Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

6L43 ne, spíš mám podezření na systém EL83, zapojený na patici tak, aby byl pinově kompatibilní s EL84. Měření a následné srovnání s EL83, ale i EL84 napoví víc.
6L43 do NF generátorů Tesla a podobných aplikací zatím jsou dostupné ze starých zásob, tam bych ještě neviděl problém. Za to už bych uvítal "znovuzrození" 3L31, o ty už začíná být celkem bída.

Hmm je to mozne, zeby som ju otestoval na sluchatkaci a porovnal s EL83?
S tou 6L43 ma to len tak napadlo, teraz som meral nejake, a sa mi zdali dost podobne, aspon podla popisu.

2 Dratak :
3L31L price 130USD/100pcs Bulk NOS

Navíc číňan má v zásobách jejich verzi (má myslím nějak přeházené vývody, aby imperialista či rudoarmějec nemohl použít). Vůbec bych neuvažoval o nové výrobě, když je po tom minimální poptávka a navíc, výrobu malých bateriových elektronek snad skoro nikdo znovu nerozjel.

Není to problém, spíš by mě ale zajímalo co to je 3L31L. Neslyším to poprvé a zajímalo by mě tedy jaký je rozdíl oproti 3L31. Vím že existují dvě verze, starší s anodou černěnou a novější s lesklou, která se vyráběla ještě v 70.letech (mám doma pár kousků z roku 1972). Ale ani tato verze se neznačila jako L. Nevíte někdo, v čem byl ten rozdíl?
Než Číňana, navíc jinak zapojeného, to už radši 3A4. Ta je elektricky (až na žhavicí proud) stejná a vyráběla se všude možně. Ale myslím že 3L31 je ČESKÝ NÁVRH, má totiž úplně jinak postavený systém než 3A4. Narozdíl od řady 1x33, která je evidentně okopírovaná, zřejmě z amerických typů.

Ale stejně jednou zásoby dojdou úplně, tak si myslím že by je někdo mohl zase vyrábět. Slyšel jsem že v USA už se vyrábí anodové baterie, v malých sériích a za patřičný peníz, pro nadšence a sběratele. Technicky to není problém, vyhoví tytéž články jako se dávají do 9V baterií. Jen dají do jednoho sloupku ne 6, ale 12 článků za sebou, čtyři takové sloupky vedle sebe, do série a do krabičky a je anodka jak malovaná. Sám jsem takhle dělal repliku 67,5V baterie i s obalem do Minora. Z běžných, ne alkalických článků. Pravidelně o víkendu poslouchám totiž na Minoru Meteor, někdy si pustím i nedělní pohádku. Baterie má po 2 měsících takového provozu pořád ještě přes 50V.

Tak si říkám, až obnoví výrobu Mullard (pokud se již nestalo), mohl by začít vyrábět i bateriové elektronky.

To by musel nějaký Mullard mít někde nějakou výrobní technologii, zásoby chemie a polotovarů nebo surovin. Výroba anodových baterek je sranda proti výrobě elektronek, to se nedá srovnávat.

Mullard je mezi elektronkami skutečná legenda. Vyráběl je ještě počátkem 80.let. A pokud má ještě někde někde technologii, věřím tomu že se sveze na současné vlně a výrobu obnoví. V tom případě by možná pěkně vydupal s EHX, protože EL84 a EL34 od EHX jsou ve skutečnosti kopiemi elektronek Mullard.

Myslím že právě MULLARD a TELEFUNKEN jsou skutečnými legendami v tomto oboru a že jejich elektronky patřily k nejkvalitnějším. Ale že k vynikajícím výrobcům patřila také TESLA. Když vidím tu poptávku po Tesle E83CC, ale i třeba EL84..... Navíc ohledně těch bateriových, myslím že Tesla jako jediná na světě vyráběla paralelně dvě řady bateriových elektronek, 33 pro 1,4V žhavení (suchý článek) a 34 pro 1,2V žhavení (akumulátor). Žádný jiný výrobce to neměl takto do detailu propracované. Sice leccos z jejich výroby převzal JJ, ale myslím že by bylo ideální kdyby mohli ve svém názvu Teslu nějak zmínit. Jenže to z právního hlediska není možné...... Na zahraničních fórech se však běžně zmiňuje značka JJ-FORMERLY TESLA.

Nezapomeň, že ty lampy musí taky někdo kupovat. Kdyby ty 3L31, nebo třeba PCF82, kterých už dobrých taky moc není, začali znovu vyrábět, tak by narazili na to, že by si pár desítek kusů koupili sběratelé a nadšenci a dál by to nikdo nechtěl. Sériová výroba by se jim absolutně nevyplatila. Na bateriové elektronky zrovna zapomeň.
K těm dvěma různým žhavicím napětím u bat. elektronek: kdesi jsem četl, že původně vyráběná řada na 1,4 V byla nahrazena řadou na 1,2 V, která je ale určena také pro žhavení ze suchého článku. Prý to napětí líp odpovídá chování článku při vybíjení.

Myslím, že výrobní technologie Mullardu je asi v podobném stavu, jako nyní TVM nebo třeba jako výroba počítačů ve Slušovicích.

2 Dratak:
Tak už jsi to proměřil? Je možné uveřejnit výsledky? Docela by mě to zajímalo, které flašce se to teda nejvíc podobá (a taky to, co je v JJ k vývoji téhle elektronky vedlo....).

Tak tady máte graf s převodními charakteristikami různých elektronek pro Ua a Ug2=250V. Pro jiná napětí jsem to zatím neměřil vzhledem k tomu, že nejpoužívanější anodové napětí pro koncové pentody s anodovou ztrátou do 12W je právě 250V. Schválně jsem tam nedal EL82 a EL86, protože ty mají menší Ri a pracují s Ua=170V až 200V. Naměřené hodnoty v grafu jsou vždy průměrem z měření dvou nepoužitých kusů stejného typu. Graf je získán vždy z měření 50 hodnot-prostě jsem zvyšoval proud pomocí -Ug1 od 1 do 50mA, vždy po 1mA a zapisoval příslušnou hodnotu -Ug1 do tabulky. Převodní charakteristika EL844 je skutečně velmi podobná EL83, konstrukcí elektrodového systému vypadají oba typy téměř shodně, mám dokonce za to že EL844 je nakonec elektrodový systém EL84 s anodou typu EL83 (ale to je jen domněnka). Stejně tak pentodová část ECL86 je skutečně charakteristikou velmi podobná typu EL84. Pro zajímavost jsem tam dal i dvě svazkové tetrody, 6L31 a výkonový systém z ECL82. Jejich charakteristiky jsou značně rozdílné, především mnohem pozvolnější ohyb a podstatně menší strmost. Čára na charakteristice vyznačuje maximální povolenou anodovou ztrátu.