Napsal: 07 srp 2012, 12:08
Ono je to v něčem jiném: při uvádění maximálního výkonu je třeba také uvést definované maximální zkreslení sinusového signálu.
Zvuk vnímáš určitou střední úrovní hlasitosti danou akustickým tlakem a dobou trvání. Proto také se VU-metry konstruují s reakční dobou kolem 1 s i delší, vlastně v čase průměrují na vstup přivedenou úroveň podobně, jak hlasitost vnímáme poslechem.
A nastavují se tak, že 0dB ukáže ručička po ustálení při buzení trvalým tónem o úrovni mezi -8dB a -10dB. Tento údaj vychází z výsledků měření tisíců nahrávek a jejich "energetické hustoty". Zkrátka u hudby, ukazuje-li ručka 0dB, je střední úroveň vlastně -8dB a špičky právě dosahují maximální úrovně, ojediněle jsou lehce "oříznuté" (netrvá-li toto zkreslení dlouho, je naprotou většinou uší nepostřehnutelné).
Jde o empiricky zjištěný stav, i když by dnes nic nebránilo tomu, navzorkovat signál a vypočítat poměr vnímané hlasitosti ke špičkové zvlášť pro řeč (i to je však individuální) a zvlášť pro každý žánr a každou skladbu v hudbě.
Z toho vyplývá, že i při plné hlasitosti, kdy už koncák (například můstkový v TDA7375) začne omezovat, sinusovým signálem s 10% zkreslením by nakrmil reproduktor 4 ohmy výkonem dejme tomu 25W (platí pro běžící motor v autě a tedy napájecí napětí blížící se 14,4V) a odběr každého koncáku by byl kolem 2,8A, bude při skutečném hudebním signálu střední výkon 6,3x menší (tedy jen 4W) a každý koncák bude odebírat proud průměrně 1,1-1,2A.
Protože v napájecí větvi musí být dostatečně dobrá filtrace, o toto "zprůměrování" se postarají filtrační kapacity na napájecí větvi koncových zesilovačů a pojistka přetížená nebude. Navíc autopojistky nejsou z nejrychlejších...
Když už jsem si vzal jako příklad TDA7375: také má uváděný maximální výkon 2x40W do zátěže 2x4 ohmy. Ovšem signálem zalimitovaným do obdélníku a tedy neposlouchatelně zkresleným.
Čili třída H má v tomto případě své opodstatnění: napájení je "tvrdé" a nelze se spolehnout na to, že bez signálu bude o 50-70% vyšší, než při plné zátěži. Z takové situace totiž vyšlo hodnocení hudebního výkonu podle DIN - vždy vycházel přibližně 2x vyšší údaj, než u sinusového signálu podle ČSN... Takto lze uvažovat totiž jinak jen u zařízení napájených z rozvodné sítě. V autě ne, tam se bez signálu nemá napájecí napětí kam zvýšit, palubní síť "nemá kam". A tady se dá s výhodou krýt potřeba zvýšeného napájecího napětí pomocí toho pomocného zdroje - nábojové pumpy.
Je tedy třeba rozlišovat, za jakých podmínek byl maximální výkon měřený, případně podle jaké normy se uvádí. Jinak jde o údaj zcela bezcenný, jakkoli napsaný na krabici vypadá náramně.
Jediné dvě fyzikálně dostupné metody, jak se u autorádií dostat na větší akustický tlak, je buď zesilovač napájený z měniče nebo použití dvouohmových reproduktorů, pokud to maximální výstupní proud zesilovače dovolí, případně použití reproduktorů s co nejvyšší účinností.
Zvuk vnímáš určitou střední úrovní hlasitosti danou akustickým tlakem a dobou trvání. Proto také se VU-metry konstruují s reakční dobou kolem 1 s i delší, vlastně v čase průměrují na vstup přivedenou úroveň podobně, jak hlasitost vnímáme poslechem.
A nastavují se tak, že 0dB ukáže ručička po ustálení při buzení trvalým tónem o úrovni mezi -8dB a -10dB. Tento údaj vychází z výsledků měření tisíců nahrávek a jejich "energetické hustoty". Zkrátka u hudby, ukazuje-li ručka 0dB, je střední úroveň vlastně -8dB a špičky právě dosahují maximální úrovně, ojediněle jsou lehce "oříznuté" (netrvá-li toto zkreslení dlouho, je naprotou většinou uší nepostřehnutelné).
Jde o empiricky zjištěný stav, i když by dnes nic nebránilo tomu, navzorkovat signál a vypočítat poměr vnímané hlasitosti ke špičkové zvlášť pro řeč (i to je však individuální) a zvlášť pro každý žánr a každou skladbu v hudbě.
Z toho vyplývá, že i při plné hlasitosti, kdy už koncák (například můstkový v TDA7375) začne omezovat, sinusovým signálem s 10% zkreslením by nakrmil reproduktor 4 ohmy výkonem dejme tomu 25W (platí pro běžící motor v autě a tedy napájecí napětí blížící se 14,4V) a odběr každého koncáku by byl kolem 2,8A, bude při skutečném hudebním signálu střední výkon 6,3x menší (tedy jen 4W) a každý koncák bude odebírat proud průměrně 1,1-1,2A.
Protože v napájecí větvi musí být dostatečně dobrá filtrace, o toto "zprůměrování" se postarají filtrační kapacity na napájecí větvi koncových zesilovačů a pojistka přetížená nebude. Navíc autopojistky nejsou z nejrychlejších...
Když už jsem si vzal jako příklad TDA7375: také má uváděný maximální výkon 2x40W do zátěže 2x4 ohmy. Ovšem signálem zalimitovaným do obdélníku a tedy neposlouchatelně zkresleným.
Čili třída H má v tomto případě své opodstatnění: napájení je "tvrdé" a nelze se spolehnout na to, že bez signálu bude o 50-70% vyšší, než při plné zátěži. Z takové situace totiž vyšlo hodnocení hudebního výkonu podle DIN - vždy vycházel přibližně 2x vyšší údaj, než u sinusového signálu podle ČSN... Takto lze uvažovat totiž jinak jen u zařízení napájených z rozvodné sítě. V autě ne, tam se bez signálu nemá napájecí napětí kam zvýšit, palubní síť "nemá kam". A tady se dá s výhodou krýt potřeba zvýšeného napájecího napětí pomocí toho pomocného zdroje - nábojové pumpy.
Je tedy třeba rozlišovat, za jakých podmínek byl maximální výkon měřený, případně podle jaké normy se uvádí. Jinak jde o údaj zcela bezcenný, jakkoli napsaný na krabici vypadá náramně.
Jediné dvě fyzikálně dostupné metody, jak se u autorádií dostat na větší akustický tlak, je buď zesilovač napájený z měniče nebo použití dvouohmových reproduktorů, pokud to maximální výstupní proud zesilovače dovolí, případně použití reproduktorů s co nejvyšší účinností.
