Kdyby se pokles výhřevnosti projevoval jen na průtokovém ohřívači, kde jev zimním období vstup studené vody ovlivněn venkovní teplotou, tak to beru.
Čím bude někdo argumentovat, když stejný pokles výhřevnosti mám i na plynovém kotli. Projevuje se tím, že ho můžu nechat zapnutý neomezeně dlouho a nepřekročí teplotu vodu 60st.C. Je to pravidelně rok co rok v průběhu měsíce ledna a února. Ať mi nikdo neříká, že v závěru prosince se vše rozšteluje a musím volat servis. Navíc letošní leden byl mimořádně teplý ale tenhle výkyv pozoruji stejně. Kde se může spotřebitel obrátit aby zjistil skutečnou výhřevnost plymu?
Barva plamene zemního plynu
Moderátor: Moderátoři
Našel jsem stránky kde je udáváno spalné teplo. Když se člověk podívá na jednotlivé měsíce (bohužel je to pro 2013 a míň), tak mi z toho vbychází nejnižší spalné teplo právě na začátek roku:-)). I když rozdíl je pouhých 3procenta, tak bych jim vůbec nevěřil, protože to může jít i více a oni si hlídají jenom průměry. u spotřebičů, které jsou dimenzované na hranici se to může projevit nedostatečným výkonem (asi u mně:-( ).
Stranky se spalným teplem viz
http://www.rwe-distribuce.cz/cs/spalne-teplo/vcp/
Stranky se spalným teplem viz
http://www.rwe-distribuce.cz/cs/spalne-teplo/vcp/
Jestli je někdo schopen, vyhodnotit si doma sníženou úroveň parametru spalného tepla o pouhé 3%, bez měřící techniky, jen při pohledu na plamen a subjektivním pocitem, že kotel mémě hřeje - smekám. Pokud je mi známo, plyn je do Čech dodáván z více nalezišť, kde se z každého těží jiná kvalita plynu. Před distribucí, se v plynárenském zařízení plyn dále upravuje a vzájemně mísí. Aby to nebylo tak jednoduché, v době špičkových odběrů v zimním období, je část plynu čerpána i z podzemních zásobníků, kam je plyn natlačen obvykle v letním období, kdy je spotřeba zemního plynu minimální, a to z různých nalezišť...
Na fóru se sice můžeme bavit i o serioznosti plynárny, ale stejně jako v hospodě u piva, krom odventilování se, nic nevyřešíme.
Nad podnikáním v energetických odvětvích, ze zákona, bdí Energetický regulační úřad v Jihlavě. Tam může každý spotřebitel směrovat své podněty, i žádat o prověření kvality dodávaného plynu, zda není v rozporu s fakturací, atd...
Proto si myslím, že dále zde rozebírat kvalitu, či nekvalitu plynu nic něřeší a je zbytečné.
Na fóru se sice můžeme bavit i o serioznosti plynárny, ale stejně jako v hospodě u piva, krom odventilování se, nic nevyřešíme.
Nad podnikáním v energetických odvětvích, ze zákona, bdí Energetický regulační úřad v Jihlavě. Tam může každý spotřebitel směrovat své podněty, i žádat o prověření kvality dodávaného plynu, zda není v rozporu s fakturací, atd...
Proto si myslím, že dále zde rozebírat kvalitu, či nekvalitu plynu nic něřeší a je zbytečné.
Dobrá to otázka!
Aj u nás sa to zopárkrát v minulosti prihodilo. Evidentne nižšia výhrevnosť plynu. Ale vtedy sa mi zdá, že to aj bolo publikované - boli spomínané dodávku plynu zo zásobníkov, aby sa tie mohli pripraviť na obnovenie zásob. A tiež niečo v tom zmysle, že bol plyn vlhkejší.
TO Otkundes- niktoto nemeral v percentách, a rozhodne to neboli iba 3%. Bolo to jednoducho evidentné - aj bez merania.
Taký stav trval asi 3 dni.
Aj u nás sa to zopárkrát v minulosti prihodilo. Evidentne nižšia výhrevnosť plynu. Ale vtedy sa mi zdá, že to aj bolo publikované - boli spomínané dodávku plynu zo zásobníkov, aby sa tie mohli pripraviť na obnovenie zásob. A tiež niečo v tom zmysle, že bol plyn vlhkejší.
TO Otkundes- niktoto nemeral v percentách, a rozhodne to neboli iba 3%. Bolo to jednoducho evidentné - aj bez merania.
Taký stav trval asi 3 dni.
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.
Já nehodnotím podle barvy plamene a subjektivních pocitů. Uvedené 3% uvádím z oficielních podkladů na rwe-distribuce.cz. Pokud si důkladně projdete všechny uváděná měření třeba v lednu 2013 zjistíte daleko větší rozdíly. Jsou i 10% ! Pokud se nebudeme o tom bavit tak to určitě nebude nikdo řešit. Pokud se spoléháte , že bdí Energetický regulační úřad v Jihlavě, tak jsme všichni asi na omylu. Ten bude stát vždy za disrtibutory. žádná debata v tomto zkorumpovaném státě nikam nepovede to máte pravdu
Zemní plyn je směsí různých plynů, kde každá ze složek, má různé spalné teplo. Na jejich vzájemném poměru, je pak závislé celkové spalné teplo. To znamená, úpravou plynu (čištění, sušení) přímo v místě těžby, jeho přepravou a vzájemným mícháním plynů z jiných zdrojů (a v zimě i vlhkého plynu ze zásobníků), pak mírně kolísá i parametr spalného tepla. Složení plynu se však v předávacích bodech kontinuálně měří, vyhodnocuje chromatografy a podle zastoupení jednotlivých složek, je pak spočítán parametr spalného tepla, za které se v konečném důsledku platí. Všichni odběratelé v daném regionu, dostávají v reálném čase stejnou kvalitu plynu. Podle velikosti odběru, je pak spalné teplo uváděno na faktuře. U domácností jako vážený průměr za zúčtovací období (obvykle rok), u středních odběratelů, jako vážený průměr za uplynulý měsíc a u velkoodběru dokonce jako průměr za každý jednotlivý den. Pokud nechceme, nemusíme se spoléhat ani na Energetický regulační úřad. Vždyť jsou to právě velkoodběratelé, kteří si kvalitu plynu hlídají a ve vlastním zájmu sledují svou spotřebu, vztaženou k jednotce své výroby. Tam by jakékoliv šizení neprošlo...
Z toho vyplývá, že platíme za vážený průměr spalného tepla za celé účtované období, ve kterém je kolísání složení plynu v jednotlivých dnech (=> spalného tepla), zohledněno.
Ty tři procenta jsem uvedl jen v reakci na předešlý camlikův příspěvek.
Z toho vyplývá, že platíme za vážený průměr spalného tepla za celé účtované období, ve kterém je kolísání složení plynu v jednotlivých dnech (=> spalného tepla), zohledněno.
Ty tři procenta jsem uvedl jen v reakci na předešlý camlikův příspěvek.
Převzato z TZB.
http://forum.tzb-info.cz/127860-vliv-tl ... -m3-na-kwh
Při stanovování množství spotřebované energie v plynu je nutno udělat několik přepočtů.
provozní objem -> normálový objem -> energie
m3 -> Nm3 -> kWh
1) Přepočet provozního objemu plynu na normálový - používá se objemový přepočítávací koeficient, který vychází ze stavové rovnice plynu. Do výpočtu vstupuje absolutní tlak plynu a teplota plynu!
Plynoměr změří tzv. provozní množství plynu, tj. objem při provozním tlaku (absolutním) a provozní teplotě. Normálové (vztažné) podmínky jsou: tlak 101.325 kPa a 15st.C
Protože se dosazuje absolutní hodnota tlaku (barometr + přetlak plynu) tak je zřejmé, že jestli je výstup regulátoru 1.8 kPa nebo 2.3kPa nemá valný význam, chyba je do 0.5% (chyba samotného plynoměru je +-1%). Pokud byste měl tlak plynu ještě nižší než 1.8 kPa, nebude Vám již spotřebič korektně fungovat. Mnohem větší vliv na objemový koeficient má nadmořská výška, která ovlivňuje barometrický tlak.
2) Přepočet na energii - normálové množství plynu v Nm3 získané v předchozím kroku je násobeno průměrnou hodnotou spalného tepla objemového zemního plynu, příslušné zóny spalného tepla, za fakturované období. Aktuální hodnoty spalného tepla si můžete zjistit na stránkách distributora plynu:
http://www.rwe-distribuce.cz/cs/spalne-teplo/gas/
Nízkotlaké distribuční sítě jsou provozovány na přetlak plynu 2-2.3 kPa. Distributor si tlakové poměry kontroluje na vytipovaných měřících místech sítě.
Pokud jste napojen ze středotlaku, určuje tlak regulátor plynu osazený před plynoměrem. Tento regulátor je ve Vašem vlastnictví, nikoli distributora. Jak bylo uvedeno výše a v dalších příspěvcích, pokud by byl výstupní tlak z regulátoru mimo provozní meze, spotřebiče by Vám nefungovaly správně. Buď byste to kafe neuvařil a nebo byste naopak měl ze sporáku "autogen".
Doporučuji udělat již zmiňované minutové odečty pro ověření správnosti chodu plynoměru. Pokud byste přesto měl pochyby, pak nezbývá než požádat svého obchodního dodavatele plynu o přezkoušení plynoměru.
http://forum.tzb-info.cz/127860-vliv-tl ... -m3-na-kwh
Při stanovování množství spotřebované energie v plynu je nutno udělat několik přepočtů.
provozní objem -> normálový objem -> energie
m3 -> Nm3 -> kWh
1) Přepočet provozního objemu plynu na normálový - používá se objemový přepočítávací koeficient, který vychází ze stavové rovnice plynu. Do výpočtu vstupuje absolutní tlak plynu a teplota plynu!
Plynoměr změří tzv. provozní množství plynu, tj. objem při provozním tlaku (absolutním) a provozní teplotě. Normálové (vztažné) podmínky jsou: tlak 101.325 kPa a 15st.C
Protože se dosazuje absolutní hodnota tlaku (barometr + přetlak plynu) tak je zřejmé, že jestli je výstup regulátoru 1.8 kPa nebo 2.3kPa nemá valný význam, chyba je do 0.5% (chyba samotného plynoměru je +-1%). Pokud byste měl tlak plynu ještě nižší než 1.8 kPa, nebude Vám již spotřebič korektně fungovat. Mnohem větší vliv na objemový koeficient má nadmořská výška, která ovlivňuje barometrický tlak.
2) Přepočet na energii - normálové množství plynu v Nm3 získané v předchozím kroku je násobeno průměrnou hodnotou spalného tepla objemového zemního plynu, příslušné zóny spalného tepla, za fakturované období. Aktuální hodnoty spalného tepla si můžete zjistit na stránkách distributora plynu:
http://www.rwe-distribuce.cz/cs/spalne-teplo/gas/
Nízkotlaké distribuční sítě jsou provozovány na přetlak plynu 2-2.3 kPa. Distributor si tlakové poměry kontroluje na vytipovaných měřících místech sítě.
Pokud jste napojen ze středotlaku, určuje tlak regulátor plynu osazený před plynoměrem. Tento regulátor je ve Vašem vlastnictví, nikoli distributora. Jak bylo uvedeno výše a v dalších příspěvcích, pokud by byl výstupní tlak z regulátoru mimo provozní meze, spotřebiče by Vám nefungovaly správně. Buď byste to kafe neuvařil a nebo byste naopak měl ze sporáku "autogen".
Doporučuji udělat již zmiňované minutové odečty pro ověření správnosti chodu plynoměru. Pokud byste přesto měl pochyby, pak nezbývá než požádat svého obchodního dodavatele plynu o přezkoušení plynoměru.