Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak to by určitě bylo nejlepší. No, jo, ale jak zjistit, že se teplota čidla mění? Nějakým dalším snímačem ve zpětné vazbě asi ne , a jinak je to problém. Pokud byste teoreticky chtěl zachovat teplotu na povrchu, tak při pohybu vzduchu přidáte na topení, čímž stejně musíte změnit teplotu uvnitř prvku, tím se změní jeho odpor, který se dá měřit. Ale o kolik ho změnit - při přesné znalosti charakteristiky by to šlo. Stejně ale ten popud z povrchu termistoru musí doputovat do jeho nira, kde se odpor může změřit a reagovat na jeho změnu, což znamená tu samou časovou konstantu a jsme tam, kde jsme byli.

Jo, to je otázka, jak reagovat na změnu o které ještě nevíme

Kdyz se meni teplota cidla meni se i jeho odpor, ten lze jzistit. Hezky mi to fungovalo treba s PT100 na keramickych destickach a ridit napajeni tak, aby odpor byl nemenny. Pokud je provozni teplota nedostatecne vzdalena teplote media vzhledem k jejim zmenam, je pak treba mit jeste jeden prvek na teplote media a regulovat na konstantni teplotni rozdil.

Jedna vec ale je putovani popudu uvnitr elementu a druha je nabiti/vybiti energie ulozene v tepelne kapacite elementu mediem, ktere nemusi u konstantne teplotniho systemu nastat.

Ok, zajímavé, i když ne asi nejjednodušší.

Ešte ma napadá usporiadanie dvoch rovnakých vlákien, tak aby sa navzájom vyhrievali a v prípade pohybu vzduchu jedno sa ochladzovalo a druhé prihrievalo prvým možno aj viac.

Ja myslim ze zarovka jako cidlo bude pro tento ucel vyhovovat, pri napajeni konstantnim proudem je rychlost reakce odhadem nekde desetinach sekundy. Vlakno muze mit prumer kolem 0.05mm, neni v nicem zalite apod. Tohle bych termistorem, byt malym asi nedosahl.
Na nejake presnesjsi mereni to ale asi nebude, cekal bych problemy s linearitou, dlouhodobou stabilitou a nejspis ani zivotnost nebude nijak extremni.

Pri tom spôsobe merania (podtlak v objekte) sa do objektu prisáva extrný vzduch. Ten bude mať rôznu teplotu, podľa toho odkiaľ je ten vzduch prisávaný a ako sa stihne ohriať prechodom cez obvodové štruktúry.
Z pohľadu takéhoto merania by bola lepšia opačná metóda (pretlak v objekte). Teplota prúdiaceho vzduchu by bola vyrovnanejšia. Tými dvomi vláknami, ako som spomenul v predchádzajúcom príspevku sa eliminujú teplotné rozdiely prúdiaceho vzduchu s časovou konštantou samotného vlákna. Nie je potrebná stabilizácia prúdu čidlom, bude to aj indikovať smer prúdenia.
Takéto čosi:

Niektoré odpory treba vyskúšať, doladiť
P1 kompenzuje asymetriu najmä žiaroviek
P2 by sa mohol zameniť za odpor ak sa nájde vhodné zosilnenie U1.
P3 Určuje pasívnu oblasť.
PIPAK bzučiak je na cca 4-6V , ledky na 2mA.

Teplota vzduchu podle me nebude mit na mereni valny vliv, pokud je vlakno nazhaveno na 300-400 C je jedno jestli se bude vlakno ochlazovat vzduchem o par stupnu teplejsim nebo chladnejsim. Dulezita bude spis rychlost proudeni vzduchu a tim i zmena teploty vlakna.
Pokud napajim vlakno konstantnim proudem, pomerne vyrazne se na nem meni napeti (nameril jsem pri pohybu zarovkou rychlosti cca 10cm/sec zmenu 100-200mV) a to je jednoduse meritelne. Musim schrastit nejaky OZ schopny pracovat s napajenim tak od 2V a pak se do toho pustim.
Smer proudeni je pro tento ucel celkem lhostejny a netreba ho zjistovat. I kdyz nemam pustenou vzduchotechniku pootevrenym oknem vzdycky nekam tahne, takze ani s vyrobou podtlaku to nebude tak zhave.

O stabilite teploty vlákna nezávisle od teploty okolia mám odlišnú skúsenosť.
Ak mám v dielni 12°C (občas pri vypnutom vykurovaní) sa obyčajnou trafo spájkovačkou ťažko spájkuje, dlho trvá nahriať samotný hrot s cínom. Pritom je do toho hrotu tlačených pár desiatok watov.
Chce to pomerať charakteristiku toho čidla v závislosti od okolitej teploty. Ak pre teploty v rozsahu +/- 10°C to budú zmeny na čidle nevýznamné oproti hodnotám pri minimálnom prúdení, bude stačiť konštantná referencia.