sinusového napětí. Proud je ve fázi, ale zapne se až při pi/2, takže je to taková půlka té půlvny. Prostě triaková regulace zapnutá na poloviční výkon, činná zátěž.

Efektivní napětí:
U = sqrt( 1/pi * int(0..pi) Um^2 * sin^2 fi * d_fi )
U = Um / sqrt(2)

Efektivní proud:
I = sqrt( 1/pi * int(pi/2..pi) Im^2 * sin^2 fi * d_fi )
I = Im / 2

Střední výkon:
P = 1/pi * int(pi/2..pi) Um * Im * sin^2 fi * d_fi
P = ( Um * Im ) / 4

Účiník:
cos fi = P / ( U * I ) = 1 / sqrt(2) = 0.707

Něco se mi v tom příkladu nelíbí. Efektivní hodnota harmonického průběhu je taková velikost stejnosměrného napětí (nebo proudu), která by na zatěžovacím odporu odevzdala stejný výkon. Odpor se předpokládá konstantní, jinak by uvízl při definici v integrálu.
V tom příkladu se nějak přehlíží, že chvíli je zátěž nekonečno, a chvíli zase ne.

Bernard píše:V tom příkladu se nějak přehlíží, že chvíli je zátěž nekonečno, a chvíli zase ne.

To je uděláno tím, že u proudu a výkonu se integruje jen od pi/2 do pi. Ono to není moc přehledné, uznávám, ale líp tu ty vzorce sázet neumím.

Vzorce jsem pochopil, jen se mi nezdá, že ten poměr takto vypočítaných výkonů se dá považovat za cos fí. Pokud zátěž v části periody nevrací část výkonu do zdroje, asi nemá smysl hovořit o jalové složce a učiníku, jak o tom výše hovoří i Hill.

Bernard píše:Vzorce jsem pochopil, jen se mi nezdá, že ten poměr takto vypočítaných výkonů se dá považovat za cos fí.

On bude asi problém v tom co psala Andrea - cos fí není totéž co účiník...

Účiník snad je cos fí, to beru jako synonymum. Andrea psala, že se nemá plést účinnost s účiníkem, a to je opravdu nebe a dudy. Účiník náleží zátěži jako dvojpólu, účinnost potom konvertoru energie, která do něho ze vstupu leze a z výstupu vychází. Pokud vychází v elektrické podobě, tak to může být čtyřpól.

Já jsem hlavně psala, že účiníky jsou dva.

Účiník a cos fí není synonymum, na tom není snad co řešit.
Další věc o které Andrea psala je, že účiník je dvojího typu - účiník u lineární zátěže (tak se to dá označit za synonymum) a účiník u nelineární zátěže.

EDIT: Andrea byla rychlejší

V těchto energetických věcech jsem nemluvňátko a tak se možná nechávám unášet fantazií.
Harmonický účiník je jasný, když už začne vadit, dá se kompenzovat. Ale všechny ty nespojité regulace mají malou poptávku po energii na nějakou dobu po průchodu napětí nulou, a kompenzace je asi těžká. Tak je určitě zájem, aby takový spotřebič něco odebral do foroty, i když má právě zátěž odpojenou, a použil to později. A navíc se sníží vyzařování.
Snad se měl ten deformační účiník nazvat jinak. A je tedy nějaká formule na jeho výpočet?

EDIT: Na webu je všechno, i ta formule. http://www.odbornecasopisy.cz/download/el120338.pdf
Už jsem ticho.