Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ta nemocniční síť je IT,ale odlišná od tý drážní (která má trafa YY nebo DY),asi protože není ve špitále moc přístrojů s 3F přívodem (klimošky a polohování operačního stolu nepočítám),snad i "dejcháky" jsou 1F a ostatní přístroje jsou všecky 1F,některý maj i vestavěný baterie (pokud se nemocný převáží i s postelej jinam,tak aby fungovaly i bez sítě).
S klasickym TT se dneska setkáme u VVN (110 a 220kV) a u trakčního VN (25kV 1F nebo DC3kV),u soustavy NN vzácně u starších rozvodů v moravských vískách,u novýho rozvodu se to snad už ani nemůže.Pokud je extrémní sucho,může bejt síť TT docela průserová (někdy i dotek VVN stožáru je znát ikdyž je zemnič vpořádku).

U venkovních vedení může být dovolené dotykové a krokové napětí vyšší. Hodnota je stanovená podle přístupnosti zařízení, požadované rychlosti vypnutí apod. Normy se měnily, ale svého času bylo na odlehlých místech povoleno až 250V, na nepřístupných místech dokonce bez omezení. Současně se hodnota stanovuje výpočtem pro konkrétní případ.

weed_smoker píše:...S klasickym TT se dneska setkáme u VVN (110 a 220kV) ...

Není tam spíš TTr jako rychlé vypnutí ochranami?

Zemnění se na VN používá ve všech případech:

- zemnění v sítích, kde není přímo uzemněný uzel - IT
- zemnění s rychlým vypnutím v sítích, kde není přímo uzemněný uzel - IT (r)
- zemnění s rychlým vypnutím v sítích s přímo uzemněným uzlem - TT (r)

Kde přesně je zemněná např. nejběžnější linka 22kV?
Měl jsem za to, že transformace 110/22 či 220/22 probíhá jako D/D?
A že distribuce nn má zemněný uzel až na té sekundární straně?

Přenosová soustava 400 a 220 kV a distribuční soustava 110 kV se provozuje s uzemněným uzlem, distribuční soustava 22 a 35 kV má většinou uzel uzemněný přes tlumivku kvůli kompenzaci poruchových proudů při zemním spojení. Distribuční síť 400/230 V má uzel transformátoru opět uzemněný.

O 400kV jsem to nevěděl,považoval jsem to za IT soustavu (v elektrárnách výstupní trafa YD nebo DD a na rozvodnách 400/110kV že jsou DY,občas YY,případně DT).Pak jsou ještě IT soustavy 500V,690V a asi 750,ale s tim jsem se nikdy nesetkal.

weed_smoker píše:O 400kV jsem to nevěděl,považoval jsem to za IT soustavu ...

Velký problém bych viděl v napěťovém namáhání vinutí trafa při jenofázovém zemním spojení, kdy na nepostižených fázích vzroste napětí skoro na dvojnásobnou hodnotu proti zemi. Na EDU jde z generátorů 15,75 kV IT soustava, blokové trafo 15,75/410kV je D/Y s přímo vyvedenou nulou. Odbočková trafa pro napájení vlastní spotřeby jsou 15,75/6 kV D/d/d v IT soustavě. Generátory mají nepřímo vyvedenou nulu přes zemní transformátor. Hlídání zemního spojení je měřícími transformátory napětí na jednotlivých fázích v různých místech zapouzdřených vodičů u generátoru i za generátorovým vypínačem na vinutí výstupního transformátoru. Taktéž napájení 6kV pro jednotlivé rozvodny je hlídáno směrovými ochranami zemního spojení.

Díky za vysvětlení. Myslel jsem si, že ty elektrárenské generátory dávají vyšší napětí. Musí tam téct do toho primáru docela tlustoproudy
Takže sekundár toho elektrárenského trafa je Y a má v rozvodně elektrárny zemněný střed hvězdy jen pro měřicí účely?
Vždycky jsem si totiž myslel, že tyhle vvn i vn linky jsou vedené jako D a citlivě jištěné proti úniku k zemi.
Třeba kvůli přeskokům za hustého deště přes izolátory do stožárů.
Nadproudová ochrana je řešená prosím jak? Má to všechno nějaký časový limity, třeba kvůli těm přeskokům, nebo to bez "diskusí" prostě shodí a pak jen měří-testuje a čeká na manuální nahození?
Platí to Vaškem výše uvedené, i pro těch běžných městských 22kV?
Všiml jsem si totiž, že po přetržení 22kV to periodicky naskakovalo a padalo.
Hodně jsem se na trafačky 22/0,4 načuměl a právě jsem nikde neviděl "čtvrtý drát" na trafu, jen tři bílý pojistky a pak rovnou do trafa.

Dukovanské generátory jsou 250MW a jmenovitý proud zapouzdřenými vodiči je 10 kA.
Blbě jsem to napsal, sekundární strana vývodového trafa je 15,75kV a je v trojúhelníku. Primární strana (400kV) je hvězda a měřící trafo proudu na nulové průchodce je použito pro účely ochran např. při jednofázovém zkratu. Ochrany proti zkratům jsou řešeny jak proudově, tak i impedančně - distanční ochrany poměřují nárůst proudu při poklesu napětí a podle toho reagují. Krom toho jsou na kratší vedení použity takzvané digitální srovnávací ochrany, které jsou umístěny na začátku a konci linky a po optice si předávají informace o proudu, fázovém úhlu a pokud dojde k vážné odchylce, působí na oba vypínače linky.
U "dvaadvacítek" se používají tzv, OZety (opakované zapnutí), kdy automatika "zkusí" několikrát linku zapnout, jestli se porucha sama neodstranila (spadlá větev do vedení atd.). Po několika neúspěšných zapnutí se vypínače zablokují a zjišťuje se vzdálenost od místa poruchy do rozvodny.

Napětí a proudy získané z příslušných měřicích transformátorů se vyhodnocují různými druhy ochran (srovnávací, distanční, atd.). V součinnosti s ochranami se používají "automatiky opětného zapínání", které při detekci poruchy dají povel vyp. Po nastavené době, ve které dojde k uhasnutí oblouku a obnovení izolačního stavu, je dán povel zap. Pokud porucha trvá, dojde k trvalému vypnutí vedení. Případně se cykly vyp.-zap. opakují vícekrát.

U transformátorů a generátorů je těch ochran více.

EDIT: Předběhl jsi mě.