Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

nelze nez souhlasit ... snaha byla vysvetlit, ze prechodovy odpor mezi elekrodami a materialem je mensi nez prechodovy odpor mezi svarovanymi materialy, protoze kdyby tomu tak nebylo, teplo by vytvarelo jinde nez mezi spojovanymi materialy ...
Pripoustim, ze takto z kontextu vytrzena formulace je zavadejici ...

... no a co s tim molybdenem ... proc se tedy pouzivaji molybdenove elektrody?

ross4435897 s tvým podáním, že na napětí nezáleží nelze tak úplně souhlasit. Ty vysvětluješ něco pro klempíře. Kde materiály boduješ proti sobě a mají stejnou šířku.

Viděl jsi někdy bodovat drátek cca 1mm2 třeba k plošnému spoji nebo na nějaký tenký povlak. Bodovací elektrody se obě přikládají z vrchu na ten drát. A tohle je přesně u těch baterek. Na to ta tvá teorie z čočkou nefunguje.

Článkům moc neprospívá, když se zahřejí, proto se místo letování používá bodování, Materiál povrchu má dosti tenký průřez.

Jinak pokud se týká elektrod měděné jsou velmi dobře vodivé ale nevýhoda je měkký materiál, který se rychle upaluje.
Takže profíci mají bodovací elektrody s tvrdokovu u kterého je uměle zvýšena vodivost (např. uhlíková ocel).
Jak říká Habesan kovu z vysokou teplotou tání nasyceného vodivými materiály.

no porad je to podle me nejaka porce energie, ktera musi byt "primerena" pro vytvoreni zadaneho svaru ... podle materialu, tloustky, typu, atd ... to jses schopen zajistit regulaci proudu a delky casu
podle ohmova zakona je vztah proudu, napeti a odporu jasny ...

... to na co jsem se puvodne ptal, je jaky je prakticky rozdil, nezi bodovou svareckou napajenou 12V a nebo treba 3V ... ja to nevim, tovarni bodove svarecky maji ruzna napeti, jakou tedy zvolit?

Ve víru událostí poněkud zapadlo vysvětlení proč se používají molybdenové elektrody. Nikde jsem vysvětlení nenašel, tím nezpochybňuji to, že se používají.

K bodovnání? Je to možné, je to celkem vodivý tvrdokov.

Neplést totiž bodování a svařování. Při svařování se materiál elektrody taví do sváru. Kdežto u bodování to není účelné.

To je poněkud nešťastná formulace.
Svařování znamená, že se taví základní materiál.
Ať už je to svařování ubývající elektrodou, nebo bodové, nebo autogenem nebo TIGem.

To, že se k bodování používají molybdenové elektrody napsal původně ross:

ross4435897 píše:Na med a jeji slitiny se daji pouzit molybdenove elektrody, protoze maji mensi odpor nez svarovany material ... zde ukazka

vzápětí mě udivil dotazem

ross4435897 píše:... no a co s tim molybdenem ... proc se tedy pouzivaji molybdenove elektrody?

proto jsem se zajímal o důvod jejich použití, ale to zatím nikdo nevysvětlil. Běžné svařovaní bych do toho netahal probíráme zde bodování a bodovky.

No resil jsem podobny problem, proto jsem se o to zajimal ... no jo no, dneska uz zadne jistoty nejsou, ani druzstevni zalozna uz neni co byvala.
Fakt je ten, ze to nevim ...

Ještě k tomu bodování mě zaujala jedna věc, kterou tu nikdo nezmínil.
Na jednom tom videu je vidět jak maník přikládá ručně elektrody.
To tedy moc profesionální nebylo. Velkou roli totiž hraje i vzdálenost elektrod, aby to neprobíjelo a taky nebyly daleko od sebe. S těmi parametry si prostě musí pohrát. Generátor může být jakýkoli super, ale když se to neodzkouší a nevychytají se mouchy nebude to nikdy ono.
Vzdálenost elektrod má myslím velký vliv na výsledek.


Jinak já osobně bych šel do generátoru z ultra kondenzátorů, ale tři tisícovky přijdou jen ty super kondenzátory, což je dost hodně. Takže bych asi vzal články 4,2V.

Molybden je tvrdší a nenatavuje se.
Na bodování vývodů součástek dělal otec práškovou metalurgíí wolfram plněnej mědí.
Má na to i patent

Ja používam takúto https://youtu.be/j63KBuyH4XE. Video je z prvej verzie softvéru, ktorý prešiel medzičasom úpravamy .
Vyrobil som si ju túto zimu. Zdrojom prúdu je upravené trafo z mikrovlnky. Srdcom riadiacej jednotky PIC16F628A.
Rozhodoval som sa medzi kondenzátorovou a trafom, ale kvôli cene som zvolil trafo a neľutujem. Boduje pekne.
Výška napätia nie je pri tomto type kľúčová ,nech sú na sekundárne min.2V.
Dôležitý je rovnaký prítlak na obe elektródy - možnosť obe regulovať nezávislé.
Dôležite sú aj časy predzvaru a a samotného zvaru. Predzvar regulujem v rozsahu 0 -50ms. Zvar v rozsahu 0 - 600ms. Časy človek vychytá až po nejakých pokusoch a ich hodnoty samozrejme závisia od výkonu trafa.
Na hroty som použil meď zo zbernice zo silového rozvádzača. Hroty po cca 20 bodoch pretiahnem jemným šmirgľom.

Pri kondenzátorovej je výška napätia dôležita - pohybuje sa okolo 12V. Dosť som okolo toho prečítal, no nakoľko som použil trafo, tak mi info o kondenzátorovej už vyfučalo z hlavy.
Ináč k obom typom sa na nete dá nájsť dostatok informácií - len to chce vedieť angličtinu.

... to je presne moje puvodni predstava ... moc pekna prace, super! Diky za inspiraci!

Já jsem si dělal svářečku z trafa z mikrovlnky. Návod naleznete zde: http://sel.wz.cz/download.php#zdroje Bodoval jsem s tím 130 článků 18650 na koloběžku. Zatím najeto asi 1500km a bez problémů. Je to řízený Atmega8535 a boduju s tím i jiné baterie. Naprostá spokojenost. Hroty držím v ruce. Má to tu výhodu že když provádím opravu již bodované baterie tak si hroty dám přesně kam potřebuji.[/url]