Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

to je přece v pořádku, že pájka topí na maximum než regulační smyčka dosáhne rovnováhy (nebo začne cyklovat v patřičné střídě). Jestli narážíš na to, že časová konstanta topného tělíska bude 1000x kratší než časová konstanta přenosu tepla na čidlo, to je jiný problém. Já předpokládám že si budou +- odpovídat nebo že počkám nějakou chvíli, než se obvod ustálí, a že výkon topného tělíska nebude takový aby bez regulace šla pájka do žlutého žáru. Termostat v žehličce dostává teplotu taky přes několik různých tepelných odporů od spirály, okolního šamotu, hliníku desky, podložky, šroubu, trubky termsotatu a samotného dvojkovu. Časové konstanty jsou tam předpokládám v rozumném souladu, u té pájky si taky nepředstavuju to těleso mezi diodou a horkým tělískem 80 cm dlouhé aby ještě odpoledne nebylo prohřáté... Zkrátka, kdybych se tím zabýval, snažil bych se to udělat tak aby to fungovalo, ne hledat rozličné teorie které by se daly napasovat na to, aby to fungovat nemohlo

To že by ses snažil, to ti rád věřím. Ale pokud si myslíš, že to bude pak fungovat jako v té žehličce, tak to teda nebude. V té žehličce je totiž topná spirála se šamotovým kanálem vložena do jediné kovové desky, jejíž jedna strana žehlí a na druhé je snímána její teplota a to bezprostředně a to pouze kovovými prvky (pokud se jedná o bimetalové regulátory). Jinak by se Madlenka moc a moc zlobila.

p.s. Mimochodem - kdy jsi naposledy viděl rozebranou žehličku popisovaného typu?

Přiznám se ke své hanbě, že jsem podobný bastl použil pro snímání teploty přímotopu, kde odešel bimetal a čidlu s termistorem se nelíbilo v proudu horkého vzduchu. Můžeš mi vysvětlit že by mi to nemělo fungovat, jestli chceš
Snímání teploty ve vyvíječi páry pro napařovačky je taky keramickou tyčinkou, ve které je šoupnutá menší keramická tyčinka obsahující Pt100 a to celé je zasunuté v železné trubce která zasahuje do kotlíku s vodou/párou. Funguje to...
Rozebrané žehličky popsaného typu vidím kdy se mi namane, co je na tom zvláštního? Ve fabrice jsme je (tedy báby na konfekci atd. ) používali až do převzetí textilní výroby Č(SF)R vietnamskými soudruhy.

Crifodo píše:Snímání teploty ve vyvíječi páry pro napařovačky je taky keramickou tyčinkou, ve které je šoupnutá menší keramická tyčinka obsahující Pt100 a to celé je zasunuté v železné trubce která zasahuje do kotlíku s vodou/párou. Funguje to...

No ale nechceš snad tvrdit, že mezi tou ohřívanou vodou/párou a Pt100 čidlem je tepelný spád 200°C. Tak co to má společného s tím, co navrhuješ pro pájku? (A v klidu, jestli můžu prosit)

Vůbec nezpochybňuji, že ti to nějak fungovalo. Jen zpochybňuji, že bude fungovat regulace teploty páječky, kde teplota hrotu je snímána přes keramickou tyčinku nezanedbatelné délky (nikoliv 80cm dlouhé, i 5cm je moc). Možná, když na vyhodnocení použijeme výpočetní centrum, zohledňující tepelný odpor tyčinky, výkon topného tělíska, teplotní poměry krytu a okolí, ...

Příteli mat100.Vše máš popsáno v článku.Je tam taky velká tabulka
která vše vysvětluje.Co se týče spolehlivosti nemohu sloužit.
V případě jakékoli závady při konstrukci ji asi nikdy neoživíš.Svěř to
někomu zkušenějšímu.Ze tvých dotazů vyplývá že jsi úplný laik.

Zas tak úplný laik nejsem. Bohužel v odvětví elektroniky s teplotními čidly nemám žádné skušenosti,proto jsem se obrátil na bastlirnu. S tím posledním schematem (odkazujete na tabulku) nemohu pracovat, protože mám pájku vlasní výroby. U té jen stěží určím závislost teploty na napětí a proudu.
Prosím nekamenujte mě za snad laické otázky.

Příteli mat100.Máš schema,návod a nejsi začátečník.Nechceš li použít
součástky o vlastnostech zde uvedených,jak ti mají jiní mají změřit
na dálku to, co máš na stole.
Začni od čidla které umíš sehnat a které umíš zabudovat do pájky
a k tomu si najdi návod./psals že jich máš více/

masar píše: Možná, když na vyhodnocení použijeme výpočetní centrum, zohledňující tepelný odpor tyčinky, výkon topného tělíska, teplotní poměry krytu a okolí, ...

PICusové a atmeláci použijou výpočetní centrum a budou zohledňovat, někdo jiný třeba RC člen. Já vím, že frikulín si nedovede představit ani přepínání nabíječky akumulátorů na tři hodnoty výstupního proudu bez výpočetního centra... a přitom neumí určit předřadný odpor pro LEDku v optočlenu. Taková je už doba.

Všem děkuji za diskuzi a ukončuji debatu.

PS: Raději mu koupím ERS 50. Cenově to vyjde pomalu nastejno a ztrávil bych na tom dost času.