Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Měl jsi se nejprve porozhlédnout tady na bastlírně. Např. v tomto vlákně
http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&start=60
se somorastik dopustil stejných chyb se stejným výsledkem jako ty.
Mohl ses toho vyvarovat. Rozhodně doporučuji kovové šasi a dodržení zásad nf techniky(nejsou to jen ty zatím tady zmiňované).

Mohl bys mi prosím ještě poradit dvě věci ke konstrukci? - C55 mám umístit co nejblíže k výstupáku, nebo může být i jinde (na plošňáku u lampy)? A až to budu dávat to kastle, jak mám zapojit uzemnění, mínus za usměrňovačem a zemnící kolík ze zásuvky společně na šasi?

Umístění C55 není kritické. V konstrukcích bez plošných spojů bývá umístěn přímo na pájecí očka trafa, v opačném případě na plošný spoj. V každém případě je třeba vést přívody k primáru trafa co nejkratší cestou a co nejdále od vstupních obvodů, není neobvyklý ani stíněný vodič od anody pentody na primár. Podívej se, jak to udělala Tesla v té Operetě.
Na druhou otázku odpovídám ano.

Tak jsem dneska konečně dostavil kvalitní konstrukci s plošňáky a kovovou bednou. Asi 20 minut před koncem se uklepal jeden drátek u výstupáku (výstupák nemá pájecí svorky, přímo z vynutí vede svazek drátů), takže paráda Je to vývod primáru, který vede přes 2W odpor na elektrolyt. Zkusil jsem kondík připojit na prostřední vývod, ale ani to neškytlo. Asi se na to vykašlu a nechám si to na zkušenější časy, strávil jsem na tom strašně moc času a bez jakéhokoliv výsledku...

Tak tos to připojil nějak špatně, protože když ten horní konec odporu R32 připojíš na +C56 (anodové napětí pentody), tak by to "škytat" rozhodně mělo. V každém případě házíš flintu do žita příliš brzy. Když už jsi tomu věnoval tolik času a konstrukci máš hotovou, tak nemá smysl se vzdávat kvůli špatnému výstupnímu trafu. Oživit se to dá téměř s jakýmkoliv výstupním trafem (i s tím tvým "nemocným") a jako provizórium by to vydrželo do doby, než seženeš náhradní.
Oživování zapojení je třešinka na dortu, přece se jí nevzdáš. A právě při oživování můžeš získat nejvíce znalostí a zkušeností.

p.s. A ještě něco. Oživování zesilovače neznamená připojit k němu mp3jku (či co) a čekat co to udělá. Oživujeme bez signálu s potenciometrem hlasitosti na nule. Reproduktor může být při malých výkonech připojen (jeho zničení příliš nehrozí). Zesilovač zapneme a s uspokojením konstatujeme, že ani "neškytl". Zkontrolujeme pracovní body elektronek - anodová napětí, napětí druhé mřížky a hlavně napětí na katodě pentody (mřížkové předpětí), které nám prostřednictvím Ohmova zákona říká, jaký teče elektronkou proud. Pokud naměříme podstatně jiné hodnoty než očekávané, je něco špatně a závadu musíme najít. Pokud je vše O.K., můžeme připojit zdroj signálu a ověřit funkčnost zesilovače, změřit výstupní výkon, zkreslení apod. Hlavně je třeba správně reagovat na některé možné audio-vizuálně-čichové efekty a nedopustit zbytečnou destrukci součástek. Jsme jenom lidi a chybyčka se může vloudit.

Díky za optimizmus ...no ještě se na to určitě podívám, ale dnes už toho mám fakt dost... přes víkend jsem vyráběl krabici, dnes jsem 6 hodin pájel a jako třešničku na dortu jsem málem dostal astmatickej záchvat z kalafuny, dusím se že ani neusnu ...nechápu, kde jsem udělal chybu...podle toho co to dělalo bych to viděl na studeňák, ale dělal jsem to tak pečlivě, že to snad prakticky ani není možné... Každopádně na tom zítra ještě zamakám a pak dám vědět, jak jsem dopadl Tak díky za rady a za podporu

Tak jsem to už rozběhal...docela se stydím, že jsem takovou chybu několikrát přehlédl ...při konstrukci na vrabčí hnízdo (když to "houkalo") byl (jak se domníval Masar) naopak uzeměný sekundár výstupáku a při osazování plošného spoje a zasazení do šasi jsem chtěl zařízení oživovat zjednodušené a postupně zapojovat zpětné vazby - nenapadlo mě nic lepšího než při zapojení dle schématu neuzemnit sekundár, přes který je zapojená katoda pentody - to byla ona záhada úplně nefunkčního přístroje

Děkuji za pomoc a za trpělivost...

Pořád mě ale zlobí...má strašně nekvalitní zvuk (dost zkreslený nezávisle na hlasitosti a bez basů a výšek). K tomu se ještě při určitých hlasitostech ozývá "prdění", nevím, jak ho charakterizovat, je to něco mezi "gramofonovým" praskáním a zvukem digitální TV se slabým signál. Viditelné jiskry mi ale nikde nepřeskakují... Zkreslení i praskání to dělá s vazbou i bez ní...

A jak jsi vyřešil ten poškozený výstupák, resp. jak jsi modifikoval zapojení? Ono to zkreslení a "prdění" s tím může souviset. Platí ještě původní schema?

U výstupáku se utrhl prostřední vývod. Vyřešil jsem to tak, že jsem C56 připojil rovnou na svazek L38-R32-C55. Hodnoty součástek a další zapojení se neměnilo...

Mohl by dělat paseku chybějící odpor vinutí L38 a tím pádem o nějakých 10V vyšší anodové napětí na triodě? ...tedy zvýšit hodnotu R32?

...další věc, co mě zarazila bylo vysoké napětí na C56. Ve schematu je zakresleno 240V, multimetr mi změřil 350V...ve zdroji jsou ale součástky i zapojení operety, takže nechápu, kde se tam vzalo.

JirkaRCK píše:U výstupáku se utrhl prostřední vývod. Vyřešil jsem to tak, že jsem C56 připojil rovnou na svazek L38-R32-C55. Hodnoty součástek a další zapojení se neměnilo...

Mohl by dělat paseku chybějící odpor vinutí L38 a tím pádem o nějakých 10V vyšší anodové napětí na triodě? ...tedy zvýšit hodnotu R32?

...další věc, co mě zarazila bylo vysoké napětí na C56. Ve schematu je zakresleno 240V, multimetr mi změřil 350V...ve zdroji jsou ale součástky i zapojení operety, takže nechápu, kde se tam vzalo.

Tak +350V na C56 je příliš mnoho. Zkontroluj síťové trafo a změř proudový odběr z kondenzátoru C56. Pravděpodobně jsi místo původního selénového můstku použil křemíkový, není-liž pravda?

To je pravda. Trafo a kondíky jsou původní, diody jsem koupil nové...to by mě ani ve snu nenapadlo, díky

Mám tam přidat odpor, který by srazil napětí na těch 240V, nebo jak to mám vyřešit?

Co R32, můžu nechat 1,5K, nebo ho mám v mém zapojení vyměnit za vetší?

Stejně se mi nezdá, že by menší odpor křemíkového usměrňovače způsobil tak vysoký nárůst anodového napětí (o 110V!). Něco bude shnilého...
V každém případě to už nebude hrát jako Opereta, už kvůli tomu poškozenému výstupáku. Napětí musíš trochu snížit pomocí odporu v sérii s výstupem můstku. Ale hlavně už začni měřit hlavně pracovní body koncové pentody. To je nejdůležitější a ještě ses o tom ani nezmínil. Na tom přece závisí velikost toho předřadného odporu. S ostatními součástkami není nutno nic dělat. To mohou jen ti, co vědí, co tím mohou dosáhnout.

Dobrý den,
po přidání odporu jsem srazil napětí asi na 230V. Odstranilo se tím "bouchání", ale zvuk byl pořád zkreslený. Potom jsem náhodou zkusil vynechat v zapojení kondenzátor C55 (kondenzátor, který na trafu přemosťuje neslyšitelné frekvence) a zvuk se tím podstatně zlepšil.

S kondenzátorem i bez něj se mi ale ještě projevuje jedna drobnost - jezdec hlasitosti musím mít vytočený na maximum a hlasitost regulovat na zdroji signálu. V ostatních polohách se spolu se zvukovými špičkami začne ozývat "pískání". Pískání ustane až na opačném konci jezdce - pokud stáhnu hlasitost skoro na minimum. Pokud hlasitost reguluji poťákem na zdrojovém zařízení, je vše v pořádku... Zkusím potenciometr vyměnit za menší (250K) a uvidím.

Mnohokrát díky za všechny předešlé rady, bez pomoci bych to určitě nedotáhl až do této podoby.

EDIT: Další naměřená napětí a proudy odpovídají hodnotám zakresleným ve schematu. Anodový proud při nulové hlasitosti je asi 20mA, při připojení signálu a poslechu je asi 30mA. Takže je asi vše zásadní v pořádku. Když je ale vstupní signál naplno a hlasitost nastavím poťákem na vstupu (začne se projevovat to "pískání" se špičkami), tak multimetr zobrazí chybu. Má rozsah 10A, je nemožné aby byl takový odběr...nejspíš tam vznikají vysoké frekvence, které multimetr oblbnou... Je to opravdu zvláštní, nechápu, proč se zesilovač rozkmitá při nastavení hlasitosti jeho 1M poťákem, ale když se hlasitost nastaví třeba na kytaře nebo na walkmanu (kde je vlastně taky jen potenciometr zapojený jako dělič napětí), tak je vše v pořádku... Každopádně jsem velice rád, že jsem se dostal alespoň do této fáze. Hlasitost si můžu stáhnout na zdroji a jinak v podstatě vše funguje...

Popisovaný stav svědčí o kmitání zesilovače, se kterým se nelze smířit. Já bych tipoval na nějakou chybu v záporné zpětné vazbě (L35+L36, C58 R33 C59 R28 popř. R23). Když odpojíš jedním koncem např. R28, zrušíš zpětnou vazbu a kmitání by mělo přestat. Pokud se tím prokáže chyba zp. vazby, je třeba tuto větev zkontrolovat, hlavně správné zapojení všech vývodů výstupního trafa. Pro kontrolu je možné zaměnit např. vývody primáru trafa (které je bez odbočky). Hodnoty všech součástek musí být dodrženy. Osciloskop je pro tuto práci nejvhodnější měřící přístroj.

Zpětnou vazbu mám v pořádku a dělalo to i když jsem ji odpojil. Odpoledne jsem to už vyřešil - teoreticky je to opravdu podivné, ale pomohla mi výměna toho potenciometru. Našel jsem doma nějaký s odporem dráhy 250k, tak jsem ho tam na zkoušku dal a regulace hlasitosti už funguje krásně bez rušení.

Zvláštní je ten kondík C55...s ním to dělalo příšernou paseku a bez něho to hraje krásně. Nechápu, k čemu tam vlastně je. Na trafu přemostí vysoké frekvence, čímž ulehčí trafu a reproduktoru, ale na druhou stranu jdou potom tyto frekvence přes lampu do zkratu. Lampa se tedy musí daleko více přetěžovat, což by také odpovídalo mému případu (s C55 měl zesilovač dost velké zkreslení, bez něho hraje dobře).

Přístup k osciloskopu bohužel nemám. Můžu leda vyrobit napěťový dělič ke zvukové kartě PC a snímat průběhy jako zvuk do audacity.