Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Čo ešte skúsiť nejak zohnať lupu väčšiu ako tienidlo monitora a postaviť ju rovno pred obrazovku (a otočiť obraz, ale to je najmenej)? Ale ten monitor i tak, no, neviem.

V nejlepším případě zlepšíš světelnou bilanci 15x, takže ti zbude pořád méně, než 1/50 jasu obrazovky.
Cenu takového objektivu (alespoň dvoučočkového typu periskop, ten umožňuje vykompenzovat základní vady zobrazení) o průměru pupily asi 44cm si netroufám ani odhadnout.

To je zajímavý... takže jedinej problém by byl v tom že by to mělo málo světla a v optických vadách čoček žejo? Já sem kdesi viděla jak promítali z PC na zeď s projektorem, a to mělo tak strašně moc světla, že to bylo vidět i když bylo denní světlo a nebylo vůbec zateměno!! A přece jen blbec promítá bez zatemění
takže ten výkon je podle mě hrozně nadsazenej.. a zrovna tak i u CRT monitorů protože když mám v pokoji úplnou tmu tak to tak září že z toho za chvíli pálí oči tak musím večer ještě k tomu svítit když sem u PC.
A jak myslíte že by to bylo s tím světlem kdyby byla čočka velká jako monitor a byla těsně u monitoru? a obraz na zdi by byl třeba stejně velkej jako je monitor????

Evka, jas monitoru sa dá stiahnuť. Pokiaľ ide o to premietanie, myslím, že odpovede už máš. Mňa možno ešte napadlo, čo tak to premietať na silne odrazivú plochu (nemyslím zrovna zrkadlo) a, ako nadhodila Evka, s minimálnym zväčšením plochy (viem, to postráda zmysel, len pre info)?

Chceš-li čočkou velkou jako monitor promítat na stejně velkou plochu, musí střed čočky dělit vzdálenost monitor - projekční plocha přesně na poloviny. Vlastnost polovin je ta, že je jedna stejnější, než druhá (což naštěstí větší polovina lidí pochopí).
Protože ostří nikoli do nekonečna, ale nablízko, musí být čočka od obrazovky ne v ohniskové vzdálenosti čočky, ale podstatně dál. Této vzdálenosti se říká "výtah objektivu". A světelnost je dána průměrem pupilly děleno výtahem. Když bude čočka mít průměr rovný úhlopříčce obrazovky a ohniskovou vzdálenost půl metru, pak musíš výtah zvětšit na metr. Světelnost se tím zmenší číselně na polovinu, což znamená, že projde jen čtvrtina světla. Mizernou účinnost všesměrového vyzařování luminoforových bodů na stínítku obrazovky tím ale stejně nezachráníš.

Videoprojektory pro denní světlo nepoužívají žádnou obrazovku. Ty starší používají LCD zobrazovač prosvětlovaný silným zdrojem světla pomocí zrcadla (aby vrátilo k využití světlo unikající zbůhdarma dozadu) a kondenzoru. Ten se stará o to, aby paprsky ze světelného zdroje se sbíhaly skrz LCD zobrazovač do středu objektivu. Jednak se tím zajistí rovnoměrný jas plochy, jednak se využije maximum dostupného světelného toku.
Obraz z těchto projektorů je tak jasný, jak mu to dovoluje jas jeho světelného zdroje. Ten nelze zvyšovat do nekonečna - oteplení displeje nelze beztrestně překračovat.
Dnes se stále častěji využívá výhod DLP projektorů: to jsou miliony mikrometrových zrcátek, které kmitají a odrážejí světlo do objektivu nebo mimo objektiv. Ale to si můžeš vygůglit.
I zde závisí jas obrazu na výkonu osvětlovací žárovky. Ale to si vygůgli.

jaký význam má porovnávat mizernou všesměrovou účinnost luminoforových bodů, když se stejnou účinností pracuje v režimu kdy svítí jen pro lidské oko?
(Metalizovaná obrazovka by měla zadní polosféru záření vybuzeného luminoforu vracet do přední polosféry...)

Či som správne pochopil; projektor je konštruovaný tak, aby svetlo zo zdroja nešlo na všetky strany, ale iba jedným a to potom spolu do optiky, tým sa zvýši účinnosť. S tou polohou lupy som to celkom nezvládol, ale vzhľadom na straty "všadesvietením" to asi nemá význam ďalej riešiť. Okrem toho sa mi z toho trochu motá hlava. Pre mňa na záver len zhruba informatívne; origo projektor, ktorý vykreslí na stene obraz z príslušnej vzdialenosti povedzme 1m uhlopriečky, keby sme porovnali s podobne veľkým LCD, aký tam je energetický pomer týchto zariadení (v spotrebe elektriny)?
Hille, smekám a dík za snahu.

Premietat projektorom obraz o uhlopriecke 1m nema zmysel. Ale hravo urobis 2,5m a take LCD ani nekupis.

Tak si tam dosaď 2,5 m a LCD s uhlopriačkou 2,5 m (ak také existuje). Vybudiť na porovnateľne svetlý obraz (subjektívne) a porovnať spotrebu energie. Rozumeno?

2,5m LCD existuje, len stoji 80 litrov (v eurach ). Takze k projektoru si kupis aj byt a ostane ti este aj na elektrinu

Dobre, tak si ma doberáš, ale mňa by zaujímala odpoved na moju otázku. Spolieham na Hilla.
No ale, to je snáď zlatý, či čo?

Energetická bilance? To se fakt dá spočítat jen hodně přibližně, řekněme s chybou +200/-75%, když nemám konkrétní zařízení s konkrétními rozměry a světelností optiky.
Jasovou účinnost už známe, bude se pohybovat někde mezi 0,03% a 0,002% při zvětšení úhlopříčky maximálně 5x.
Pokud dáš do cesty světlu LCD panel, už se nejedná o samostatně svítící předmět, tam vlastně zacláníš jednotlivými body ve svazku světla.
Takže první věc, kterou je nutné udělat, je použití dichroického zrcadla za žárovkou či výbojkou, aby odráželo viditelné světlo, ale tepelné záření co nejlépe propouštělo dozadu. Dále filtr propouštějící opět jen viditelné světlo mezi žárovku a kondenzor - a nejlíp opět dichroický, aby teplo odrážel zpět.
Jenže žádný filtr není tak "ostrý", aby nezměnil barvu světla a ještě nepustil teplo. A to teplo, co zbylo, stlačíš kondenzorem na plošku LCD řekněme s 5" úhlopříčkou. Při potřebě aspoň 100W halogenky pro zatemněnou místnost nebo 140W xenonové výbojky, se kterou je na to vidět i při sklaplých žaluziích, už je to docela věda, jak do 10 minut ty kapalné krystaly neproměnit v páru, až se zatemní obraz. To zbytkové teplo, co neprojde skrz LCD, ho totiž ohřívá.
V každém případě velká plocha Meotaru s velkým objektivem dává možnost použít LCD panel běžných monitorových rozměrů (16"), teplo i světlo je rozložené ve velké ploše, objektiv má slušnou světelnost, s tím už se dá použitelné účinnosti dosáhnout. I energeticky, určitě takový obraz přijde levněji, až přijde účet za elektřinu, než z plazmové televize.
Obyčejná CRT obrazovka je v tomto případě nepoužitelná.

Jako příklad může posloužit použití bílé CRT obrazovky při snímání filmů létajícím paprskem, tzv. technika flying spot: to se na dokonale zaostřené obrazovce (tedy není možné ji příliš přejasit) kreslí bílý rastr TV obrazu a objektivem se promítá skrz plynule se pohybující filmový pás. Rastr je upravený tak, aby prosvítil všechny body políčka v pořadí, které je potřeba pro získání TV obrazu.
Jenže to, co prošlo skrz film, se musí snímat fotonásobičem nebo srovnatelně citlivým polovodičovým prvkem, protože toho světla je tam tak málo, že normální fotonkou nebo fotodiodou, jejíž citlivost je srovnatelná s citlivostí oka, by se obraz rekonstruovat nedal. Cokoli by skončilo jako fotka černocha v tunelu.