Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Sluchátka z armádního inkurantu měly tu sympatickou vlastnost že obsahovala dvě cívečky v sérii 2 x 27Ω což bylo výhodné pokud se potřeboval vyvedený střed vinutí. Naproti tomu telefonní 3 FE 526 01 jenom jednu 50Ω navíc byla nerozebíratelná. Ale vnější rozměry naprosto stejné a náhradou pasovaly. Knihy a konstrukce Pavla Šraita znám, legendární byla jeho hrající algena, miniaturní AM radiopřijímač s MAA 125 instalovaný v ploché dvojkrabičce od léků, návod vyšel v tehdejším ABC mladých techniků a přírodovědců.

Jo. Říkalo se mu Algena, Dinyl nebo Sedolor - podle toho, jestli byl v krabičce s červeným, šedým nebo žlutým plastovým vrškem. Reflexní zapojení, jednostanicový SV ladění pomocí minipidiferitky a pevnýho kondíku. Myšlenka dobrá, realizovatelnost problematická - pokud člověk neměl aspoň oscilo, tak ten reflex bylo něco zoufalýho na rozhejbání... A stejně na tom ve finále hrála jen stanice Praha a výjimečně se povidlo doladit Interprogram - neboli Helenka Vondráčková, Hanička Zagorová a Kája Gottík. Nic jinýho se na to chytnout nedalo...

Tohle je zas hrající krabička od sirek, 7 tranzistorů, autorská inspirace.

Do krabičky od sirek, respektive do její poněkud větší repliky kvůli napájecímu AA článku se montoval "Kňour" - AM přijímač tuším se 3 tranzistory. Kdyby v době jeho vzniku byly k dispozici běžně AAA baterky, dal by se sbastlit i do origo SOLO Sušice krabičky...

Ale i v té době prehistorické přece existovaly tablety NiCd různých průměrů a kapacit, ne ? Zrovna ta hrající algena je používala.

Algena jo - ta měla NiCD 225, ale ten "Kňour" ne - ten šlapal na 1 kus AA = R6 = Bateria Slaný typ 154/155 čili "tužkáč". Nevím proč, ale možná kvůli napětí - ten NiCd 225 měl nabitej 1,25V, během vybíjení klesal až na 1,0V a pak kleknul - burelovej článek držel při odběru pár mA napětí dost dlouho nad 1,3V a klekal při vybití pod 1,2V. Schválně se pokusím toho Kňoura někde pohledat, jestli se zítra k tomu dostanu - bylo to někdy v 80.letech, co vyšel v Amáru a byl i na obálce čísla...

A to nepočítám Klabalovy minipřijímače FM s MAA661, který vysloveně vyžadovaly napětí kolem 1,3V - na novej burelák nehrály a na příliš vybitej nebo na NiCd taky ne...

AA, AAA zinkouhlík či alkaline mají 1.5V kdežto NiMH jenom 1.2V nevím proč. Legrační ale zajímavý byl tranzistorový rádiopřijímač Tesla PUK, trochu lepší IN70, Dana, Zuzana, Iris.

Napětí článku určuje složení - elektrochemický konstanty látek použitejch na katodu a anodu. Proto mají lithiový články napětí 3V a víc - lithium jako alkalickej kov má vysokou elektronegativitu a když se k němu přidá vhodná látka "do páru", výsledný napětí je 3,1 až 4,5V.

Ten "Puk" si pamatuju, prodával se v různejch barevnejch variantách pod různým pojmenováním, jako "Puk" to bylo jen u příležitosti jednoho MS v hokeji a byl v černým plastu - ale dal se koupit třeba i jako suvenýr v TANAPu s potiskem jeho loga a pak byl modrozelenej, viděl jsem i hnědej, červenej a modrej exemplář - akorát už si nevybavím, jakej nesly tyhle barvy potisk = koho nebo jakej podnik/instituci propagovaly...

Označení bylo TESLA 2715B, mám ofocenej celej manuál - měl 4 laděný obvody (vstupní, oscilátorovej a 2 mezifrekvenční) a obsahoval 5 tranzistorů, 2 x KF124 jako samokmitající směšovač a mf zešilovač, GA201 jako detektor, KC148 nebo 508 jako nf předzešilovač a KF506(7)/517 jako komplementární koncovej stupeň. Celá ta sranda se napájela 9V destičkovou baterkou...

Zuzana byla starší, používala dederónský SFT trandy a měla o jeden mf stupeň víc, Dana dokonce měla ještě Ge trandy OC170 a nf zes osazenej push-pull dvojicí OC72 s transformátorovou vazbou...

SFT a EFT byly bulharské a rumunské (nebo spíš u nich pouzdřené) germaniové tranzistory, převážně PNP.
Svého času jsem rád bastlil s SFT354, šlapal jako zesilovač do nějakých 80-120MHz a jako oscilátor se některé kousky daly rozkmitat na 230MHz (zjištěno pomocí TVP). Rozhodně jím nešlo nahradit AF239, jak se uvádí v tabulkách ekvivalentů (opačně to samozřejmě jde), ale ještě v pásmu VKV posloužil jako levná a snadno dostupná alternativa, jen s mírně horšími výsledky. Mívali je i v prodejně Tesla v Pardubicích.
Připomínám, že AF239 tehdy byly mimořádně žádaný typ, ale dovezlo se jich tak málo, že na prodejně je snad měli jen na Karláku, jinak šly rovnou na Oravu do kanálových voličů televizí.
Pro bastlíře jejich přísun zajišťovali hlavně zahraniční studenti, kteří cestou nebo už doma nakoupili a prodejem u nás si přivydělávali.
To jen tak na okraj.

konosuke píše:No a když se místo sluchátek krystalka připojila na vstup magnetofonu Tesla Pluto tak se ze středních vln rozhlasu dalo pěkně nahrávat a nahlas, magič si to zesílil. Nahrávka byla nepochopitelně kvalitnější než z elektronkového rádia. Taková to byla doba.
http://cs.wikipedia.org/wiki/Krystalka

Kdysi jsem poslouchal krystalku na vysokoimpedanční reproduktor (neznám typ ani původ), byl to myslím rok 1993, Radiožurnál. Anténa 20 metrů drátu, uzemnění do radiátoru. Cívka, starý ladicí kondík, nějaká GAZ dioda. Bylo to slyšet víc než dost a byla to velká romantika... Takže není pravda, jak se píše na Wikipedii, že to může hrát jedině do sluchátek.

EKKAR píše:Ten "Puk" si pamatuju, prodával se v různejch barevnejch variantách pod různým pojmenováním, jako "Puk" to bylo jen u příležitosti jednoho MS v hokeji a byl v černým plastu

Ja mam s potlacou nejakych MS a je cely modry. Musim ho pohladat, urcite je niekde odlozeny a naposledy bol plne funkcny. Napajanie mal 9V baterku.

Moja prva krystalka bola ta najjednoduchsia mozna varianta. 50ohm sluchatko a k nemu paraelne germaniova dioda. Antena bol 3 metrovy drot, zem bol radiator. hral mi tam tusim cesky rozhlas, ale vecer sa to miesalo s niecim dalsim. Zvuk bol relativne hlasny a cisty.

@EKKAR
Zuzana sa robila aj s OC170.
"Kňour" je v AR 7/84.
Algena - P. Šrait Od krystalky k modelum s tranzistory.

Trochu OT - nevíte, kdo vymyslel tenhle šílený způsob kreslení tranzistorových analogových schémat, kde zem i napájení jsou dole a je to samá svislá čára?

takhle se kreslila už lampová rádia . . .

Ale, urobiť si doma kryštalku bol niekedy problem.Najlepšie hrala na rovinach a blizko vysielača.Pamätam že mne to len šumelo a bol naznak nejakej srtanice.Byvam dosť daleko od vysielača a dalo by sa povedať v horach ,a ešte k tomu v doline medzi kopcami.Tu bol problem aj z normalnym radiom chytiť čisty signal Ešte aj dnes je zo signalom trochu problem.