Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nejspíš konečně zjistili, že trafo není ideální cívka.

Takže sem dávám schéma zapojení spínání v maximu + průběh sepnutí

Detekce nuly je mírně upravené schéma z pandatronu, zpoždění pulzu 5ms-do maxima je řeseno pomocí 2 non-retriggerable MKO reagujících na sestupnou hranu. Puls z 2. MKO, cca 1ms, který začíná právě v maximu, je přiveden na gate pomocného tyristoru T1, který spíná spolu s optočlenem proud do gate výkonového tyristoru T2. Jinak není sice moc vhodné aby proud gatem tyristoru T2 tekl přímo přes optočlen, ale pro daný výkonový tyristor stačí.
Zatím jsem to vyzkoušel s cca 100VA trafem. S výkonnějším cca 600VA trafem, které mi při zapnutí často vyhazovalo 6A jistič, spínání vyzkouším později.

Hmm ale test na 100 trafe akosi nie je testom, jasne oveeril si ze to funguje, este by ma zaujimal zosnimany prud pri takom zapnuti, a pri zapnuti v nule. Taak ci tak som zvedavy na pokus s 600W.

Průběh napětí je k ničemu, změř průběh proudu trafem, a hlavně opětovně s různou remanencí.

Sendyx píše:Průběh napětí je k ničemu, změř průběh proudu trafem, a hlavně opětovně s různou remanencí.

Průběh napětí je zde jako důkaz, že to skutečně spíná v maximu, pro případ, že by se zde objevil nějakej šťoura, co by tvrdil, že to zapojení fungovat nemůže

Jinak doma osciloskop nemam a pokud mi ho náhodou Ježíšek nenaježí, tak se k němu dostanu až někdy v půlce února, takže měření průběhu proudu se odkládá.
Jediný co budu moct skusit je srovnat jak moc bude trafo vyhazovat jistič při spínání v nule, v maximu a při sepnutí v náhodnou dobu.

roverider píše:... důkaz, že to skutečně spíná v maximu, pro případ, že by se zde objevil nějakej šťoura...

Když sis o to řekl...
To ořezání vrcholů sinusovky je nedokonalostí osciloskopu, anebo tam máš nějaký omezovač?

tomasjedno píše:To ořezání vrcholů sinusovky je nedokonalostí osciloskopu, anebo tam máš nějaký omezovač?

Ty jsi asi nikdy neviděl, jak vypadá "sinusovka" v síti, co?

Jj, jsem zhýčkaný sinusovou sinusovkou z blízké distribuční trafačky
Ale abych nekecal - určité stlačení vrcholů sinusovky tam taky vidím, ale zdaleka ne tak výrazné jako na zmiňovaném oscilogramu. Zaujalo mě na něm hlavně to, že u toho prvního peaku to oříznutí je zřetelně menší, přičemž z časové základny je zřejmé, že to není způsobené opožděným sepnutím až za vrcholem.

Nebude to tym ze ti ide cez ten diodovy mostik ?

Je to rozlíšením toho scopu. Na celú pólvnu má odhadom 35 úrovní. To sa tam v špici potom nedá lepšie zobraziť.

otestoval jsem spínání nezatíženého oddělovacího trafa 220V/ 4A v nule, v maximu a v náhodný čas- zda při sepnutí dojde k vyhození jističe 6A.
Zkoušel jsem vždy 40 sepnutí:

v maximu- bez vyhození, avšak přechodový děj vždy patrný a prakticky stejné intenzity (při zaponutí drnčela plechová krabice)

v nule- 25 vyhození, když k vyhození nedošlo tak přechodový děj byl nevýrazný (krabice skoro nedrnčela)
zapojení- gate T1 připojena na výstup tlp250

v náhodný čas: (spínáno vypínačem ručně) 16 vyhození, intenzita přechodového děje se měnila (jednou krabice drnčela méně jednou více)

Z výše uveného vyplývá, že sepnutí v maximu je výhodnější než sepnutí v náhodný čas a to je výhodnější než sepnutí v nule, avšak remanentní indukce trafa má velký vliv na přechodový děj při zapnutí.
Nějaké exaktnější měření jsem realizovat nenohl jelikož nemam osiloskop.

Ještě - jakou měl ten jistič charakteristiku? Jestli B, tak to je zázrak, že se to vůbec někdy podařilo nahodit...

ano, charakteristika B výrobce OEZ, koupeno před pár lety v baumaxu nebo obi

Zdravim,

Staviam si bodovu zvaracku, ktoru chcem vyuzivat hlavne na bodovanie clankov Akupackov.

Napisal som si jednoduchy program pre PIC, ktorym budem ovladat dlzku doby pulzu zvarania 50-500 ms.

Silovu cast som pouzil z projektu, kde autor ovlada zvaracku Arduinom http://www.avdweb.nl/arduino/hardware-interfacing/spot-welder-controller.html.

Mam trafo z mikrovlnky,kde som odstranil sekundar a navinul 3 zavity CYA25mm2.Sekundar sa mi nepodarilo zmerat.Primar berie pri zvarani cca.14A.

Nejde mi vsak do hlavy, akym sposobom je realizovany detektor prechodu nulou. V Scheme je to R8 a C6. Procesor pripocita pri aktivovany vstupu 1/4 periody a tym sa dostane spinanie na vrchol periody,co je poziadavkou pri bodovani-spinat v maxime.
Otazka je,preco sa vstup procesora aktivuje pri prechode nulou...Je logicka nula na vstupe procesora skutocne len v momente prechodu periody nulou?

Žeby R5 a C6?.
Ten odpor a kondenzátor iba chránia vstup µP a filtrujú nejaké poruchy v sieti. Tau je 1ms, ...procesor si to oneskorenie prechodu nulou môže korigovať a počítať s posunom T/4 - 0,001.

Tá nula je tam jednu pólperiódu pravidelne, trochu dlhšie ako jednotka.
Dá sa to nakresliť...9Vac sa oneskorí o 1ms, potom sa "oreže" z hora na úrovni cca 5,6V a zdola na hodnotu -0,6V. To príde na vstup µP. Hrany takto orezaného signálu budú mať strmosť akú má aj sínus siete.
Rozhodovacia úroveň vstupu je cca 2,5V. Z toho vychádza tá nesymetria.
Procesor musí deterkovať obidve hrany a korigovať oneskorenie (asi to bude nutné, kvôli symetrii sýtenia) pri nábežnej inak ako pri zostupnej hrane.
Detektor nuly sa dá urobiť aj symetricky. Odpor R5 sa pripojí za usmerňovací môstik a pred filtračný kondenzátor C8 sa vloží nejaká 1A dióda. Potom na vstupe µP bude pri každom prechode sínusovky nulov nulová "ihla" v trvaní niečo pod 1ms.